Zimní vydání, 4 / 2004
Zajisté jste poznali v karikatuře veřejné záchodky Na Splavě. Tato ulička je v centru města, sto metrů od radnice. V deštivém počasí některé její části připomínají spíše blátivou polní cestu. Zákaz parkovaní, který měl pravděpodobně tuto část v historickém jádru města udělat hezkou, nepomohl. Pouze Městská policie musí navíc řešit tyto „dopravní přestupky”. Jediné veřejné záchodky v našem městě jsou určeny podle informací návštěvníků města hlavně pro gemblery. Musíte totiž vhodit několikrát větší obnos, než je požadován, abyste se dostali na onu místnůstku.
Jak se zviditelnit - je dostatečně o našem městě vědět?
Křivolík začne ožívat - první kroky k obnově koupaliště jsou tu
Třebováci, díky! - o volbách do Krajského zastupitelstva a Senátu parlamentu ČR
Kobylí důl - městská klouzačka
Lyžařské středisko ČENKOVICE - o budování českotřebovské sjezdovky v Čenkovicích
Vodní lyžaři bilancují sezónu.
Předvánoční úvaha
Vždycky jsem se usmíval, jak mají lidé před Vánoci potřebu bilancovat, hodnotit a uvažovat o různých „závažných“ tématech. A… už je to tady. Při své práci mám spoustu zajímavých zážitků, ale někdy jsou z extra třídy a v takovém případě vždy uvažuji o sepsání knihy a „la Heriot”. Měl jsem letos začátkem léta velmi milou zkušenost, o které jsem měl potřebu cosi napsat. Možná lenost zvítězila, takže k tomu nedošlo. Nyní mám ale v paměti nedávný zážitek opačného charakteru, a to tak kontrastní, že mne psát donutil…
Navštívila mne koncem jara paní Štouračová (zaslouží si být jmenována) se svou kočičkou se záhadným onemocněním, které se nám záhy podařilo diagnostikovat. Prognóza byla velmi nepříznivá, onemocnění se přes všechny snahy většinou léčit nedaří, i veškerá literatura téměř nedává naději na uzdravení. Majitelka se na mne podívala svýma hlubokýma očima a v tu chvíli jsme asi oba věděli, že to nevzdáme. Ujistila se ještě klasickou formulkou: „Co byste dělal, kdyby to bylo vaše zvíře…?“ A tak jsme se do toho dali. Situace byla chvíli velmi neutěšená, zlepšení se nedostavovalo, ale majitelka, všechna čest, vytrvala a denně, byť s malým potomkem, chodila trpělivě na infuze a injekce s nadějí, že ten život za to stojí… Léčba byla zdlouhavá,jednou zlepšení, jednou zhoršení, uplatnily se i alternativní metody léčby, houpalo s námi jing-jang, přesto po několika týdnech začala převažovat chuť do života a my všichni nakonec svoji „válku“ vyhráli. Kočka s vlastním organismem, majitelka s touhou po životě bezbranného člena rodiny a já s nemocí, se kterou se setkáváme tak dvakrát za kariéru.
Když se teď potkáme na ulici, naskočí nám ten hřejivý pocit z něčeho nevšedního a já osobně se před paní Štouračovou hluboce skláním za víru, péči, čas a nemalé finance, které věnovala svému němému příteli.
A je tu příběh druhý, žel, častější. Přišla také dáma (ta si jmenovat nezaslouží) se svou jezevčicí ve velmi žalostném stavu. Netečnost, neschopnost pohybu, těžký dech a vysoká teplota daly tušit, že nemoc je již staršího data a okamžitě bylo jasné, co fenu trápí a jak je situace vážná. Dáma byla zdravotnice, a tak tušila po mém vysvětlení problému, kolik uhodilo. Myslím, že již v té chvíli se rozhodla, jak vše skončí. To vše i přesto, že fenka je jejím jediným kamarádem. Jediným řešením problému bylo chirurgické ošetření, kterého v daném okamžiku nebyla pacientka zdravotně schopna. Byly proto učiněny kroky ke zpřesnění diagnózy a příprava k chirurgické intervenci. Diagnóza byla potvrzena, léky již částečně zabraly a tak jsme doporučili hospitalizaci na veterinární klinice s možností operace s minimálním rizikem a ve speciální narkóze. Majitelka to ale defacto odmítla s tím, že nemá odvoz a na víc musí zítra nutně do práce… bylo cítit, že touha po životě „nejlepšího přítele člověka“ nemá v tomto případě pevné kořeny. Paní, přestože dostala lékařskou zprávu pro klinické pracoviště pro provedení zákroku již žádné veterinární zařízení nenavštívila a zvíře nechala potupně uhynout. Z argumentů, že musí zítra do práce a že je důchodkyně a nemá peněz na- zbyt, se mi dělá pouze zle. Samozřejmě jsem se později dozvěděl, že jsem z ní chtěl pouze tahat peníze, že situace byla od začátku beznadějná, to ona pozná, a jestli někam s novým psem, tak ke mně už nikdy. Zřejmě to myslela upřímně… Už jsem si zvykl na tento zdejší folklór lidí s nečistým svědomím.
