Podzimní vydání, 3 / 2003
O rychlostní komunikaci trochu jinak. - hlavní silniční tah městem
Z jednání zastupitelstva Města Česká Třebová
Jak bydlet - pohled na bytový fond v našem městě
Dvojí metr - postřehy z našeho města. - účelnost dotací z městského rozpočtu
Křivolík zůstane zachován pro budoucí koupaliště.
Bude z chaloupky Maxe Švabinského ruina
Liknavost se nemusí vyplatit - další pohled na záměr s Chaloupkou Maxe Švabinského
Ohlas na článek Kam za kulturou - odpověď na kritiku činnosti městského muzea
Vážení podnikatelé - upozornění živnostenského úřadu (označení provozovny apod.)
Lyžařský areál Peklák - trochu nám "drhne" komunikace
Lyžařskému sportu se blýská na lepší časy
O rychlostní komunikaci trochu jinak.
Někteří vládcové dávali lidu hry, jiní politické modly. To se mi vybavuje, pokud slyším nebo čtu obsáhlé diskuse o rychlostní komunikaci R 35. Dovolte malý krok zpět o čtvrt století a kousek. Ulice, která dnes nese název Dr. E. Beneše a v pokračování ulice Ústecká, byla tehdy v desolátním stavu a prováděla se její obnova. Obnova drsná, pokud se týče jejího vzhledu. Chodníky byly předtím širší, ulice byla lemována trávníky a stromy. Podobně jako vypadají některé třebovské ulice dodnes. O demokracii se mluvilo zpravidla s odstupem, ale obyvatelé, z nichž někteří zde bydlí dodnes, byli se svým názorem poměrně značně respektováni. Původní nesouhlas občanů byl překonán později vzniklou dohodou. Rekonstruovaná komunikace bude v této podobě sloužit zhruba jen sedm let a průjezd městem bude řešen jiným, méně zatěžujícím způsobem. Současně byly městu poskytnuty finanční prostředky na prodloužení dnešní ulice „Habrmanova“, čímž by se alespoň mírně odlehčilo dnešnímu silničnímu průtahu. Je totiž samozřejmé, že zúžením chodníků se otřesy motorových vozidel značné přiblížily základům budov lemujících ulici. Skutečností je i to, že dopravní frekvence nebyla zdaleka taková, jaká je dnes.
Co se od té doby stalo? Tehdejší představitelé města nepřekonali překonatelné problémy s ochranným pásmem dráhy, slib o jiném průtahu města zůstal slibem, dopravní frekvence se podstatně znásobila, vznikla celá řada dopravních nehod ve zmíněném úseku, je poškozován majetek zde bydlících osob (nejsem právník, ale situaci lze zřejmě klasifikovat jako trestný čin), je poškozováno zdraví zde bydlících občanů, trpí úložná zařízení inženýrských sítí (poškození zaplatí všichni - nejen zde bydlící občané) a osoby zodpovědné za řízení města mlčí, nebo sdělí ostatním, že se s tím nedá nic dělat.
Jestli se nedá nic dělat se stavem, který je obdobou terorismu, potom vzniká otázka, v jakém to žijeme městě. Zdá se někomu slovo „terorismus“ přespříliš nadsazené? Snad jen tehdy, pokud je srovnáváme se světovým děním. Je však život ve zmíněné části města bezpečný?
Mohli bychom si vyjmenovávat dále, ale pozastavme se u posledního problému. Chodci nejsou jen sportovci, ale i staří lidé, invalidé, děti, matky s kočárky a další méně pohyblivé osoby. Že mají jít po přechodu. To je další zajímavost, jak je o naše občany postaráno. Od východu ze zdravotního střediska mají chodci další možnost přejít vozovku až u Primony. Jak lze závidět občanům ze sousedního Ústí nad Orlicí, když cca 50 m od podchodu mají možnost přecházet vozovku i v její úrovni.
Nedávno osazené dopravní značky omezující rychlost těžších vozidel na 40 km/h jsou výsměchem dotčeným obyvatelům. Stoupněte si do ulice Dr. E. Beneše ve spádu mezi prodejnou potravin Na Skalce a Primonou a nepotřebujete žádné měřící zařízení, abyste poznali, zda rychlost řítících se vozidel odpovídá danému příkazu. Někteří ze zde bydlících obyvatel již nabízeli možnost umístit na jejich nemovitost příslušné kontrolní zařízení. Nabídka nebyla dosud využita.
Nechci být alibistou a uvádět odkazy na mínění jiných zde bydlících osob. Jednoduchými dotazy však lze zjistit, že popraskané zdivo domů má celá řada zdejších obyvatel, že jemnou činnost nelze v přilehlých objektech provozovat, že klidný spánek v místnostech přilehlých komunikaci není naprosto možný, že návštěvy jeví zděšení při průjezdu těžších vozidel atd. Lze očekávat i takové statické narušení staveb, které se v některých městech projevilo jejich někdy třeba jen částečným zřícením. Potom následuje příkaz majiteli takovou stavbu odklidit.
