Letní vydání 2 / 2004
Upozornění pro samostatně hospodařící rolníky
Rybníček v Javorce - bude hezčí?
Pár poznámek k rozpočtové změně
Výstavba obchodního domu TESCO?
Park Na Skalce se zachránil ?!
Parník, zapomenutá část města?!
Spoluobčané, Třebováci
a hlavně všichni, kteří jste nám vrátili stovky vyplněných kladných anketních lístků na záchranu koupaliště v Křivolíku. Touto cestou Vám chceme poděkovat za Váš obrovský zájem a zároveň se omluvit, že vykoupání, jež jsme Vám slibovali, bylo spojeno s odbahněním pivovarského rybníka, se bohužel ne z technických, ale hlavně z ekologických důvodů posouvá až na měsíc září. My nechceme žádnou změnu vodoprávního režimu, žádné veřejné koupaliště, které by samozřejmě muselo mít veškeré náležitosti. Jenom pro začátek chceme vyčištěný rybník, který by nás v parném létě osvěžil, i když na vlastní nebezpečí, a znovu připomínám tak, jak to je na Mandlu, v Přívratě, v Zádolce či v Lanškrouně. To je naše realita. Možná existuje něčí obava, že krytý bazén přijde o návštěvníky. Problémů je dost.
Přesto jsme ale dosáhli a hlavně také Vaším přičiněním, že se o zmíněné lokalitě začalo opět vážně uvažovat, hlavně na radnici, což se v minulosti nedělo, a dopadlo to tak - jak to dopadlo. Ústy starosty p. Zedníka bylo přislíbeno, že pivovarský rybník bude ještě letos dán do původního stavu a vítězný projekt pro obnovu celého Křivolíka, který je v současné době zpracováván, bude ještě doplněn o připomínky, které pomohou tento určitě zajímavý kout našeho města celoročně využívat. Slibujeme, že se ještě letos místo koupání projedete na lodičkách či šlapadlech a v zimě si na něm jako kdysi zabruslíte. A příští rok konečně město rozhodne, jak rychle a efektivně tento kout, který má celý ve svém majetku, využije. Ještě jednou Vám děkujeme za spoluúčast a věříme, že příští pálení čarodějnic přeneseme třeba pro změnu do tohoto prostoru. Nevěříte?
My nemáme zájem dobré nápady bojkotovat. Chceme zimní stadion, víceúčelovou halu a jiné aktivity, které povedou k vylepšení našeho města. Ale stále se vše točí kolem peněz a my jenom chceme, aby se právě nyní nasměrovaly správným směrem. Jistěže to není nic jednoduchého, ale když se chce a je vůle, ne výmluva, dá se udělat v našem městě atraktivní prostředí pro volný čas. To je na závěr vše, o čem Vás momentálně chceme informovat.
Pavel Langhans
Záběry stavidla a uschlého rákosí, které se u něj hromadí a pomalu vytváří možnou nechtěnou ucpávku.
Záměr odbahnit pivovarský rybníček.
Vjezd do České Třebové ze směru od Litomyšle je krásným sjezdem z kopce Kohout, který však končí u tabule označující město Česká Třebová. Po několika desítkách metrů, těsně před obytnou zástavbou po levé straně silnice je močál zarostlý rákosím, o kterém pouze pamětníci z řad občanů České Třebové vědí, že je to první pivovarský rybníček, že sloužil k potřebám pivovaru a že se zde i několikrát za zimu ledovalo. Zbytky bývalého oplocení a brány jsou zkorodovány, betonové sloupky jsou zčásti vyvráceny a zbytek leží na zemi. Tato zdevastovaná vodní plocha však je součástí křivolické kaskády a měla by sloužit při větším množství vody k jejímu zachycení. Bohužel v tomto stavu je tato její schopnost velmi omezená. O kolik, o tom se bohužel můžeme přesvědčit, až když dojde k nejhoršímu. Neslouží v zimním období k bruslení, v létě ke koupání, ale ani k chovu ryb. Rybníček je plný bahna. Myslím si, že není mnoho měst v České republice, která se ještě dnes musí zabývat takovouto samozřejmostí.
