Letní vydání, 2 / 2005
Záměry Sdružení živnostníků a podnikatelů se naplňují, i když …
K problematice zaměstnanosti v České Třebové
Peklák - trucakce nebo zdravý rozum
Záměry Sdružení živnostníků a podnikatelů se naplňují, i když …
V prosinci roku 2002 přišlo naše Sdružení s návrhem postavit lyžařskou sjezdovku na Pekláku. Stavba se však pro svůj rozsah nemohla uskutečnit jinak než pomocí dotace z EÚ. To také bylo po celou dobu podmínkou stavby. Studie byla vypracována Ing. Janem Matějkou a Ing. Jiřím Janderou rodákem z České Třebové, p. Karlem Sukem a p. Miroslavem Seďou. Studie byla předána starostovi města. A celá akce se rozeběhla. Projekt byl MÚ zadán Ing. Šplíchalovi, který po různých konzultacích i z naší strany zdárně projekt dokončil. Mezitím MÚ dostal dotaci na vypracování tohoto projektu z KÚ Pardubice. Pan starosta přijal tehdy myšlenku stavby za svou. Žádost o dotaci na EÚ byla zaslána v první polovině roku 2004. Na podzim tohoto roku se rozdělovala dotace v prvním kole. I když náš projekt byl velmi dobře zpracován, dostal přednost jiný projekt. Druhé kolo proběhlo 26. května tohoto roku. Po zkušenostech z kola prvního, jsme již nic nenechali náhodě, podnikli jsme mnoho úspěšných jednání, ve kterých jsme stále vysvětlovali, co to městu přinese. Ve druhém kole nám byla dotace z EÚ přidělena.
Na tomto místě chceme poděkovat všem,kteří se podíleli na vypracování studie, projektu a obzvlášť těm, kteří přispěli k přidělení dotace z EÚ a všem nadšencům, kteří chtějí, aby lyžařský areál pro sjezdové lyžování v České Třebové byl a budou se na jeho realizaci podílet. Nezapomínejme, že dotace z EÚ přicházejí především do turisticky atraktivních míst mezi něž Česká Třebová zatím nepatří. Pokud k nám budou jezdit milovníci lyžování v zimě a pokud budou spokojeni, najdou si s největší pravděpodobností čas k návštěvě České Třebové i v jiných ročních obdobích. A to je již příležitost pro obchodníky, ubytovatele a další drobné živnostníky a pro všechny občany města, kteří svým vstřícným chováním a příjemným a milým vystupováním návštěvníky neodradí, nýbrž přilákají. Velmi si této dotace vážíme a jsme připraveni se podílet na této akci jak radou, tak i konkrétní pomocí, pokud o naši práci bude zájem a pokud se nebudou na realizaci vleku podílet pouze podobní odborníci, jako tomu bylo v případě pivovarského rybníčku.
Naše Sdružení se také jediné z České Třebové a okolí začalo zajímat o spoluobčany, kteří žijí kolem silnice č. 14. Přemýšleli jsme, jak co nejúčinněji těmto lidem do budoucna pomoci. Vyhlásili jsme v našem Zpravodaji anketu a souběžně s ní petici k výstavbě severní varianty rychlostní silnice R 35, která by také vyřešila obchvat města. Výsledky ankety i petice jsme zaslali hejtmanovi kraje Ing. Michalu Rabasovi a všem zastupitelům kraje a dostupným mediím jako jsou Orlické noviny, Dnes atd. Byli jsme si vědomi, že odpůrci této stavby jsou slyšet ze všech medií, zatímco příznivci této varianty zůstávají v pozadí. A udělali jsme dobře.
V anketě bylo odevzdáno celkem 837 anketních lístků
pro 619 anketních lístků
proti 217 anketních lístků
tj. 74 % pro a 26 % proti.