Víte, tak si před těmi Vánoci říkám, jaké kdo ctí hodnoty, co nám připadá podstatné a důležité a co nikoli. A hlavně ti mladí, viďte? No jistě, jenže ta druhá dáma by mohla té první dělat možná babičku. No a není-li to ve věku, tak kde je ta chyba ???
Vám všem, kdo to cítíte stejně
a hlavně rodině Štouračových přeji krásné, vlídné a pohodové Vánoce a u stromečku jednu ruku v teplém,hebkém kožíšku. Ovšem i druhé paní přeji hezké a dlouhé pohledy do vánočního, jistě umělého smrčku. Mějte se dobře a příjemné svátky.
Jiří KarlíkJak se zviditelnit ?
Už několik měsíců je na internetové adrese našeho města možnost sledovat on-line situaci na Starém náměstí. Jde o perfektní nápad, jak popularizovat město. Mnoho vyznavačů internetu, a nejen Třebováků, občas zabrouzdá na náměstí. Ať už z důvodu zjištění počasí ve Třebové, nebo účasti lidí na koncertě, či z důvodu úplně jiného. Kameru by mohla používat ve větší míře i Městská policie na problematických místech města. Když už ji zde máme, je třeba ji smysluplně využívat. Pohledem na monitor by snadno odhadli nutnost výjezdu nebo oprávněnost zásahu, nebo snad dokonce zamezili trestné činnosti. Mnoho občanů jistě nesnáší „pohled velkého bratra“,ale kdyby šlo o lokality s vyšší trestnou činností, mohli by si zvyknout. Vrátím se ale ke kameře na komíně nad Starým náměstím. Zatímco je město velmi slušně prezentováno, naprosto odlišná je situace s orientací řidičů k nám přijíždějících. Ze směru Svitavy se řidič přehledně dozví, kudy do Klodska, Štítů nebo Lanškrouna. Až na další odbočce si pak možná všimne malé tabulky Česká Třebová. Je tak malý ukazatel hoden velikosti města? Ze směru Vysoké Mýto - Litomyšl je několikrát upozorněn na obce v okolí Litomyšle. Až na světelné křižovatce je opět malý ukazatel k našemu městu. Třebováci znalí okolí si toho možná ani nevšimnou, jinak je tomu s návštěvníky z jiných koutů republiky. S tím se asi nedá asi nic dělat, jen doporučit návštěvníkům koupi mapy.
Ing. Daniel ŘehákKřivolík začne ožívat.
I když některé místní tiskoviny a někteří radní našeho města bojují z nepochopitelných důvodů proti obnově Křivolíka svými výpady a ironickými poznámkami, začne se zde konečně něco dít. Město požádalo o dotaci na odbahnění Pivovarského rybníčka a ta, i když ne v plné míře, bude podle zatím neoficiálního sdělení městu poskytnuta. Projekt na toto uvedení rybníčka do stavu odpovídajícího začátku 21. století je již zakomponován do projektu budoucího komplexu, který bude sloužit k rekreaci a částečně i k celoročnímu využívání. Bude zde autokempink a restaurace s celoročním provozem. Budou zde sportoviště, která nepotřebují jenom letní počasí. Stále více je populárnější zimní táboření v autopřívěsech a náš již známý areál Na Horách a budoucí ski-areál Peklák tak mohou být ještě atraktivnější díky takovému zařízení. I když je jasné, že vybagrování rybníčku a vybudování mini ostrůvku nenahradí koupaliště, nechápu, proč se někdo snaží naše úsilí o přeměnu Křivolíku začít, neustále otravovat hledáním, proč je toto řešení špatné. Je to tím, že tito lidé, když něco nejde hned a lehce, spokojí se s daným stavem. Bohužel jsou takoví nejen v zastupitelstvu města, ale i v radě města, a to je napováženou. Když něco nejde hned a lehce, musíme najít řešení takové, aby to šlo a výsledek byl pokud možno co nejbližší původnímu záměru. Proto nás ani trapné „plkání“ na toto téma neodradí, spíše naopak.