Proto jsme v minulém čísle našeho zpravodaje vyvolali anketu k tomuto neřešenému problému. Anketa byla ukončena 30.dubna 2004. Byla vyhlášena jako oživení lokality Křivolík s postupným řešením i zdevastovaného koupaliště. Výsledkem bylo 1261 souhlasných lístků s tím, že většina jich reprezentuje celé rodiny. Někteří napsali i průvodní listy. Není to zanedbatelný počet našich spoluobčanů. Všem, kteří se naší ankety zúčastnili, děkujeme.
Na základě těchto výsledků jsme vyvolali dne 26.5.2004 jednání se starostou města za účasti p. Langhanse, Hyleny, Rybky, Suka, Koníčka, Sedi a hospodáře MOČRS (rybáři) pana Františka Jandery.
Z jednání vyšel tento závěr:
Město Česká Třebová je jako vlastník uvedené vodní plochy podle zákona č.254/2001 §59 o vodách a povinnostech vlastníků vodních děl odst.1, pís.b,povinno udržovat vodní dílo v řádném stavu. Město jako vlastník si je tohoto vědomo. Souhlasí s naším názorem, že tato vodní plocha neslouží svému účelu, že její vzhled nepřispívá k reprezentaci města. Je pronajata rybářskému spolku Česká Třebová, a však dle vyjádření p. Jandery není v tomto stavu pro spolek použitelná. Souhlasí s odbahněním. Pan starosta v závěru našeho jednání přislíbil, že ještě tento týden a to 28.5.2004, pověří příslušné úředníky na MÚ, aby požádali o dotaci na odbahnění. Pokud by město dotaci dostalo, odbahnění se provede na jaře roku 2005. Přidělení dotace bude známo do podzimu roku 2004. V případě, že dotace nebude přidělena, město provede bagrování již na podzim tohoto roku, tj. 2004, z vlastních prostředků s přihlédnutím k minimálním finančním nákladům.
Toto je konečné rozhodnutí pana starosty. Pokud bude naší veřejnosti ze strany našich regionálních medií nebo tisku sdělováno něco jiného, pak to není pravda.
Miroslav Seďa
Velikost rybníka by byla dostatečná pro koupání občanů, kterým nevadí přírodní prostředí.
Kdyby zde byla nepatrně větší hloubka a vysekané rákosí (líheň komárů a hmyzu) nemuseli by jsme dojíždět do Zádulky, Lanškrouna, Opatova, na Mandl, Presy apod..
Plocha pro slunění je dostatečná, jak mezi rybníky, tak na ploše "starého" koupaliště.
U p o z o r n ě n í pro samostatně hospodařící rolníky
Upozorňujeme občany Města Česká Třebová a dále občany obcí Třebovice, Semanín, Rybník a Přívrat, kteří podnikají podle zákona 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, na zákon č. 85/2004 Sb., který nabývá účinnosti dnem 1.5.2004, a kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb.o zemědělství.
Zemědělským podnikatelem podle tohoto zákona je fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Dle čl. II přechodných ustanovení zákona č. 85/2004 Sb., osoba provozující ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zemědělskou výrobu podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, (oprávněním k provozování je osvědčení samostatně hospodařícího rolníka) a zákona č. 455/1991 Sb., (oprávněním k provozování je živnostenský list) se považuje za zemědělského podnikatele podle tohoto zákona, pokud ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 5. 2004) se zaeviduje na příslušném obecním úřadě obce s rozšířenou působností. Osvědčení vydané samostatně hospodařícímu rolníkovi podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů a živnostenský list vydaný podle zákona č. 455/1991 Sb., platí 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nesplní-li tato osoba povinnost se zaevidovat ve stanovené lhůtě, oprávnění k provozování těchto činností zaniká. Odbor obecní živnostenský úřad Městského úřadu Česká Třebová (obec s rozšířenou působností) převezme evidenci osob podle bodu 1 vedenou u obecních úřadů (Rybník, Semanín, Třebovice a Přívrat) do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.Zemědělskou výrobou včetně hospodaření v lesích a na vodních plochách se rozumí:
a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, vinařství a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin,léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické užití na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na
základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků,
b) živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání a výroby živočišnýchproduktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní,
c) produkce chovných plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu, pokud jde o zvířata uvedená v písmenu b),
d) výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin,
e) úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby včetně výroby potravin
f) chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu.