Petici pro výstavbu SVR35 podepsalo 266 našich spoluobčanů. Je však nutné si uvědomit, že jak v anketě, tak i v petici za těmito podpisy stojí celé rodiny. Dnes již víme, že zastupitelé Pardubického kraje odhlasovali výstavbu varianty severní. Považujeme to i za kus své práce. Jsme si vědomi, že každá velká stavba se dotýká určitého okruhu lidí, ale i přírody. Myslíme si, že krajští zastupitelé měli k dispozici všechna dostupná pro i proti a rozhodovali zcela určitě s rozvahou a odpovědností. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Stavba této komunikace je však akcí budoucnosti.
Myslíme si, že v našem prvním volebním období se podařilo leccos uskutečnit a jsme připraveni přijít s dalšími nápady, které prospějí našemu městu a jeho obyvatelům i v následujícím volebním období. Těm, kteří s námi nesouhlasí, se omlouváme.
Za SČŽaP
Miroslav SeďaOhlasy Zpravodaje:
Článek pana Langhanse v č. 1. 2005 pod názvem „Uchvátí-li nás, zahynem?” doporučuji přečíst všem obyvatelům našeho města a okolí, hlavně odpůrcům severní varianty R 35, přespolním, pí. Štaudové, p. Palánovi a p. Zajíčkovi a dalším.
Názory obsažené v příspěvku pana Langhanse jsou správné, výstižné a objektivní. Autor uvádí praktické, rozumné a současné - moderní argumenty, které mluví za většinu lidí a otázka financí není tolik významná, jako prospěch většiny obyvatel oblastí, kterých se tato problematika týká.
Jana Balcarová - vychovatelkaLyžařský areál Peklák
V roce 2003 jsme v letním Zpravodaji českotřebovských živnostníků a podnikatelů psali o záměru vybudovat v našem městě lyžařský areál, který by byl přirozeným pokračováním toho, co v našem městě již existovalo, avšak přizpůsobené současným požadavkům jeho uživatelů. Záměr byl zohledněn z pohledu geografického, sociálního i ekonomického. Byly zhodnoceny i poměry klimatické, propagační a další. Pro ty, kteří sledují hospodaření v našem městě připomeňme alespoň jednu větu zmíněného článku. Napsali jsme: „Počáteční investiční náklady se musí beze zbytku vrátit a racionálním přístupem k řešení problému musí město a jeho obyvatelé celkově získat”.
Naše sdružení bylo zpracovatelem obsáhlé studie, která se stala základem řady dalších jednání, resp. studie obsahovala podklady, které byly v dalších jednáních použity. Roli investora nastupovalo město reprezentované radnicí, což jsme tehdy považovali za optimální.
Naše sdružení získalo a navázalo písemné i ústní kontakty s osobami, které byly nadějí pro získání některých dotací. Jednali jsme s osobami, které stojí v čele velkých lyžařských areálů i malých obcí provozujících horská dopravní zařízení a nezištně přebírali jejich zkušenosti. Podařilo se navázat velmi výhodné kontakty s výrobci některých zařízení špičkové světové úrovně, s dodavateli potřebného materiálu, či majiteli komponentů, které nám mohly být dodány za přímo vynikajících ekonomických podmínek. Rady zkušených byly potvrzením našich úvah o způsobu budování areálů, či jen malých středisek, bez „zbytečně vyhozených peněz”.
Všechny informace a poznatky byly bez prodlení sdělovány radnici.
Proč vznikly tyto řádky? Stále častěji jsme dotazováni nejen občany našeho města, ale i občany z míst značně vzdálených, jestli se už letos na Pekláku bude jezdit. Nepřehlédnutelnou skutečností je i to, že při daném postupu jsou některé úkony hrazeny finančními prostředky majícími původně za majitele vás - třebovské občany. Protože existují i připomínky k pořadí budování některých zařízení v České Třebové, jsme toho názoru, že je třeba pečlivě a srozumitelně občany informovat o vývoji některých akcí.