Skauti se již těší, že zde budou moci příští rok „brázdit vlny“ na svých pramičkách. Třeba si zde vybudují v létě na čas základnu se stany, totemem a pravou venkovní kuchyní, aby zde veřejnosti mohli předvést, co je vlastně skauting. Každý, komu nevadí přírodní koupání, si bude moci pár minut od města zaplavat, seznámit se s windsurfingovým prknem (jezdit asi moc ne). Každý, kdo se něco takového učil, ví, jak je nepříjemné půl dne padat do vody někde na přelidněné přehradě. Proč si zde nevyzkoušet „sehranost“ s partnerem či partnerkou na kanoi, než vyrazíme na Lužnici. Prostě a jednoduše zde tato lokalita začne ožívat, jak psal Pavel Langhans v minulém čísle našeho zpravodaje. A pokud se uvidí, že Křivolík nejen ožívá, ale začíná žít, bude zajisté snaha o jeho co nejrychlejší postupné obnovení. Rozhodně nejsou účelné přehnaně velké investice do budování venkovních zařízení okolo krytého bazénu. Pokud jsou volné finance na investiční akce na Parníku u krytého bazénu, proč je nezačít využívat zde v Křivolíku? To, že krytý bazén je firmy EkoBi a areál Křivolíka jsou zatím pouze městské pozemky, by byla pouze výmluva, ale věřím, že ani nezazní. Doufám, že se spíše bude hledat co nejlepší řešení těchto ekonomických vztahů.
Že na radnici změnili názor na zasypání koupaliště a vybudovaní zimní haly, jak mělo vedení města v plánu ještě začátkem loňského roku, potěšilo nejen mě, ale i veliké množství občanů, kteří nelenili a odevzdali svůj anketní lístek na toto téma. Škoda, že anketa, která oslovila velké množství občanů, je pořád některými regionálními tiskovinami, některými zastupiteli a radními města nazývána „nějakou bezvýznamnou anketou“ a jejím výsledkům se vysmívají.
Jak jsem již řekl v předešlých větách: Křivolík začne ožívat. A věřím, že se „chytne“ a bude žít. Důkazem tohoto mého tvrzení je, že rybníček je nyní vypuštěn a bude se v zimních měsících bagrovat a odvážet více jak metrová vrstva bahna. Na jaře si skauti třeba vybudují molo na loďky, v parném létě se zde bude koupat pár „naháčů“, kteří nepotřebují ke štěstí chlór a …
Jaroslav Koníček
Podle neoficiálních zpráv bude město v roce 2005 žádat o dotace na výstavbu aquaparku „Křivolík”. Vedení města ale musí hledat i jiné formy financování, třeba i na veletrzích cestovního ruchu a také tuto možnost investice dostatečně sdělovat všemi možnými způsoby. Podrobnosti o studii přineseme příště.
Třebováci, díky!
Sečtením volebních hlasů v II. kole senátních voleb skončily třetí a poslední volby tohoto „supervolebního“ roku. Je tedy načase udělat malou rekapitulaci.
Tady je: 3 : 0 !!! Tak to totiž vypadá z pohledu voličů ODS v České Třebové k voličům ostatních stran. Za to Vám, občané České Třebové, patří velké poděkování! Pojďme si tedy krátce všechny letošní volby zopakovat.
Volby do EU ODS získala v:městě Česká Třebová 34,39% hlasů
okrese Ústí nad Orlicí 30,71% hlasů
kraji Pardubice 29,74% hlasů
ČR 30,04% hlasů
Daleko za ODS skončila v České Třebové na druhém místě KSČM (16,24%) a třetí ČSSD (10,22%). Kandidátka do EU z naší oblasti poslankyně ing. Veronika Nedvědová získala v našem městě 183 preferenčních hlasů (více dostala jen v Ústí nad Orlicí 207). Pro oživení jen připomínám, že z celkem 24 křesel jich ODS získala 9 (druhá KSČM 6 a třetí SNK 3).