Od 1. května 2004 musí žadatel o vystavení uvedeného „Osvědčení“ splnit podmínku bezúhonnosti (výpis z rejstříku trestů) dále odbornou způsobilost (střední odborné vzdělání nebo rekvalifikační kurz, případně 5letou praxi vše v oboru zemědělském). U právnické osoby musí výše uvedené podmínky splňovat odpovědný zástupce, který musí být k podnikateli v pracovněprávním vztahu.
Za živnostenský úřad Stanislava Řeháková
Rybníček v Javorce - bude hezčí?
V současné době se provádí úprava rybníčku v městském parku Javorka. Jak jsme se dověděli, počítá se při této opravě i s úpravou břehů. Budou zde vybudovány asi dvoumetrové pásy s mokřadem, tj. hloubkou okolo 30 cm. Jedná se o tzv. litorální pásmo. Toto je možná dobré řešení u větších vodních ploch, ale náš malý rybníček, který je chloubou městského parku, bude ještě menší. Nebude vidět ryby, které pozorovat v přírodním prostředí, není zcela běžné. Toto je častá, poučná zábava zejména dětí. Vztah k přírodě budovaný od mládí takouto formou je účinnější než vyhlášky a zákazy.
V zadní části rybníčku u přítoku z pramene nebude vodní plocha téměř žádná. Ani rybářům, kteří se o rybníček starají, se toto řešení nezdá dobré, ba spíše špatné, jak sdělil jejich zástupce přímo panu starostovi při setkání, kde jsme diskutovali hlavně o Pivovarském rybníku. Zejména obavy z údržby tohoto litorálního pásma na podzim a po letní bouřce, kdy z okolních stromů padají i uschlé větve, jsou opodstatněné.
V době uzávěrky listu se v Javorce ještě nic „nedělo”. Změnu projektu by jistě většina veřejnosti ocenila a.... ještě ušetříme.
Jaroslav Koníček
Pár poznámek k rozpočtové změně.
Návrh rozpočtové změny vypadal ze začátku velice divoce, ale to byl jen takový optický klam, který způsobila změna výše DPH. A ta změna je velice nepříznivá. Ne pro stát, ale pro naše město. Propad způsobený navýšením DPH činí obrovitých 6 mil. Kč. To už je částka, se kterou by se dalo leccos vykonat. Bohužel nevykoná. A pochopitelně že tento nepříznivý dopad na rozpočet města bude mít DPH i následujících letech.
A protože „pár“ znamená dvě, zde je ona má druhá poznámka. V návrhu radniční koalice je předloženo několik investic do sportovních zařízení, která nejsou v majetku města. Nic proti tomu. Sport patří i u mne mezi 5 základních priorit, které by mělo město podporovat. Při každém výdeji peněz z naší městské pokladny, jejíž obsah patří všem našim občanům, je nutné býti vždy obezřetný. V tomto případě je nutné si zodpovědět alespoň tyto dvě otázky: „Existují nějaké pravidla pro přidělování těchto peněz?“ a „Co mohu za tyto vydané finanční prostředky očekávat?“. Pravidla zatím neexistují. Pochopitelně, že sportovní oddíly velice brzy zjistí, že město začalo přispívat i na investice. Budou tedy očekávat, že když dostali příspěvek fotbalisté a kuželkáři, měli by dostat příspěvek i oni. Je proto nutné velice rychle připravit pravidla pro přidělování těchto finančních prostředků (třeba určit maximální procentní částku, kolik město přispěje). Rovněž je, myslím, opodstatněný požadavek, aby příslušný sportovní oddíl řekl městu, co hodlá za tento příspěvek dát on. Myslím tím např., že uspořádá nějaký turnaj pro občany města nebo pro školy. Zde se však meze fantazii nekladou.