Je skutečností, že na chodníku nejsou otřesy a důsledky zmíněného provozu téměř znatelné. Je skutečností i to, že otřesy jsou závislé na vzdálenosti a počtu kanálů, uzávěrů a podobných nerovností vozovky od příslušného objektu. To možná osoby zodpovědné za chod města dosud nevěděly.
Vracím se k první větě svého příspěvku - není snad místo her dřívějších vládců dnes nabízeno téma R 35 ?
Ing. Jan MatějkaZ jednání zastupitelstva Města Česká Třebová
Na středu 10. září 2003 svolal starosta města první poprázdninové zasedání zastupitelstva města.
Po zahájení začalo rozsáhlé projednávání majetkových záležitostí. Tento bod především obsahoval schválení druhé vlny privatizace městského bytového fondu. Zastupitelstvo rozhodlo o prodeji celkem 234 bytů v 21 obytných domech 17 nově založeným bytovým družstvům. Celková utržená částka za prodej bytů činí více, než 25 mil. korun, což za jeden byt činí přibližně částku 107.000,- Kč. Tato cena se výrazně liší od skutečné obecné (tržní) ceny bytu v České Třebové.
V tomto bodě byly dále mimo jiné schvalovány prodeje objektů v bývalých kasárnách SA v okolí Semanínské ulice, záměr prodeje domu čp. 15 (s prodejnou skla a porcelánu) na Starém náměstí, zajištění některých pozemků pro výstavbu nového lyžařského vleku na Peklovci a zajištění pozemků k výstavbě plánovaných sportovních zařízení v prostoru Skalka. K realizaci plánovaných sportovních zařízení (umělá ledová plocha, hřiště na hokejbal, případně sportovní hala) v tomto území by bylo vhodné vykoupit „perlácký park“ včetně vily, který je však v současnosti majetkem paní Těšínské. Město schválilo výkup těchto nemovitostí za maximální kupní cenu 7,5 mil. korun. Jako jediný ze zastupitelů jsem se zdržel, a to z důvodu, že mám za to, že cena je neúměrně vysoká. Dříve byl totiž nabízen odkup těchto nemovitostí za 4,5 mil. Podle mého názoru žádný jiný vážný zájemce než město není a prodávající i společnost, která má z důvodu dluhů k nemovitostem zřízeno zástavní právo, neúměrně a falešně licituje na úkor městské pokladny. Zanedlouho by se ukázalo, že tyto nemovitosti by byly městu nabídnuty za částku blížící se původní ceně 4,5 mil. korun.
Po ukončení projednávání majetkových záležitostí se zastupitelstvo vydalo na prohlídku skládky komunálních odpadů u Třebovice, kde byli členové zastupitelstva seznámeni s technologií třídění a ukládky odpadu.
Po návratu pokračovalo zastupitelstvo projednáváním třetí rozpočtové změny, která především zohlednila některé původně neplánované příjmy, změnu územního plánu a účast města na výstavách a veletrzích v roce 2004.
V posledním bodě programu byla odsouhlasena upřesňující usnesení k výstavbě bytových domů v areálu bývalých Technických služeb na Moravské ulici, na něž město ještě téhož dne obdrželo dotaci ve výši 18,2 mil. korun. Dále bylo v tomto bodě referováno o účtování nájemného za pronájem tělocvičny na Gymnáziu, o vztazích mezi Vodárenskou společností, s.r.o. a ORVOS, s.r.o. a o odkupu chaloupky Maxe Švabinského v Kozlově.
K posledně jmenované problematice na závěr uvádíme, že sdružení Českotřebovských živnostníků a podnikatelů plně podporuje přechod této kulturní památky, včetně jejího inventáře, do majetku města. Máme za to, že naše město a nejbližší okolí neoplývá kulturními památkami a nemělo by si dovolit další chátrání či dokonce zánik této pamětihodnosti. Nabízené podmínky jsou pro město poměrně výhodné a nebudou představovat výrazné zatížení městského rozpočtu. Po diskusi k této záležitosti bylo zářijové zastupitelstvo ukončeno.
Marek HylenaJak bydlet ?
Při loňském sčítání lidu byl zjištěn přebytek bytů v množství asi 1 000 000. Po korekci zbylo z neuvěřitelně vysokého množství asi 200 000 prázdných bytů. Jak je to možné, když je zvlášť pro mladé bydlení nedostatek? Na to nám statistický úřad odpověděl, že na trhu je mnoho „státních bytů” s regulovaným nájemným. V těchto bytech bydlí lidé, kteří pro nevysoký nájem si mohou dovolit držet třeba dva nebo i tři byty. Tyto byty pak dál pronajímají. To má vliv například na to, že je potřeba stavět nové byty a navíc ti, kteří nežijí ve „státních bytech”, pak dotují své milé spoluobčany. Jedním z významných faktorů je neexistující trh s byty, který pak blokuje pohyb pracovních sil a zvyšuje nezaměstnanost. Tuto informaci dnes a denně slýcháme od všech ekonomů.