Volby do Zastupitelstva Pardubického kraje ODS získala v:
městě Česká Třebová 34,71% hlasů
okrese Ústí nad Orlicí 34,97% hlasů
kraji Pardubice 34,45% hlasů
Druhá skončila v České Třebové Koalice za Pardubický kraj (28,24%) a třetí ČSSD (18,90%). Výsledky znamenají pro ODS 18 mandátů, pro KPK 12, KSČM 9 a ČSSD 6. Následně byla 22.11.2004 podepsána koaliční dohoda mezi občanskými a křesťanskými demokraty. Hejtmana získala vítězná ODS (ing. Michal Rabas). Jeho statutárním zástupcem je bývalý hejtman ing. Roman Línek (KDU-ČSL). ODS obsadila v radě celkem 5 křesel (z toho jsou 2 náměstci hejtmana). Naše oblast Ústí nad Orlicí má v Zastupitelstvu Pardubického kraje 4 své zástupce. Naše „jednička“ ing. Ivo Toman získal v radě post náměstka hejtmana a je zodpovědný za veledůležitý resort dopravy, který v minulém období „držel“ náš koaliční partner. Ing. Rudolf Jonák (naše „dvojka“) se stal předsedou Finančního výboru. Já („trojka“ oblasti) budu nadále pracovat v kontrolním výboru, nyní však jako jeho místopředseda. Posledním naším zástupcem je Ing. Martin Krejsa (místostarosta Vysokého Mýta), který se stal členem Výboru pro regionální rozvoj a vnější vztahy. Pro úplnost ještě dodávám, že se do zastupitelstva dostal už jen jeden zástupce České Třebové - náš starosta města Jaroslav Zedník, který byl v KPK nominován jako nestraník za US-DEU.
Volby do senátního obvodu č. 46 - Ústí nad Orlicí.
To jsou jediné volby, které jsem jako celek nedokázali vyhrát. Do druhého kola sice postoupil starosta Ústí nad Orlicí Jiří Čepelka z prvního místa s poměrně výrazným náskokem před druhou ing. Ludmilou Müllerovou z KDU-ČSL (2858 hlasů). Bohužel se nám nepodařilo přesvědčit alespoň ty, kteří v prvním kole dali Jiřímu Čepelkovi svůj hlas, aby o týden později znovu přišli k volbám. Kdyby tomu tak bylo, Jiří Čepelka by s přehledem zvítězil i v II. kole, protože kandidátka KDU-ČSL získala „jen 1986“ hlasů oproti I. kolu voleb. Bohužel to však stačilo k tomu, aby ing. Ludmila Müllerová zvítězila a to o pouhých 59 hlasů! V České Třebové však Jirka Čepelka výrazně zvítězil. Získal zde 60% hlasů a dokonce dostal více hlasů než v kole prvním (to se podařilo již jen v Ústí nad Orlicí).
Zpětně je těžké hledat nějaké „kdyby“. Snad bych se zastavil u dvou momentů. Mediálně byla napadena akce podpora Jirky Čepelky osobnostmi našeho okresu, kteří připojili svůj podpis pod inzerát, který vyšel v Mladé frontě dnes a Listech Bohemia (Orlické noviny). Sám jsem oslovil několik těchto osobností a byl jsem velice překvapen, jak rychle mi dali pro tuto formu podpory Jirky Čepelky, kde každý nese své jméno „na trh“, své svolení. Pochopitelně, že z časového hlediska nebylo možné, aby tyto osobnosti tuto podporu podepsali. Vše probíhalo (alespoň u mne) telefonicky a bylo to založeno na vzájemné důvěře a jen připomínám, že vše se uskutečnilo zcela bez problémů. Vždy jsem jim však znění přečetl a zeptal se, zda může být k této podpoře připojen jejich podpis. Nikdo z nich ani na vteřinu nezaváhal. Takto zeširoka to popisuji z toho důvodu, že byla mediálně zpochybněna podpora od našeho starosty pana Jaroslava Zedníka. Podle mých informací svoji podporu Jirkovi Čepelkovi dal a teprve následně, po „příslušném masírování“ ze strany představitelů KDU-ČSL, které se pochopitelně dalo očekávat, ji zrušil. Zde je třeba znovu připomenout, že náš starosta byl na kandidátce za US-DEU a ne za KDU-ČSL.
Druhá má připomínka patří tomu, že KDU-ČSL protáhla volební kampaň v našem městě i do dne voleb, což sice není v rozporu se zákonem, ale zatím to u nás nebylo zvykem. Za sebe chci prohlásit, že bych nechtěl, aby se z toho stalo všeobecné pravidlo. Co je však zřejmě již na hraně zákona, to je způsob volby v domovech důchodců. Např. u nás se volby neodehrávají postupně v jednotlivých pokojích obyvatel DD, ale v jídelně, kde si (možná i pochopitelně) při výběru volebního lístku lidé různě vypomáhají. Obdobný způsob byl kritizován (zde čerpám ze zprávy ČTK) v Ústí nad Labem, kde si na toto stěžoval u Nejvyššího správního soudu neúspěšný kandidát Jaroslav Doubrava (KSČM). Tento soud nyní musí tuto kauzu rozhodnout. U nás nikdo touto cestou vítězství Ing. Müllerové nezpochybnil a ani nemám informaci, že by se o tomto někde jednalo. Přesto však určité pochybnosti zůstávají. Navíc právě v pátek (tedy v den voleb) navštívila ing. Ludmila Müllerová náš DD.