Nyní by měly následovat konkrétní informace o tom co se již stalo a jaký je stav současný. Bohužel nebude tomu tak. Byla odmítnuta nabídka naší účasti při některých závažných jednáních, k nimž jsme připravili podmínky. Pan starosta nám sdělil, že nejraději jedná sám. Tak námi nemůže být podána ani informace o některých dalších postupech, které následovaly. Některé skutečnosti je však třeba uvést na pravou míru. Firma, která splnila podmínky vypsaného výběrového řízení nebyla akceptována. Nabídka se týkala lyžařského vleku. Ve Třebové jsme mohli mít vlek světové úrovně. O výrobci lze získat informace nejen na internetu, ale třeba i v obsáhlém článku v Informačním bulletinu 1/2004, který vydává Svaz provozovatelů lanovek a vleků. Zástupci firmy, jejíž roční obchodní bilance je téměř 420 milionů EUR bylo na naší radnici řečeno, že o nich nic nevíme a ani nevíme, jestli nejsou třeba před krachem. Nabídka této firmy, splňující plně naše požadavky, byla v hodnotě necelých 6 milionů 600 tisíc Kč. Výhody navrženého splátkového kalendáře těžko ještě někde získat. Do navržené ceny nabízel výrobce dodat i podklady ke stavebnímu řízení. Jako záporné stanovisko bylo mimo jiné v našem městě řečeno, že nebudeme přece vozit železo ze zahraničí. Jak taková péče kontrastuje s nevyužíváním třebovských firem v našem městě vidí, denně třebovský občan sám. O naivitě tohoto výroku a o naprosté neznalosti problematiky svědčí skutečnost, že tato zahraniční firma nechává vyrábět většinu ocelových konstrukcí v České republice.
Ve Špindlerově Mlýně se uskutečnil mezinárodní veletrh horských technologií „VII. INTERMOUNTIN 2004”. Viděli jsme tam zástupce třebovského Ski klubu působícího v Čenkovicích, viděli jsme tam téměř všechny ty, kteří chtějí budovat nějaké horské dopravní zařízení, zasněžovací zařízení apod. Byli tam ti, kteří mají snad největší zkušenosti s provozem takových zařízení v naší republice. Jen z naší radnice, která rozhoduje, od kterého výrobce se které zařízení zakoupí, tam nikdo nebyl. Moc bychom si přáli, aby to byl omyl způsobený naším špatným rozhlédnutím.
Minulého roku se nemusel vlek budovat, ale určité smluvní podchycení by šetřilo další peníze. Vládní nařízení z roku 2002, řešící problematiku těchto zařízení a jejich realizaci, značně zkomplikovalo celou situaci i finančně, avšak nabylo účinnost až naším vstupem do EU, tedy loni. K odstranění některých kritických připomínek k danému záměru jistě přispěje i přehled o výdajích, které k dnešnímu dni již existují. Jsme rádi, že dopadla tolik diskutovaná dotace. Každý živnostník a podnikatel musí spoléhat především na sebe a na své schopnosti. Přáli bychom si, aby se cesta České Třebové k úspěchům řídila stejnými pravidly a vedla podobným směrem.
autoři přípravné studie
Letos jsme neponechali nic náhodě a absolvovali celou řadu jednání. To nesnižuje zásluhy jiných postupujících cestami jinými. Na fotografii ing. Jana Matějky: náměstek hejtmana Ing. Ivo Toman s Karlem Sukem a Miroslavem Seďou prohlíží dokumentaci k areálu Peklák a dostává se mu nejpovolanějšího vysvětlení.
Reportáž s Filipojakubské noci aneb „Pálení čarodějnic a Skautský den” v Javorce
K problematice zaměstnanosti v České Třebové
Na tento problém je třeba podívat se z hlediska delšího vývoje. Je nutno podotknout, že množství zrušených a přemístěných podniků není adekvátní výstavbě KORADO a.s., která je ve své podstatě jediným významným zaměstnavatelem. Ani vznik podniku LDM a Pewag na místě bývalé Armaturky příležitost zaměstnanosti nenahrazuje.
Současný i budoucí stav ČD znamená výrazný pokles příležitosti k zaměstnání, porovnáme-li tuto problematiku se stavem před několika lety. Připomeňme si i další podniky, závody a organizace, které byly přemístěny po 2. světové válce do jiných měst nebo zrušeny, což se negativně promítá do příležitosti k zaměstnání v našem městě. To vše má vliv na kupní sílu obyvatelstva, na zájem o výstavbu rodinných domků či bytů a na stabilizaci rodin ve městě.