Protože obě mé poznámky starostu města pana Jaroslava Zedníka zaujaly a slíbil, že budou realizovány, nemám problém pro tyto příspěvky sportovním oddílům zvednout ruku.RNDr. Vlastimil Hruška
Jak dále s dopravou ve městě?
Již poněkolikáté v našem listu budeme zmiňovat o neutěšené dopravní situaci ve městě. Je velmi pravděpodobné, že se nenajde společný názor všech zainteresovaných obcí, sdružení, úřadů apod na tzv. severní variantu R35. Velmi často si kladu otázku, zda by odpůrci výstavby rychlostní komunikace severní variantou mohli vysvětlit občanům v centru města zejména na trase I/14, jak by chtěli neutěšenou dopravní situaci řešit. Nebo si jednoduše říkají, co tě nepálí, nehas. Jistě se objeví názor, že po otevření nově zrekonstruovaného úseku současné I/35 v Janově u Litomyšle bude vše v pořádku. Myslím, že ne. Rád bych se pletl, ale silniční doprava i přes ropné krize neustále vzrůstá a růst bude. Železnice není schopna konkurovat rychlostí, cenou a službami ani nemluvě, silniční dopravě. Po vstupu naší země a dalších východoevropských zemí do EU se pravděpodobně tranzit přes republiku, tím pádem částečně i přes naše město zvýší. Až se ve vzdálené budoucnosti bude R35 stavět a odpůrci severní varianty nedej bože vyhrají, bude silniční doprava přes Českou Třebovou o hodně silnější, než je dnes. Úvaha se opírá o předpoklad, že v Opatově bude napojení na tuto rychlostní komunikaci a ze severu východních Čech se bude právě toto napojení nejvíce využívat. Proto ani lhotečtí ani rybničtí občané nebudou ušetřeni vlivu R35. Naopak si myslím, že budou postiženi ještě více. Nové rychlostní komunikace musí odpovídat přísným normám pro životní prostředí. Stávající komunikace jsou, jaké jsou a hotovo. Silnice I / 14 totiž pravděpodobně bude z pohledu státu pouze provinční bezvýznamný silniční tah: obce, poraďte si, jak umíte.
Možná by stálo za úvahu vážně se začít zabývat možností silničního obchvatu města, i když je jeho asi jediná možná varianta po trase případné R35. A jsme vlastně zase na začátku „začarovaného“ kruhu.
Zarputilým zastáncům jižní varianty již jako několikátý připomínám, že se chovají jako sedláci z okolí Litomyšle v předminulém století, kteří svým postojem donutili Jana Pernera vést trasu železnice údolím přes Českou Třebovou a Ústí nad Orlicí. Tato města by bez železnice byla sotva taková, jaká jsou. Je nad slunce jasnější, že dálnice jsou nyní v dřívějším postavení železnic, ať se nám to líbí, nebo nelíbí.Jaroslav Koníček
Výstavba obchodního domu TESCO?
V červnovém vydání Českotřebovského zpravodaje vyšel článek o přípravách na využití pozemků v okolí areálu teplárny, vlečky a plaveckého bazénu na Parníku. Ve zmíněném příspěvku se uvažuje o vybudování sportovního a komerčního komplexu s popisem rozsáhlých změn, které by bylo potřeba provést. Podle ČtZ se jedná především o stavbu nákupního střediska obchodního řetězce TESCO. Uskutečnění rozsáhlých změn v této lokalitě by znamenalo značný zásah do již tak narušeného životního prostředí v této čtvrti s přihlédnutím k nepřiměřenému dopravnímu zatížení silnice I/14. Výstavbou zmíněného obchodního domu s velmi dlouhou prodejní dobou by ještě více narostl provoz na této tangenciální komunikaci a v celém okolí o další stovky aut.