Situace v našem městě přesně kopíruje situaci, kterou ekonomové popisují. Ve městě zbylo okolo tisícovky bytů a velmi pomalu se prodávají dál. „Závratná” rychlost prodeje 85 respektive 234 za rok (zdroj Českotřebovský zpravodaj 10/03) není ale výhodná. Nezaměstnanost ve městě roste (téměř 10%) a jen potvrzuje tvrzení ekonomů. Komu prospívá pomalý prodej? Především některým nájemníkům s regulovaným nájemným a zřejmě i monopolnímu správci jejich majetku (TEZA). Argumenty co s lidmi ze zrušené firmy a další nárůst nezaměstnanosti neobstojí. I o prodané byty se bude muset někdo starat, ale to už nebude tak jednoduché, neboť cenu jeho služeb bude stlačovat zázračná veličina - konkurence. Také se do TEZY nebudou z městského rozpočtu nalévat desetitisíce korun. Nakonec poctiví obyvatelé bývalých státních bytů objeví kouzlo výběru dle kvality a ceny. Těšme se, snad to (podle současného tempa prodeje) asi za 5 - 7 let přijde.
Ing. Daniel ŘehákDvojí metr - postřehy z našeho města.
Na počátku října přijel známý po roce na návštěvu České Třebové. Šest let žije mimo naše město a jednou ročně přijíždí na návštěvu.Rád si posedí s bývalými kamarády (důchodci ) u dobrého pivka, za přijatelné ceny.
Restaurace Beseda se jim proto zdá docela vhodná. Respektuji jejich přání, a proto s nimi i já někdy tyto prostory navštívím. A jsme u nelichotivého poznatku. Po několika pivech musíte zákonitě navštívit WC. Jeho návštěva v tomto podniku je otřesná, a o to více zarážející, když zjistíte, že město přispívá nemalou finanční částkou právě na toto zařízení, které mělo sloužit jako veřejné WC pro cestující čekající venku na autobus. To, že nad schodištěm na chodbu pověsíme ceduli „veřejné záchodky“ nic nezlepšíme, natož vyřešíme. V malé místnůstce čpící močí, nekape ani kapka vody. Proč taky, když voda je tak drahá. Tak prosím tě, návštěvníku, moč a hlavně to nikde netlumoč! Nevím, jak to mám obhajovat před návštěvou, která vždy po roce přijede a situace je pořád stejná.
Nápravu má provést pronajimatel, nebo majitel? Myslím si, že ten, kdo peníze zdarma od města inkasuje. Je mi líto, že někteří začínající podnikatelé narážejí na malichernější problémy a musí je za poměrně vyšší náklady promptně odstranit a jinde to v klidu prochází, jako by se nechumelilo. Proč letité a nevyhovující slouží vesele dál a ještě je dotováno? Není to právě ten dvojí metr?
Nechtěl bych ale jenom kritizovat ale i chválit, třeba poslední, po dlouhých letech zprovozněnou restauraci na nádraží. A už zase sklouzávám do kritiky : sice vzhledem se moc nepřiblížila bývalé „DVOJCE” z minulých let, ale přes to, díky za to. Toto zařízení je na úrovni, nerezové pisoáry, splachující voda na fotobuňku s vůní. Jen více takových zařízení, i v tom se posuzuje kultura národa. Ale dost filozofování a hurá do Evropy. Bude to sice bolet, ale už ať jsme tam.
Pavel LanghansKřivolík zůstane zachován pro budoucí koupaliště.
Jak jsme informovali v letním čísle zpravodaje, byla ustavena pracovní skupina na výběr místa pro zimní halu, jejíž výstavba byla minulým a zčásti i současným zastupitelstvem prosazována do míst zchátralého koupaliště v Křivolíku. Pro připomenutí: tato komise vznikla na popud současných opozičních zastupitelů, a protože, jak se ukázalo, mělo toto řešení minimálně stejně odpůrců jako zastánců, byl i vznik komise vedením města uvítán. Komise se i přes letní období dovolených scházela téměř v plném počtu sedmi členů, kteří byli pověřeni stranami a sdruženími našeho městského zastupitelstva.