Tak například:
Do Trutnova bylo přemístěno ředitelství dřevařských závodů, pila byla zrušena vůbec. Do Ústí nad Orlicí byl přemístěn provoz ČSAD, ředitelství spotřebního družstva Jednota, dopravní stavby, Geodézie n.p. Pardubice - měřičský oddíl pro inženýrskou geodézii, celní úřad, Aeroklub včetně plachtařské základny v Kufrově. Do Pardubic byl přemístěn SUDOP - geologické oddělení a provozní oddíl AD. Do Lanškrouna byly přemístěna Jatka. Do Svitav byla přemístěna výroba pivovaru a sodovkárny a přestěhován Kovošrot. Zrušeny byly malé kovodělné provozovny jako Hurt na Trávníku, Hurt v Javorce, Kapoun v Litomyšlské ulici, Šimek na Slovanské ulici a Umlauf na Trávníku. Zrušena byla cihelna včetně panelárny. Zrušeno bylo ředitelství potravin - prodejny byly privatizovány. Zrušen byl Státní statek. Polnosti obhospodařuje ZD Staré Město, živočišná výroba byla zrušena, louky se nesekají, kravíny a stodoly jsou devastovány. Zrušeno bylo projekční oddělení dílen ČD. Závod Železničního stavitelství Brno ukončil činnost s dokončením výstavby železničního uzlu ČD Česká Třebová. Zrušeno bylo mnoho drobných řemeslných dílen a obchodů.
Například uvádím: ve městě není žádné zahradnictví. Vše se dováží z jiných měst. Zaniklo zahradnictví Tesař v Bezděkově, Pavlišta u hřbitova, Lipenský a Kozel v Benátkách, Hanák na Trávníku, Křap v Javorce a zahradnictví Vítek na Parníku je velmi malé.
Největší zásah do problému zaměstnanosti je konkurz Primona a.s., která v době konjunktury zaměstnávala přes 2.000 zaměstnanců. Zrušen byl i Centrotex - výrobní závod při Primoně.
Naše město se může rozvíjet pokud se společné úsilí představitelů města, místních podnikatelů a občanů zaměří na nové a náhradní zdroje zaměstnanosti a získání výstavby. Vysoce kladně je třeba hodnotit práci všech činitelů, kteří se aktivně zúčastnili akce výstavby domova důchodců, domu s pečovatelskou službou, tělocvičny u školy v Nádražní ulici a projekční přípravu dalšího občanského vybavení. Je třeba hledat všechny kontakty a možnosti v okolí. K tomu je třeba spojit úsilí všech, kteří mohou přinést nápad, kontakt nebo informace o možnostech a zdrojích.
Vše se podařit nemusí, ale pasivně čekat na vzestup nezaměstnanosti a tím menší zdroje pro život celého města nelze. 10% nezaměstnanost je zarážející a burcující a musí vést k usilovné činnosti na odvrácení tohoto vývoje. V okolních městech jako v Ústí nad Orlicí a Lanškrouně je nezaměstnanost nižší. Závěrem uvádím přehled výstavby v sousedních městech po roce 1990. Čísla jsou přibližná. Uvedený příklad dokumentuje výrazné skutečnosti uvedené v tomto článku.
Ing. Slavomír Gabrhel„Živnostníci” na internetu.
Před dvěma lety jsme začali zveřejňovat Zpravodaj Sdružení českotřebovských živnostníků a podnikatelů na internetu. Nejdříve na portálu Centrum, ale s jídlem roste chuť a po roce jsme si zaregistrovali doménu www.ceskatrebova.com. Na této doméně najdete nejenom volební program našeho sdružení, kandidátku ve volbách v roce 2002, archiv všech našich Zpravodajů, ale i zatím se „rozbíhající” internetový firemní adresář, nebo možnost prezentovat svoje názory na dění ve městě.