Ale žádné kdyby neplatí. Je slušnost vítězi poblahopřát, což tímto činím, i když těch „59 hlasů“ mě bude ještě dlouho v mysli pronásledovat. Co říci na závěr. Rok 2004 byl z pohledu ODS velmi úspěšný. České Třebové se podařilo mít svého zástupce za ODS v Zastupitelstvu kraje, což je historicky nejlepší výsledek. Zde se tedy sluší ještě jednou poděkovat voličům. Své poděkování bych ještě rozšířil na členy ODS, kteří se podíleli na mimořádně úspěšné kampani a jsou to právě oni, kteří mi dali v primární volbách důvěru. Můj dík pak jmenovitě patří herci Jirkovi Krytinářovi, který Českou Třebovou několikrát navštívil a odvedl v naší kampani neocenitelný kus práce. A v neposlední řadě bych chtěl poděkovat za pomoc Sdružení českotřebovských živnostníků a podnikatelů. Za sebe bych Vás pak všechny chtěl ujistit, že se pokusím nezklamat Vaši důvěru a že budu moci za 4 roky před Vás předstoupit a dívat se Vám zpříma do očí.
RNDr. Vlastimil Hruška
Hokejbal ...
... už dávno není jen pouhé honění se za tenisákem po parkovišti. Za více než desítku let působnosti oddílu především mimo město zaznamenal českotřebovský hokejbal řadů úspěchů. Mezi největší patří zisk titulu Mistrů světa v juniorské kategorii Lukášem Demlem a Tomášem Macků. Týmem prošel i David Juráček, který je vicemistr světa a mistr Evropy. Na obou šampionátech se stal nejlepším brankářem a dnes hájí svatyni extraligového Letohradu. O druhém listopadovém víkendu se v širším výběru seniorské reprezentace objevil i Petr Kvasnička
Cílem vedení hokejbalu je v současné době rozvoj mládeže. Od nové sezóny se díky úspěšnému zářijovému náboru oddíl rozroste minimálně o dvě mládežnická družstva, která se musí kompletně vybavit. Připravuje se výroba největšího množství sad dresů a kalhot v historii českotřebovského hokejbalu, kde všude může být Vaše reklama. Nové hřiště neláká jen nováčky tohoto sportu, ale může se pochlubit i největší diváckou návštěvností zápasů v regionu.
Nezůstávejte v postavení mimo a kontaktujte na tel.: 603 585 615 nebo na e-mail: badzo@email.cz
PF 2005
Děkujeme všem, kteří se v letošním roce podíleli především na výstavbě hokejbalového hřiště v Benátkách. Městu Česká Třebová, zastupitelům v čele s panem starostou Jaroslavem Zedníkem, ale také všem našim příznivcům a sponzorům za podporu v letošním roce. Přejeme všem šťastné a veselé prožití vánočních svátků a do nového roku 2005 hodně zdraví, štěstí, pracovních i osobních úspěchů. Těšíme se na Vaši přízeň i v dalším roce se spoustou skvělých sportovních zážitků nejen na hokejbale.
Za vedení hokejbalového oddílu Jaroslav Badzik
Kobylí důl - městská klouzačka
pro všechny věkové kategorie.Kobylí důl je hlavní spojnicí pro pěší mezi Bezděkovem a středem města , popřípadě nejkratší cestou k vlakovému a autobusovému nádraží. Denně jím prochází mnoho lidí. Nejsou to však jen obyvatelé této městské části, ale také zaměstnanci Böhm Plastu, obyvatelé domova důchodců a jeho návštěvníci. V tomto případě se jedná většinou o starší spoluobčany. Zatímco od jara do podzimu je procházka Kobylím dolem vcelku příjemná,v zimních měsících se stává dobrodružnou, někdy přímo nebezpečnou. Po nedávné opravě, při níž byly odstraněny zničené schody, je totiž horní část Kobylího dolu velmi prudká. Je zde sice zábradlí, ale při náledí příliš nepomůže. Dlážděný úvoz je nutno dobře ošetřit posypem, a to již od 5,00 hod. V této době začínají lidé chodit do zaměstnání. Věřím, že cesta bude skutečně upravována posypem i mechanizací, kvůli níž zřejmě byly schody odstraněny. Snad s tím firma EkoBi počítá. Dlouholeté zkušenosti se zimní údržbou Kobylího dolu jsou zatím velmi špatné a cesta tudy se skutečně podobá klouzačce. Pro mladého člověka to může být zábavné, pro staršího velmi nebezpečné.