Při prvním setkání se všichni shodli na tom, že prioritní úkol bude najít místo pro zimní halu mimo areál Křivolíku. Padlo několik návrhů, které byly prodiskutovány: Podhorka a prostory za cihelnou směrem k sídlišti Semanínská, které mají přednost pouze v tom, že je tam nevyužitý prostor. Dále se jednalo o umístění do areálu, kde stojí nepoužívaná teplárna Primony. V této lokalitě by zřejmě vadil hluk z kluziště, nebo by se hala neúměrně prodražila odhlučněním. Objekt je majetkově nevyřešen a okolí by nedovolovalo řešení sportoviště popsané dále. Další návrh - umístění haly pod učilištěm Na Skalce - se jevil po prvním přednesení a po návštěvě těchto míst jako nejlepší. Později se ukázalo, že nutné přemostění z Benátek by bylo neúměrně drahé a přístup těžké stavební techniky ze Skalky je nemožný. Umístit halu přímo do Benátek nepřichází v úvahu, zejména z důvodu záplavového pásma a také proto, že se zde počítá s umístěním aktivit, kterým případná povodeň neublíží. Jako další byl předložen návrh na spojení více sportovišť v jeden celek. Zimní halu a víceúčelovou sportovní halu se bude město snažit vybudovat Na Skalce vedle učiliště, v prostoru směrem k bývalému parku Primony (nyní soukromý majetek). Pro toto umístění hovoří hned několik faktorů: volný prostor uprostřed města, ale nikoho neobtěžující provoz budoucích zařízení, inženýrské sítě v místě, doplňující zázemí (ubytování a stravování) je možné řešit ve spolupráci s učilištěm, velkorysé spojení těchto sportovišť s budoucím lehkoatletickým stadiónem, který by se mohl bez obrovských investic vybudovat na nynějším hřišti. To posune naše město výše na pomyslném hodnotovém žebříčku mezi městy v regionu, po kterém všichni voláme. Na zářijovém zastupitelstvu již byl projednáván návrh na odkoupení celého zmíněného parku, nebo jeho části. Park je nyní dosti zanedbaný z období, kdy jej měla ve vlastnictví Primona. Případné obavy z devastace přírody nejsou na místě. Zeleň, která by padla za oběť výstavbě bude, nahrazena v okolí vybudovaných hal. Prostor za učilištěm bude využit na jiná sportoviště, která by ideálně doplňovala tento sportovní a rekreační areál. Námětů je několik: běžecké rekreační tratě, hřiště na hokejbal a in-line hokej, tenisové a volejbalové kurty, plochy na čím dál tím více populární petanque atd. Již nyní zde vlastně vyrůstá první část tohoto areálu, a to bikrosová trať. Přemostění řeky bude řešeno jednoduchou lávkou pro pěší a cyklisty. Lokalita, která v současnosti není nijak využívána, ba naopak je zanedbaná a neudržovaná, bude mít smysluplné využití. Pozemky, až na park, má ve vlastnictví město nebo Pardubický kraj, který by je mohl na město převést, nebo vyměnit za jiné.
Členové komise také navštívili původně navrhované místo v Křivolíku. Jednomyslně se přítomní shodli na tom, že místo je předurčeno k obnově přírodního koupaliště s dnes již běžnými doplňky: tobogánem, minigolfem, hřištěm na rekreační volejbal, kopanou atd. (pamatujete na „bosou ligu”?). Pro případ zadávání budoucí studie, byl návrh doplněn možností vybudování autokempu v tomto místě. Autokemp není v Ústí n. Orlicí ani Litomyšli, takže by se asi „uživil”. Záměr na vybudování venkovního bazénu na Parníku u krytého bazénu, který zastupitelstvo původně odhlasovalo, se odložil, doufám, na věky.
Vše, co se nyní ve Třebové připravuje, nebude zajisté hotovo hned, je to naopak záležitost na spoustu let dopředu, ale je nutno mít studie nebo projekty „v šuplíku“, pro případ zájmu investora, pro možnosti „dosažení“ na granty z EU nebo dotace z ministerstev a v neposlední řadě pro případ sestavování budoucích rozpočtů. Projekty ani studie v použitelném stavu na podobná zařízení totiž po minulém vedení města na radnici „nezbyly“.
Jaroslav KoníčekBude z chaloupky Maxe Švabinského RUINA ?
Snad každý Třebovák zná chaloupku Maxe Švabinského v Kozlově a většina je hrdá na to, že jeden z nejlepších českých malířů pobýval nedaleko Č. Třebové. Naše sdružení si mimo jiné dalo za úkol podpořit její opravu. Víme, že byly tahanice s prodejem, neboť byli dva majitelé a několik let se dohadovali o prodeji, zatímco chaloupka chátrala. Nyní, když nám majitelka nabídla odkoupení domku za symbolickou 1,-Kč (předtím byla cena asi 1.800 000,- Kč) a odkoupení inventáře za 900 000,- Kč a nabízí možnost tuto částku splácet ve třech splátkách po 300 000,- Kč ročně, zjišťujeme, že radnice v ČeskéTřebové nemá z finančních důvodů o koupi chaloupky zájem. Prý oprava štítu by stála asi 120 - 140 000,- Kč, vnitřní opravy, zlikvidování houby a jiné asi 1.500 000,-Kč. S různými úpravami okolí se opravy vyšplhaly k 2.000 000,-Kč./Věřím, že českotřebovští podnikatelé by celkovou opravu provedli za mnohem nižší cenu a jistě by se našli lidé, kteří by rádi pomohli zdarma. Největší problém je ten, že pokud chaloupku nekoupíme co nejdříve, může se brzy rozpadnout! Pak nebude co opravovat! To by si měla radnice uvědomit. Nikde není psáno, že se musí okamžitě provést celková rekonstrukce. Kdyby se opravovalo po etapách, jistě by to nezatížilo městský rozpočet! Celková úprava by stála necelé 1% z rozpočtu! Pevně věřím, že až bude město majitelem nemovitosti, budou i další možnosti získat příspěvky např. od památkářů. Do konce volebního období, byť po částech, by chaloupka mohla být jako nová. Co asi říkají návštěvníci, kteří váží cestu do Kozlova, protože je k návštěvě inspirovala loňská velká výstava díla Maxe Švabinského, která se konala v Praze.