Další věcí, a ne nepodstatnou, je ohrožení menších podnikatelů s obchody, jak zde na Parníku, tak samozřejmě i v centru města. Jen stěží by mohli konkurovat tak velkému kolosu, jakým bezesporu TESCO je.
Nikde ve vyspělém západním světě se takovéto obchodní domy nestaví v centrech měst mezi stávající zástavbou. Domnívám se, že jakákoli volná místa v blízkosti zástavby by měla být využita k vybudování klidových zón s množstvím zeleně, sportovišť a hřišť pro děti i dospělé. Naopak záměr výstavby obchodního domu do tohoto prostoru města přiláká další tisíce lidí za nákupy a život místních usedlíků rozhodně neulehčí. Po uskutečnění zmíněné investiční výstavby by přestala být městská část Parník klidným místem pro bydlení. Myslím si, že o tak zásadním rozhodnutí o využití pozemků ve středu města by měli být občané informováni s předstihem a ne postaveni před hotovou věc. Nejsem konzervativní člověk ani žádný škarohlíd, ale klidné místo pro bydlení potřebuje úplně každý! Toto je jen malé povzdechnutí parnického rodáka nad zamýšlenou výstavbou.
Jiří Marek
Park Na Skalce se zachránil?!
Jak je zmíněno na jiném místě v našem listě, byl park Na Skalce poslední dobou v centru zájmu některých „ochránců přírody“. Nakonec i vedení města přes obavy z možných komplikací, ustoupilo od záměru zúčastnit se dražby tohoto parku a zakoupit tento park pro výstavbu sportovního komplexu. Doufám, že nyní bude nový majitel tohoto parku doslova zasypán návrhy a náměty od těchto „ochránců přírody“ na záchranu parku. Určitě se všichni budou předhánět v závazcích s pomocí a přiloží nejen ústa, ale i ruce k dílu. Určitě se pletu, když si myslím, že pokud již park nebude medializován bude pokračovat jeho chátrání a vzdalování se svému poslání za tichého souhlasu těchto „ochránců přírody“. Nebo si snad tito „ochránci přírody“ myslí, že nám chybí již jen „Třebovský Boubín“ uprostřed města? To bychom potom mohli přestat sekat trávu na Novém náměstí, v Javorce, před gymnáziem, na sídlištích a stát u zrodu organizace „Podorlická luční rezervace s ředitelstvím v Brně“.
Důležité P.S.:Členů Českého svazu ochránců přírody si velice vážím, zejména našich českotřebovských, kteří mají „na svědomí“ vybudování naučné stezky Údolím Skuhrovského potoka, přednášky a znalostní soutěže s tématikou o přírodě a zejména z okolí našeho města, záchranu tisíce žab v Přívratě atd. Z různých zpráv vím, že ani v jejich řadách není jednoznačný postoj k současnému stavu parku Na Skalce.
Jaroslav Koníček
Parník, zapomenutá část města?!
Už by také bylo potřeba něco udělat s tím naším Parníkem. Všechno odsud utíká a nikdo nevydrží. Proč se tu mají stavět jen samé supermarkety, které nás postupně všechny ničí, buď přímo nebo nepřímo? Proč si to naše hloupé město vždycky nechá ukrást nejlukrativnější místo pro markety, které se mají stavět za hranicemi města? Místo dvakrát přestavěného kina Svět, které mimochodem vždycky zůstane dvakrát přestavěným starým kinem bez zázemí a bez tanečního a divadelního sálu, mohlo místo Billy, na takovém nádherném místě uprostřed města, stát moderní multifunkční kulturní zařízení, tak dvě patra pod zem a dvě patra nad zem, které by mohlo využívat opravdu 90% všech lidí, od mateřských škol po důchodce. Kde mohlo být kino jako v Hradci Králové, (kam taky jezdí Třebováci), kde mohly být zkušebny a místnosti na uskladnění nástrojů všech místních i „přespolních“ skupin, které mají permanentní potíže se zkušebnami, kde by se jim podala, v dnešní době tolik potřebná, pomocná ruka. Hlavně by o nich město vědělo a mohlo jim pomáhat a na oplátku mohlo mít kulturu zdarma.