Miroslav Seďa
Lyžařské středisko ČENKOVICE
Úvodem trochu vzpomínání pro mladší čtenáře a vyznavače bílé stopy na to, jak třebovští lyžaři k Čenkovicům přišli. Po první světové válce se rozšířilo lyžování přes Krkonoše od hraběte Harracha do Orlických hor i k nám do České Třebové. Několik nadšenců začalo tuto zimní činnost provozovat. Tenkrát nebyly sjezdové, běžecké ani skokanské lyže. Šikovní truhláři a fandové tohoto rozvíjejícího se sportu je začali vyrábět z jasanového dřeva, tvarově podobné, jak bylo zvykem. Jako hole stačily lískové větve opatřené poutky do dlaní a na druhém konci opatřené plechovými nebo rákosovými kroužky. Vázání na boty bylo amatérské řemínkové, patkové hlavně, aby bota byla dobře uchycena. Aby se sníh nelepil na skluznice a lyže jely, mazaly se včelím voskem. Přeskočím další rozmach tohoto sportu a vrátím se do doby Protektorátu Čechy a Morava. To už většina z nás starších pamatuje nebo si matně vzpomíná a vybavuje z vyprávění svých rodičů nebo známých. Naše hory, to byly vlastně pohraniční oblasti Beskyd, Jeseníků, Třebovského předhůří, Orlických hor, Krkonoš, Lužických hor, Západního středohoří a Šumavy. Okolní vesnice Skuhrov, Semanín a Rybník byly též pohraniční oblasti. Česká Třebová se svým nejbližším okolím a stráněmi Březina, Habeš, Peklák, Jelenice, Hory, Údolí smrti a Kozlovský kopec se stávají doménou bílé stopy východních Čech. Zde se konaly závody jak ve sjezdu, tak i v běhu a skoku. Po skončení druhé světové války začal velký rozmach sportovního dění v lyžování, zejména v tělovýchovných spolcích Sokol, DTJ, FDTJ. Někteří naši třebovští členové lyžařského oddílu jezdili za prací do lanškrounské Tesly, byli to zejména Miroslav Kváč, který byl předsedou lyžařského oddílu, a běžec Bohuslav Kohout. Se svými spolupracovníky z okolí Lanškrouna doporučili pro sjezdové lyžování nedaleký kopec Lázek, ale po diskuzi s Jardou Copem, lyžařem z Lanškrouna, byly navrženy Čenkovice. Ty pro svou vhodnou polohu pro zimní i letní rekreaci byly vyhledávány již za první republiky. V letech 1927/28 se zde dle pamětníků pana Buriána a Františka Hájka pořádali běžecké závody, kterých se tito pánové za českou menšinu účastnili. Tímto nás v našem výběru vhodného místa pro vybudování lyžařského vleku utvrdili. Obci Čenkovice, kde v té době žilo 130 obyvatel a bylo zde jen pastvinářské družstvo, tírna lnu, prodejna potravin a jedna hospoda, toto naše rozhodnutí také pomohlo k dalšímu rozvoji. Dohodli jsme se, že postavíme lyžařský vlek směrem na Bukovou horu.
Pokračování vzpomínek Karla Hájka na budování čenkovické sjezdovky bude v jarním čísle.
Největší pomocník: pásový motocykl po německé armádě.
Foto: archiv autora
Čipování zvířat v našem městě je již realitou
Zcela v souladu s veterinárními předpisy a nařízením EU začíná před námi vyvstávat nutnost označení zvířat, ať už se jedná o hospodářská, malá zvířata, tzv. pet-animals, nebo třeba ZOO zvířata nezaměnitelným způsobem. Prozatím je to povinnost označení psů, následně koček, fretek a jiných doma chovaných masožravců. Znamená to, že tato zvířata budou muset být označena buď čitelným tetováním nebo mikročipem, přičemž od r.2008 bude přípustné pouze čipování zvířete. Právě v těchto dnech bloudí po našem parlamentu návrh zákona o povinném čipování našich miláčků. Necháme se překvapit, bude-li přijat. Je to tedy hudba nedaleké budoucnosti. Bez tohoto opatření nebude možné se např.účastnit závodů, soutěží, výstav a již dnes není možné bez čipu vycestovat do zahraničí, a to i v rámci EU. Mimo hranice státu navíc zvíře musí být opatřeno Pasem pro malá zvířata, tzv. „PET PASSPORTEM“, pro jehož vystavení u veterináře rovněž musí být zvíře označeno. Toto označení zvířete předepsaným způsobem bude také předmětem běžných pouličních kontrol orgány k tomu určenými, případně při napadení vašeho psa jiným psem nebo člověka psem. Toto označování zvířat provádím již několik let,ve světě je aplikováno možná několik desítek let a je doporučeno jako v současné době nejlepší a nejbezpečnější. Principem je implantace mikročipu se skleněným pouzdrem zvířeti pod kůži v levé krční krajině (viz Zpravodaj SČŽaP č.2/2004 ). Tím je zvíře doživotně označeno a zabezpečeno.