Víme, že to MěÚ. nemá lehké, že jsou rozestavěné stavby, další budou následovat, musí se opravovat, ale tady není o čem přemýšlet. Nechat rozpadnout atraktivní památku by bylo ostudou nejen MěÚ., ale i nás všech. Hledejme cestičky, jak pomoci, ale prosím RYCHLE. Je za minutu dvanáct.
František Ondráš
Dobrá zpráva:
na svém jednání Rada města doporučila zastupitelstvu schválit záměr na odkoupení chalupy Maxe Švabinského.
Liknavost se nemusí vyplatit.
Nedílnou součástí České Třebové je obec Kozlov, místo proslavené malířem Maxem Švabinským. Jeho zdejší časté pobyty pro něj znamenaly nejen náměty figurální a krajinářské tvorby, ale i příjemný odpočinek s přáteli uprostřed krásné přírody.
Krajina se tu podstatně liší od malířovy rodné Hané, právem ji nazval ve svém slavném obraze Chudým krajem. Pole plná kamení, skromná stébla obilí i trávy. Přesto , stojíme-li dnes před „jeho chaloupkou“ a díváme se umělcovýma očima do hlubokého údolí, naplní nás určitě stejný pocit klidu a pohody. Nejsme sami. Neustále se objevují turisté, dětem ukážou pasoucí se stáda a velmi často zavítají i k chaloupce. Pokud mají štěstí a je tu i majitelka paní Zuzana Švabinská, jsou velmi mile a upřímně pozváni dál. Myslím , že mnohé překvapí rozlehlost, stylovost a vnitřní uspořádání tohoto stavení i jeho krásná zahrada.
V podstatě mohou navštívit tři prostory. Welzovu světničku s nádherným malovaným nábytkem, bílý měšťanský pokoj známý ze Švabinského rodinného portrétu a podkroví, jehož částí je i slavný Kufr. Všude je autentický nábytek i mnoho drobných připomínek na doby minulé. Tento objekt, který je ve všech propagačních materiálech a brožurách uváděn jako význačná pamětihodnost České Třebové i celého regionu, se stal velkým problémem. Paní Švabinská se nemůže udržování chaloupky věnovat, její rodina už nemá k tomuto místu tak silné citové pouto, a proto se objevuje otázka, co bude dál.
Pokusy nabídnout tuto kulturní památku okresnímu či později krajskému muzeu ztroskotaly na nezájmu krajských radních. Nezbývá nic jiného, než aby se postaralo samo město Česká Třebová. Majitelé vstřícně navrhují, aby město převzalo chaloupku bezplatně a její mobiliář odkoupilo třeba i na splátky. Na posledním zastupitelstvu byly zveřejněny odborné posudky rozpočtu oprav, a to 1900000,-Kč na rekonstrukci objektu a 120.000,- Kč na restaurování památného štítu. Oba posudky jsou maximalistické. Předpokládají generální rekonstrukci, např. u štítu jeho úplnou výměnu nová prkna, nové zhotovení (kopii) Švabinského malby původní by byla uložena v depozitáři muzea. Podobně i střecha má být nahrazena velice kvalitní a drahou krytinou, takovou, jaká tam nikdy nebyla.
Podle starosty města není největším problémem záchrana objektu, ale způsob jeho dalšího provozování. Trvalé obydlení chaloupky, navrhované zpracovatelem posudku, se mně nezdá reálným a nezbytným. K celé věci se má vrátit až říjnové zastupitelstvo. Vzhledem k tomu, že se ve vnitřních prostorách objevila zhoubná dřevomorka, i když zatím v malém rozsahu, jde vlastně o čas.
Těžkopádnost při řešení tohoto případu může způsobit, že město o tuto výjimečnou kulturní památku přijde.
Jaroslav DemelOhlas na článek "Kam za kulturou?"
z letního ZPRAVODAJE Českotřebovských živnostníků a podnikatelů č. 2/2003 od p. ing. Daniela Řeháka
Nechci polemizovat o kultuře v našem městě, ale věnuji se faktům, která se vztahují k závěru výše zmíněného článku "A kdo ze čtenářů si vzpomene na výstavu uspořádanou zaměstnanci (přibližně pěti) Městského muzea? Také Vás napadá jim každoroční betlem?"
Od roku 1998 do roku 2000 včetně, uspořádalo Městské muzeum 15 výstav, některé ve spolupráci s různými organizacemi. Kromě toho byla vybudována jedna stála expozice (model staré čtvrti Trávník) v depozitáři muzea v Borku. Výstavní činnost v dalších letech byla omezena rekonstrukcí nynějšího Kulturního centra.
Vyjmenuji některé výstavy z výše uvedených roků:
Restaurované obrazy z depozitáře Českotřebovského muzea, Svět bez tlumočníků, Česká Třebová v průběhu století, Česká Třebová na pohlednicích a fotografiích, Tradice výšivek a obecní keramika, Kreslený humor Karla Matušky, Humor Vladimíra Renčína, Život a dílo Boženy Němcové a další. Další činnost muzea je podrobně popsána a dokumentována i fotografiemi v kronice muzea vedené od roku 1988.