Proč to píšu v souvislosti s Parníkem? Protože se situace znovu opakuje a my si zase necháme střed Parníka, (kam není ze Třebové dál než ze Lhotky) zaneřádit nějakými supermarkety. Když už má za rohem být koupaliště, proč nám Třebová nenechá vybudovat již zmíněné multifunkční zařízení na místě teplárny a nebo alespoň vykoupit zbytek Primony a konečně oživit a zpestřit zatím ještě poměrně hezký střed Parníka? Třeba by se nám sem zase postupně vrátily nějaké zmizelé a potřebné obchůdky. Tolik k stále neutěšenému stavu městské části Parník a kultury ve městě celkově.
Karel Dohnal
Parničák a Třebovák, tělem i duší.
Parkování u „sousedů”.
Jste-li občany České Třebové a vlastníte auto, obracím se svým článkem na vás. Auto se stalo neoddělitelnou součástí našeho života, doprovází nás na cestě do práce, na velký nákup, na dovolenou... Každé ráno na nás čeká před domem, jeho parkování v přeplněné ulici nebo na přeplněném sídlištním parkovišti bereme jako samozřejmost, ale nemohlo by být našemu čtyřkolému příteli lépe? Jenom někteří Třebováci mají to štěstí, že bydlí „ve svém“ a mají vlastní garáž, ale velká část bydlí v paneláku a musí se spolehnout na venkovní parkování, jehož důsledkem může být v lepším případě poškrábané auto, v horším případě auto ukradené.V jednom ze sousedních měst, v Litomyšli,si s nedostatkem bezpečných parkovacích míst na sídlišti dokázali poradit: ve městě vznikly dva komplexy, které fungují jako parkovací domy a zároveň jako sportoviště, na střeše je totiž vybudované hřiště. Ing. Jiráň, vedoucí odboru místního hospodářství litomyšlského městského úřadu, mi ochotně poskytl informace o tom, jaká to pro město byla finanční zátěž. První parkovací dům, který pojme 47 aut, stál město patnáct milionů, v druhém, za šest a půl milionu, je 38 parkovacích míst. Paní Hladíková z technických služeb města mi řekla, jak parkování funguje. Domy sice nejsou hlídané, ale jsou přístupné pouze na klíč. Ačkoli parkovné činí 400 korun měsíčně, jsou domy plně obsazené a další spousta uchazečů čeká na místo v pořadníku. Ale kam tím vším mířím? V poslední době hýbe naším městem informace o prodeji areálu teplárny a vlečky Primony firmě Agile. A tak nám v blízkosti Lidlu a Alberta možná přibude ještě větší supermarket, který „zahubí“ nejen maloobchodníky, ale i zmíněné markety. Zmizet bude muset samozřejmě také železobetonová stavba teplárny.
A tak mě napadlo, proč nevyužít tuto stavbu a přestavět ji na parkovací dům? Bezpečné parkování by bylo dostupné nejen pro obyvatele paneláků u Primony, ale i pro ty z nedaleké Lhotky. Toto řešení by se nevylučovalo se záměrem města napřímit u teplárny komunikaci, zvětšit park atd. Ale radnice má ve svých prioritách jasno, soustřeďuje se sice i na výstavbu nových bytových jednotek, ale závratné částky investuje do sportovišť, která mají jen svou omezenou cílovou skupinu, těm ostatním, nesportovcům, jsou k ničemu. Kdyby chtěla udělat něco skutečně pro všechny, mohla by myšlenku parkovacího domu zvážit. Objekt by nabídl další komerční využití: pneuservis, myčku. Navíc se domnívám, že návratnost finanční investice by byla reálnější než investice do rozšíření krytého plaveckého bazénu o venkovní „brouzdaliště”, protože to nám, Třebovákům, chybějící koupaliště stejně nenahradí.