Označení dospělého psa tetováním a čipováním je dnes finančně srovnatelné. U čipování je dražší vlastní mikročip, u tetování zase úkon, neboť u dospělého zvířete je podle novely Zákona proti týrání zvířat nutná sedace a lokální anestezie zvířete. “Očipování“ vás ale nebude, díky městu Česká Třebová, stát nic.
Ve většině měst je zatím čipování zvířete řešeno osobní iniciativou chovatele, přičemž město buď na tento úkon nepřispívá vůbec, nebo přispívá částečně, nebo ho majiteli uhradí formou prominutí části poplatku odváděném ročně městu. V našem městě, doufejme, bude tato povinnost řešena ze strany města daleko velkoryseji, neboť se předpokládá úhrada čipu městem přímo aplikačnímu pracovišti, takže na majiteli zvířete zůstává pouze návštěva veterinárního lékaře-čipovacího pracoviště, kde bude úkon proveden zcela zdarma, navíc majitel obdrží plastovou identifikační kartu k čerpání slev a výhod s čipováním souvisejících a pes bude zdarma pojištěn na dobu jednoho roku. Pokud si ve stanovené době majitel nenechá psa očipovat, pak při pozdějším provedení úkonu ponese veškeré náklady sám. Myslím si, že je to nadčasový přístup města Česká Třebová k této problematice a je třeba současnému vedení města poděkovat. Vnímám to jako vstřícný krok k chovatelům psů a kynologům. V minulosti tyto kroky nebyly ani časté, ani výrazné. Nevyužít této výhody ze strany chovatelů by byl čirý nerozum.
Stále se setkávám v ordinaci s názory, že je označení psa čipem zdraví nebezpečné a nedostatečně probádané. S klidným svědomím mohu všechny „nevěřící Tomáše“ ubezpečit, že tato metoda je velmi vstřícná, a to i zdravotně, vůči zvířeti i jeho majiteli. Riziko působení „neviditelných vln“, jak slýchám, je nesrovnatelné s působením mobilních telefonů, televizních obrazovek, monitorů a mikrovlnek, kterým jsme jednoznačně podlehli. Proč se tedy za tato falešná rizika schovávat. Skutečně buďme bez obav o zdraví svého miláčka, a dopřejme si zlepšení komfortu vzájemného soužití s nejlepším přítelem člověka.
Rád bych také upozornil majitele pejsků na podezřele levné čipování, prováděné někdy jak veterinářem, tak i dokonce laikem z řad chovatelů, což je zcela nepřípustné. Takovéto čipy bývají neregistrované a hlavně neregistrovatelné a neodpovídající ISO normě a pak ani majiteli ani spravovateli databáze neposkytují žádné výhody. Nemusí být čitelné pro čtečky při různých kontrolách, a tudíž jsou zcela k ničemu. Bohužel jsou už i zde takové případy. Možností čipování zdarma pro chovatele se snad těmto podvodníkům vyhneme.
Jakékoliv dotazy k problematice čipování, případně vystavování Pasů pro malá zvířata vám rád zodpovím na telefonech: 603 486 377 nebo 465 534 485, případně na e-mailové adrese: ctvet@tiscali.cz a samozřejmě v ordinaci Na Chmelnici v ordinačních hodinách, kde je možné úkony i provést.
MVDr. Jiří Karlík
Vodní lyžaři bilancují sezónu.
Říjnem vodní lyžaři ukončili náročnou sezónu. Letošní rok dvou reprezentantů našeho Klubu vodního lyžování Česká Třebová Marka Jukla a Adama Vondry byl nejen náročný, ale i úspěšný.
Příprava na závody probíhala po klubech po celé České republice, ale nejvíce času jsme strávili na vodní ploše u Františka Stehna v Mělicích u Přelouče. Pamětníci vědí, ale dovolím si připomenout, že František Stehno je držitelem mistrovských titulů z Mistrovství světa i Evropy z let 1972 1979.
Závody se jezdí za člunem nebo na elektrickém vleku. I v našem sportu jsou již závodníci, kteří se specializují na „čluny nebo vleky“. Naši reprezentanti se věnují oběma druhům vodního lyžování. Zde připomínám, že rozdíl je pouze v druhu síly, která lyžaře pohání. Pravidla a bodování disciplín jsou stejné.