Městské muzeum má od 1. ledna 2003 celkem 3 zaměstnance, z toho 2 pracovnice s vysokoškolským vzděláním a jednu administrativní pracovnici. Do té doby mělo muzeum zaměstnanců méně, do roku 1992 jednoho na úvazek 0,7 pracovní doby, později nastoupila jedna administrativní pracovnice. Nikdy však nemělo muzeum 5 zaměstnanců, ani přibližně.
Končím článek také větou tázací: „Myslíte si, čtenáři, že byla a je vina na pracovnicích muzea, že za den přišlo i na zajímavé výstavy je několik lidí?”
Jiří PištoraVážení podnikatelé,
dovolujeme si Vás upozornit, že zrušením okresních úřadů ke dni 31.12.2002 přešly kompetence okresních živnostenských úřadů na obecní živnostenské úřady. Do těchto kompetencí spadá mimo jiné i kontrola podnikatelských subjektů, která je zaměřena především na provozovny a činnosti v nich vykonávané.
Z tohoto důvodu Vás žádáme, abyste si ověřili, zda jste splnili tyto povinnosti, které ukládá zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v jeho platném znění (dále jen živ. zák.):
Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti nebo jako náležitosti žádosti o koncesi a předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku. (§ 49, odst.1, § 56 odst.1živ.zák.)
Podnikatel je povinen mít uzavřen s odpovědným zástupcem (pokud je ustanoven) pracovně právní vztah, nejde-li o manžela nebo manželku podnikatele. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu. (§ 11, odst. 1 živ. zák.)
Ohlášení zahájení provozování živnosti v provozovně je podnikatel povinen písemně oznámit živnostenskému úřadu nejméně 3 dny předem. (§ 17, odst. 2 živ. zák.)(Provozovnou se rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se pro účely živnostenského zákona považuje i stánek, pojízdná prodejna a obdobné zařízení, sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb).
Označení provozovny: (§ 17, odst. 3, 7, 8 živ. zák.)
Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být trvale a zvenčí viditelně označena těmito údaji:
- jménem a příjmením podnikatele- identifikačním číslem
- jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny
- prodejní nebo provozní dobou
- kategorií a třídou u ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování.
Podnikatel je povinen splnit informační povinnosti podle jednotlivých ustanovení § 9 14 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v jeho platném znění.
(§ 9 - 14 zák. č. 634/92 Sb.)
Podnikatel je povinen mít v provozovně pro účely kontroly průkaz živnostenského oprávnění nebo osvědčení. (§ 31, odst. 10 živ. zák.)
Podnikatel je povinen prokázat způsobilost provozovny pro provozování živnosti podle zvláštních předpisů: (§ 17, odst. 3 živ. zák.) - dokladem o schválení provozovny stavebním úřadem pro vykonávanou činnost (kolaudační rozhodnutí, rozhodnutí o změně užívání stavby) podle zák. č. 50/1976 Sb., stavební zákon v jeho platném znění - způsobilost vyhrazených technických zařízení (elektrická, plynová, zdvihací, tlaková): provedením například výchozí revize, pravidelné revize, revizními zkouškami, zkouškami po opravách a předložením dokladu prokazujícím způsobilost provozovaného vyhrazeného technického zařízení. Ověřování způsobilosti vyhrazených zařízení provádějí odborně způsobilé osoby, např. revizní technici.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou na základě povinností stanovených zákonem č. 133/85 Sb., o požární ochraně, v jeho platném znění a vyhl. MV č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, povinny zejména:- obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti - provádět pravidelné kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zaříz. a hasících přístrojů
- vytvářet podmínky pro hašení požárů a záchranné práce
- dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků
- označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami
- pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně.
Podnikatel je povinen zajistit výkon vybraných živností pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů zejména podle:
- ustanovení nařízení vlády č. 209/2001 Sb., kterým se stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost
- ustanovení § 132b - “odborná způsobilost”, zákona číslo 65/1965 Sb., zákoník práce, v jeho platném znění
- dalších ustanovení zvláštních právních předpisů, vztahujících se na živnostenské podnikání.
Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a příjímáním opatření k prevenci rizik. Tyto povinnosti jsou stanoveny zákonem číslo 65/1965 Sb., zákoník práce, v jeho platném znění, zejména:
- § 132 základní ustanovení, -§ 132a prevence rizik, - § 132b odborná způsobilost, - § 133 povinnosti zaměstnavatele.
Podnikatel je povinen používat stanovených měřidel, podle ustanovení § 3 odst. 3 a § 14 zák. č. 505/90 Sb., o metrologii, v platném znění, pro daný účel jen po dobu platnosti provedeného ověření. Lhůty pro pravidelné ověřování stanovených měřidel jsou uvedeny ve vyhl. MP číslo 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování.