V současnosti jsme připravili možnost pro ty z vás, kteří nechtějí vlastnit a spravovat si vlastní doménu, ale na internetu by chtěli být vidět. Je možno si na našem serveru zaregistrovat doménu tzv. třetího řádu. Je to vlastně taková odnož naší domény, ale zcela samostaná. Znamená to, že před názvem ceskatrebova.com je vaše jméno, název firmy či organizace. Počet domén není omezen, ale spíše názvy kvůli duplicitě. Máte autodílnu? servis.ceskatrebova.com. Máte vinárnu? vinarna.ceskatrebova.com. To jsou příklady, jak může vypadat adresa vaší prezentace. Vaše stránky budou dostupné nejenom přes naši úvodní stránku, ale i samostatně ihned z vyhledávače kohokoliv na světě. K této doméně samozřejmě patří i mailová adresa: jméno@ceskatrebova.com. Toto je naše další nabídka, nejenom pro podnikatelskou veřejnost, ale pro kohokoliv, kdo potřebuje webovou prezentaci.
Pokud vás naše nabídka oslovila informace vám poskytneme na adrese:
printo - reklamní atelier, Na Splavě 53, Česká Třebová
na telefonním čísle: 737 537 050
nebo pošlete e-mail na adresu: printo@ceskatrebova.com
Na závěr by se slušelo trochu se pochlubit „nudnými” čísly. Vzestupná tendence je zřejmá, což nás pochopitelně těší.
Jaroslav Koníček
Přístupy na naše webové stránky
v roce 2004: v roce 2005:
Únor 51 Leden 225
Březen 64 Únor 324
Duben 90 Březen 416
Květen 60 Duben 556
Červen 35 Květen 442
Červenec 56 Červen 489
Srpen 87
Září 60
Říjen 75
Listopad 97
Prosinec 113
Peklák - trucakce nebo zdravý rozum?
Když jsem dne 4. června 2005 viděl v TV na OIK vystoupení pana Menclíka, vyvolalo ve mně nejdříve několik ne zrovna přátelských pocitů. Rychle jsem však jeho náladu, domněnky a tím i obsah jeho vystoupení začal chápat. Překvapilo mne však, že si pan Menclík ve svém rozladění neuvědomil celou řadu skutečností, nebo možná neměl dostatečné informace. Tak tedy trochu konkrétněji.
Budu-li si i několik let vypůjčovat od souseda sekačku a potom si koupím svoji, rozhodně se na mne nebude soused zlobit. Proč by se tedy někdo měl zlobit na Třebováky, kteří by zase lyžovali někdy na kopci ve Třebové, kde se dříve hodně lyžovalo, a nemuseli shánět automobilovou nebo jinou dopravu, aby se přesunuli do Přívratu. Vždyť na Pekláku jezdil lyžařský vlek mnohem dříve než v Přívratě a současně fungující vlek nikdy jezdit nepřestal a přesto se ze Třebové nikdo nezlobil na ty, kteří v Přívratě zprovoznili nebo nyní vylepšují lyžařský vlek. Nebo se to má podle slov pana Menclíka považovat za trucakci? Myslím, že nikoho nic podobného nenapadlo. Naopak, čím lépe bude areál v Přívratě vybavený, tím větší radost budou mít i ti, kteří jsou do budování Pekláku nějak zainteresováni.
Shodou okolností jsem měl možnost hned v následných dnech po zhlédnutí příspěvku pana Menclíka vyjádřit se k projektům, které by se z neznalosti daly nazvat „trucakcemi”. A ať se jednalo o Krkonoše, Jizerské hory, Šumavu, či Krušné hory, všude byla chápána situace jako zlepšení podmínek v daném regionu.
Jsem podepsán pod několika desítkami stran, které jsou předinvestiční studií a nesou název: LYŽAŘSKÝ AREÁL „PEKLÁK“ ČESKÁ TŘEBOVÁ. Tím vysvětluji proč v předmětné věci reaguji. Tato studie nebyla samotným počátkem akce Peklák a přesto je stará již přes dva roky. Takže lyžařský areál ve Třebové se „nevyloupl z ničeho nic”. Mimo jiné je ve studii i zmínka o tradici lyžování právě na Pekláku. Pro připomenutí a někomu pro osvětlení situace uvádím několik vět ze zmíněné studie dotýkajících se lyžařského areálu v Přívratě:
- Silniční vzdálenosti z některých míst v okolí k areálu Peklák Přívrat (možnost spolupráce obou areálů) 4,7 km
- .. že areál může sloužit i těm, kteří z některých důvodů nemohou či nechtějí využívat lyžařský areál v Přívratě.