Marek Jukl Adam Vondra
Zde jsou stručně uvedeny výsledky našich reprezentantů. První závod na mezinárodní úrovni se jel v brněnském klubu v Oleksovicích, kde Marek Jukl obsadil ve skoku 3. místo. Další mezinárodní závod se jel v Kostelci u Jihlavy kde si polepšil o jednu příčku a skončil druhý. Třetí závod v pořadí začal děsivě. V Brandýse nad Labem při tréninku Marek Jukl nezvládl skok a nebezpečně upadl. Byl odvezen do místní nemocnice, kde ho čekala kompletní prohlídka včetně rentgenového vyšetření. I přes to, že byl celý otlučený, zúčastnil se druhý den mezinárodních závodů s těmito výsledky: ve slalomu bronz, v trikové sestavě stříbro, ve skoku zlato a v kombinaci druhá příčka. V Mistrovství Evropy za účasti reprezentantů z 23 zemí obsadil Marek Jukl třetí místo v družstvech. Na závodech ve Stráži pod Ralskem skončil Marek Jukl takto: 1. místo ve skoku, slalomu a kombinaci, 3. místo v trikové sestavě. Adam Vondra: 3. místo ve skoku. V rakouském Astenu: Marek Jukl: kombinace 3. místo, 1. místo ve skoku. Na Mistrovství ČR juniorů skončil Marek Jukl na 2. místě ve skoku, 3. místě v kombinaci a slalomu. Adam Vondra na 4. místě ve skoku. V absolutním mistrovství republiky ve slalomu skončil Marek Jukl na 2. místě. Na mezinárodních závodech v polském Lublinu skončil Marek Jukl na 2.místě ve skoku i slalomu, na 3. místě v kombinaci a 4. místě ve skoku. Zde také byl členem stříbrného družstva. Na Mistrovství ČR juniorů skončil Marek Jukl na 1. místě ve skoku, slalomu, v trikové sestavě a v kombinaci. Adam Vondra na 3. místě ve skoku, trikové sestavě a v kombinaci.
Touto sezónou Marek Jukl ukončil závodění v juniorech, což znamená tvrdé dva roky práce, než se vyrovná mužské kategorii. Adam Vondra bude za juniory startovat ještě jeden rok.
V roce 2005 Klub vodních sportů Česká Třebová zahájí sezónu 3. ročníkem exhibice vodního lyžování a wakeboardingu na rybníku v Lanškrouně. Datum konání není ještě známo, ale jistě budete včas informováni o termínu této jedinečné akce, kde máte možnost se seznámit s tímto pro naše „končiny“ ne zcela běžným sportem. Zde budete také mít možnost si vodní lyžování vyzkoušet „na vlastní kůži“.
Vladimír Jukl
Toto číslo vyšlo za přispění firem:
MVDr. Radek Palán, veterinární ordinace, tel.: 465 535 255, 606 120 164
Mgr, Marek Hylena, advokát, tel.: 465 536 149, 777 345 348, e-mail: hylena@tiscali.cz
GEBESAN spol. s r.o., stavební firma, tel.: 465 533 011, 603 495 061, e-mail: gebesan@centrum.cz
Intermont - Aleš Pácha, truhlářství, tel.: 603 217 824, 465 391 667, e-mail: apacha@seznam.cz
Mgr. Zdeněk Krása, prodej a výkup řeziva, tel.: 776 598 964, e-mail: sidonius.k@seznam.cz
MVDr. Jiří Karlík, veterinární ambulance, tel.: 603 486 377, 465 534 485
Ladislav Vraspír - ELVA, hobby centrum a zahradní technika, tel.: 465 533 228, 603 524 291
Zdenek Jindra, ČSOB pojišťovna, tel.: 465 532 070, 607 523 565, e-mail: zja@raz-dva.cz
Reality - Odhady s.r.o., realitní kancelář, tel.: 465 500 430, 603 887 314
Karel Suk, cukrárna, tel.: 465 534 769
Felix Mehl, sklenářství a knihařství, tel.: 465 532 625
Truhlářství JaM, zakázkové truhlářství, tel.: 465 533 304, 605 571 896, 604 218 300
Šárka Neradová, květinářství a prodej keramiky, tel.: 465 534 408
Růžena Paukertová, účetní firma, tel.: 465 533 102, 465 532 224, 603 170 153
ČMKS - Lokomotivy a.s., tel.: 465 558 191, e-mail: lanova@cmks.cz
printo - reklamní atelier, tel.: 737 537 050, 465 533 279, e-mail: printo@ceskatrebova.com
Ivana Vondrová, účetní služby, tel.: 603 967 697, 777 102 255
Intex - Daniel Sloupenský, interiér - exteriér, tel.: 465 817 726, 777 817 726