Při uzavření provozovny je podnikatel povinen, nebrání-li tomu závažné důvody, alespoň 3 dny předem na vhodném a zvenčí viditelném místě označit počátek a konec uzavření. (§ 17, odst. 9 živ. zák.). Hodlá-li podnikatel přerušit provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců, je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. Provozování živnosti lze přerušit nejdéle na dobu dvou 2 let. (§ 31, odst. 7 živ. zák.) Ohlášení ukončení provozování živnosti v provozovně je podnikatel povinen písemně oznámit živnostenskému úřadu nejméně 3 dny předem. (§ 17, odst. 2 živ. zák.)
Informace v oblasti zvláštních právních předpisů lze získat například na internetových stránkách níže uvedených orgánů státní správy a nastránkách profesních cechů a společenstev:
- Okresní hygienická stanice Ústí nad Orlicí
- Státní veterinární správa České republiky
- Česká obchodní inspekce
- Česká inspekce životního prostředí
- Státní zemědělská a potravinářská inspekce
- Český úřad bezpečnosti práce
- Institut technické inspekce Praha
- Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje
- Informace k provozu restauračních a hotelových zařízení
Další dotazy, týkající se povinností stanovených zákonem 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v jeho platném znění a dalších právních předpisů souvisejících s podnikatelskou činností, Vám zodpovědí pracovníci kontroly na telefonních číslech: 465 500 255, 465 500 254za živnostenský odbor MÚ Stanislava Řeháková
Lyžařský areál Peklák
V předchozím čísle našich novin byla slíbena publikace dalších souvislostí týkajících se záměru vybudování lyžařského areálu Peklák.
Pracovní tým, který vytvořilo Sdružení českotřebovských živnostníků a podnikatelů v představě garance vybudování skutečně kvalitního zařízení odpovídajícího standardu, získal celou řadu podkladů a kontaktů. Informace byly neprodleně předány představitelům města, neboť to má být investorem celé akce. Bohužel zpětná vazba nepůsobí, a tak vznikají obavy, aby se dále nevyvíjela situace opět trochu „třebovsky“.
Přinášíme vám alespoň fotografii ze srpna letošního roku, kdy jsme požádali výborného lyžaře (vítěz a medailový závodník několika ročníků Ski Lift Cup v Harrachově a dalších závodů) a vedoucího horských dopravních zařízení ve Špindlerově Mlýně pana Ing. Kolína, aby nám sdělil svoje názory k našemu problému Peklák. Rady byly výborné a závažné. Snad budou i respektovány.
Kolektiv autorů námětu na SKI areál PeklákLyžařskému sportu se blýská na lepší časy
V minulém čísle byl uveřejněn článek o záměru vybudovat sjezdový lyžařský areál na Peklovci. Tímto článkem chci navázat na toto téma, tentokrát o projektu běžeckých tratí v regionu Ústecko - Třebovsko, který je nedílnou součástí projektu obnovy lyžařských tratí a sjezdovek v místním regionu.
Běh na lyžích má v České Třebové hluboké kořeny. Jeho rozvoj započal v šedesátých letech minulého století v tehdejší TJ Lokomotiva Česká Třebová. Největšího rozmachu dosáhl v osmdesátých letech minulého století, kdy na zdejší škole působily sportovní třídy se zaměřením na běh na lyžích. V těchto letech byly vybudovány stávající běžecké tratě v areálu Hory a bylo zřízeno zázemí pro tento sport.
Po ukončení působnosti sportovních tříd přebral veškerou činnost a odpovědnost SKI klub Česká Třebová. Již značně užší kolektiv udržuje tento areál i v současné době. Každý rok se potýká s problémy udržet běžecké tratě na takové úrovni, aby místní lyžaři byli s podmínkami spokojeni. Jde o každoroční letní opravu tratí zničených těžkou lesní mechanizací, či vysekávání bujarého porostu. V zimních měsících jsou upravovány pro širokou veřejnost nejen lyžařské tratě na Horách , ale i několik km běžeckých stop na Kozlově a trasa z Kozlovského kopce na Andrlův Chlum. Na financování těchto aktivit se podílí SKI klub Česká Třebová, Městský úřad a několik sponzorů. I přes vynaložení velkého úsilí se nepodařilo udržet rozsah tratí v délce , v které byly vybudovány. Již se neudržují tratě o délce 7 a 7,5 km. Tím přišli lyžaři o jednu z nekrásnějších pasáží tratí - Slunečnou stráň a adrenalinový sjezd u Mokrého dolu. I technika, kterou se tratě udržují, má již svůj zenit za sebou a pomalu, ale jistě dosluhuje.