- ... zlepšit a spoluprací s areálem v Přívratě zvýšit pestrost a přitažlivost sjezdových podmínek obou areálů jako určitého komplexu.
- Od horní stanice vleku lze s výhodou absolvovat následující trasy:
... Přívrat a okolí, ...
Opravdu chce někdo vážně namítat, že Peklák ve Třebové je „trucakce”. Pro skutečné zájemce o lyžování by to byl nesmysl. Skutečností je, že v regionu kde jsou určitá zařízení jako např. plavecký bazén, zimní stadion, kuželna atd. je více lidí kteří se těmto zálibám věnují, než tam, kde taková zařízení nejsou. Proto lze předpokládat i nárůst zájemců o lyžování, odpadnou-li problémy s cestováním i některé další. Třebováci uvažují o vzniku určitého komplexu. Svah v Přívratě je zcela jiného charakteru než svah na Pekláku. Proto se zájemci buď rozdělí nebo budou využívat určité pestrosti. Skutečností je, že může vzniknou jakýsi „minikomplex”, který prospěje všem zájemcům. To, že se v případě skutečného zájmu dá spolupracovat nejrůznějšími způsoby nakonec dokazují i panem Menclíkem zmíněné Čenkovice
a mnoho dalších středisek.
Jsem ochoten na toto téma diskutovat a s negativními vývody pana Menclíka naprosto nesouhlasím. Bylo by zaslepeností nebo cílevědomou brzdou, pokud by někdo chtěl daný záměr podobně chápat a jakkoliv jej brzdit. Nejvíce mne zamrzela zmínka o chodnících a dalších potřebných budovatelských záměrech v České Třebové. Je to míchání jablek a hrušek dohromady. Lyžařský areál se „musí sám zaplatit” a ještě vydělat na své zlepšování. Chodník na sebe nikdy sám nevydělá. Možná ale, že Peklák pomůže zlepšit situaci s chodníky ve Třebové. Zde se dostáváme do oblasti ekonomické a snad odtud pramení zdánlivé nesváry. Této oblasti se zde však věnovat nebudu a myslím, že si i s panem Menclíkem v budoucnu přátelsky porozumíme.
Věřím, že Přívrat i Třebová budou v oblasti lyžování úzce přátelsky spolupracovat, zdánlivá nedorozumění rychle zmizí a vše přinese radost a uspokojení jak uživatelům, tak i provozovatelům obou areálů.
Ing. Jan MatějkaToto číslo vyšlo za přispění firem:
GEBESAN spol. s r.o., stavební firma, tel.: 465 533 011, 603 495 061, e-mail: gebesan@centrum.cz
Intermont - Aleš Pácha, truhlářství, tel.: 603 217 824, 465 391 667, e-mail: apacha@seznam.cz
Mgr. Zdeněk Krása, prodej a výkup řeziva, tel.: 776 598 964, e-mail: sidonius.k@seznam.cz
Karel Suk, cukrárna, tel.: 465 534 769
printo - reklamní atelier, tel.: 737 537 050, 465 533 279, e-mail: printo@ceskatrebova.com
Intex - Daniel Sloupenský, interiér - exteriér, tel.: 465 817 726, 777 817 726
JaM, Jasanský a Markové, truhlářství, tel.: 465 533 304, e-mal: info@truhlarstvijam.cz
Mlsalka, prodejna čokolády a cukrovinek, tel.: 465 5365 343
Luboš Gerla, Česká pojišťovna, tel.: 777 582 671, e-mail: lgerla@cpoj.cz
Etima, prodej elektro zboží a instalačního materiálu, tel.: 465 511 012, e-mail: etima@ktct.cz
Nenašli jste ve Zpravodaji něco, co chcete sdělit spoluobčanům? Napište nám příspěvek, nebo námět.