Jak je z těchto pár řádků patrné, v současných podmínkách je velice těžké udržet běžecké lyžování při životě. Nyní se snad pro místní lyžaře blýská na lepší časy. Zástupci regionu přišli s projektem vybudování komplexního lyžařského areálu v regionu Ústecko - Třebovsko. V tomto projektu je začleněna sjezdovka Peklovec a běžecké tratě, které pokrývají značnou část místního regionu. Projekt, který je v současné době připravován, vychází ze stávajících, již zažitých tras, a dále rozvíjí nové zajímavé trasy, které zajisté přivítají příznivci tohoto sportu. Základem jsou stávající běžecké tratě na Horách. Zde se plánuje udržování základního okruhu v délce 6 km souběžně se spojkami, které vytyčí tratě v délkách 1 - 5 km. Celý tento komplex tratí bude propojen se sjezdovkou Peklovec. Přímo u horní stanice vleku vznikne tříkilometrový okruh, který budou moci využívat lyžaři, kteří se vyvezou lanovkou na Peklovec.Od horní stanice vleku bude upravena trasa směrem na rozcestí u Buku. Dále bude trasa pokračovat směrem do Mokrého dolu, kde se napojí na běžecké závodní tratě. Z těchto tratí trasa vyústí na Kozlovský kopec. Na místních loukách budou upravovány tratě v délce 5 - 7 km. Místní okruhy jsou již nyní v oblibě mezi místními lyžaři.
Z Kozlovských luk bude trasa pokračovat po Strategické cestě na Kamenný kopeček, kde po již vybudované svážnici opět naváže nad Mokrým dolem na trasu od Peklovce. Na tyto okruhy však budou navazovat i další turistické trasy. Jde zejména o již udržovanou trasu z Kozlova přes Přívrat na Andrlův Chlum, ale i nové trasy, které budou vytvořeny mezi Ústím nad Orlicí ( od místního letiště), přes Dolní Houžovec a Skuhrov s vyústěním na Srnově či loukách u třebovského hřbitova. Celý tento komplex tratí bude čítat cca 50 km běžeckých stop, které budou obklopeny místy pro občerstvení a budou nabízet příjemnou relaxaci v hezké přírodě. Pro úpravu tratí má být využívána rolba, která bude udržovat i sjezdovku na Peklovci. Tato úprava tratí zaručuje v celé délce vyříznutí dvou či jedné stopy a pruhu pro bruslení. Všechny tyto zmiňované tratě budou vybudovány na základech stávajících tras, tj. s minimální potřebou investic do povrchových úprav cest. Pro tento projekt je velice důležité, že nejdůležitější část těchto tratí bude ve vlastnictví měst či obcí místního regionu. Tímto krokem by se mělo předejít neustálému ničení tras těžkou lesní technikou. Jako nástavba celého komplexu běžeckých tras má na Horách vyrůst asfaltová dráha o délce 500 m s prodlouženou 2,5 km dlouhou lesní smyčkou. Tato dráha bude v letních měsících využívána vyznavači sportu na kolečkových bruslích, či kolečkových lyžích. Její umístění v lesním prostředí a oddělení od místních komunikací zajistí bezpečnost pro tyto sporty. V zimních měsících poslouží tyto okruhy jako podklad pro dva okruhy, které se budou dosněžovat umělým sněhem.
Takto vybudované lyžařské středisko se bude blížit svou úrovní a rozsahem lyžařským střediskům u našich jižních alpských sousedů, kde se již takové zázemí pro zimní sporty bere jako samozřejmost. Tak vzniknou možnosti pro rozvoj běžeckého lyžování, ať již na úrovni závodní či, turistické.
Vše se to zdá velice jednoduché a prosté, ale cesta od těchto plánů ke skutečnosti je ještě dlouhá. Jelikož garantem a realizátorem této akce jsou města v místním regionu Česká Třebová a Ústí nad Orlicí, musíme doufat, že se jejich zástupcům podaří získat pro tento záměr potřebné finanční prostředky z fondů Evropské unie. A tak se snad již v nejbližších létech dočkáme toho, že se budeme potkávat v nových a kvalitních lyžařských stopách s lyžařským pozdravem SKOL!
Jiří ZapletalToto číslo vyšlo za přispění firem:
Výletní restaurace Na Horách, tel.: 603 496 864
Karel Král - K plus, autoservis a tiskárna, tel.: 465 532 168-9
Karel Suk, cukrárna 465 534 769
Alena Francová - c.a. Palma, cestovní kancelář, tel.: 465 534 541
Ladislav Vraspír - ELVA, zahradní technika, tel.: 465 533 228
Felix Mehl, sklenářství, tel.: 465 532 625
MVDr. Radek Palán, veterinární ambulance, tel.: 465 535 255
Šárka Neradová, keramika a květiny, tel.: 465 534 408
Kamil Botai - S.O.B., autoservis, tel.: 777 553 735
Aleš Pácha - Intermont, truhlářství, tel.: 603 217 824
Mgr. Zdeněk Krása, prodej řeziva, tel.: 776 598 964
ETIMA s.r.o., elektroinstalace, tel.: 465 511 012
František Ondráš, prodej nábytku, tel.: 603 205 366
Táňa Hejlová, kosmetické studio Táňa, tel.: 465 532 320
Alena Klaclová, SPORT - KOMIS, prodej sportovních potřeb, tel.: 465 535 595
Jaroslav Koníček - printo, reklama & tiskservis, tel.: 737 537 050
Restaurant CLUB 13, stylová sklepní restaurace, tel.: 603 835 898
Růžena Paukertová, účetní firma, tel.: 603 170 153
Nenašli jste ve Zpravodaji něco, co chcete sdělit spoluobčanům? Napište nám příspěvek, nebo námět.