Šárka Neradová
Na snímku je vidět veliká plocha před diskutovanou teplárnou, zatím zastavěná továrními halami. Určitě by bylo v zájmu zaměstnanosti obnovit alespoň část textilních provozů, což je ale pouze v rovině přání. Pravděpodobně budou haly nabídnuty k odprodeji a bude se teprve řešit jejich další využití.
Snad nebudou reklamní poutače různých obchodních řetězců na Parníku přibývat a budou zde pouze „cedule” upozorňující na kulturní, sportovní a společenská zařízení.
Převzato ze zpráv Orlického info kanálu.
Ve zprávách OIK v 23. týdnu, byl rozhovor se zástupcem ústeckoorlické firmy Agile ing. Škorpilem. Podle odpovědí na otázky paní redaktorky ohledně tolik diskutované lokality na Parníku není jednoznačně řečeno jméno ani zaměření firmy, která by zde měla provozovat obchodní nebo výrobní činnost. Jak řekl ing. Škorpil, bylo osloveno několik firem a vše je zatím v jednání a tím pádem pochopitelně neveřejné. Naopak pokud by „dopadla” vize ing. Škorpila bylo by vše v nejlepším pořádku. Podle jeho názoru by zde mohly být umístěny aktivity samozřejmě komerční, ale mimo obchodů i rekreační a sportovní zařízení. Takovému plánu nezbývá než držet palce. Buďme rádi za každého investora, i když veřejná diskuse je velice důležitá a potřebná.
Zimní a víceúčelová hala Na Skalce.
Komise zastupitelstva, která byla ustanovena k výběru místa pro výstavbu uvedených zařízení pravděpodobně skončila svoji práci. Scházela se téměř rok a nakonec se našlo velkorysé, ale podle všech zúčastněných výborné řešení.
Atelier ing. arch. Dana ze Šumperka předložil projekt, který řeší výstavbu bez zásahu do parku, který vyvolával záporné emoce u některých občanů a u části ochránců přírody.Zimní hala by měla stát nejblíže k budoucí tribuně lehkoatletického stadionu, který projde celkovou rekonstrukcí. Tyto objekty jsou projektovány tak, že mezi nimi bude restaurace se vstupními prostory do víceúčelového komplexu. Zde je nutno se zmínit o na naše poměry netradičním řešení parkování. Zhruba polovina hřiště bude odbagrována a pod úrovní současného hřiště vystavěna parkovací plocha. Na „stropě“ parkoviště bude opět založen trávník a vybudován lehkoatletický stadión. Při výstavbě atletického stadionu by stejně musely být provedeny rozsáhlé zemní práce na položení speciálních povrchů. Z parkoviště bude výjezd na stávající, nutně upravenou silnici vedoucí k učilišti. Východ z parkoviště do areálu je řešen podzemním průchodem do vstupního prostoru u tribuny lehkoatletického stadiónu a restaurace.
Víceúčelová sportovní hala bude společnými prostory a nutným zázemím pro sportovce spojena se zimním stadiónem a bude zasahovat až na hranu plochy, kde nyní stojí nafukovací hala učiliště. Ve všech sportovních zařízeních se počítá s tribunami pro diváky a zázemím pro ně. Pouze pivovod, který byl velkým hitem v Sazka aréně při MS v hokeji, tu nebude. Jistě je velmi dobré pro využití veřejností a budoucí ekonomiku těchto zařízení jejich spojení v jeden komplex. Nyní je na vedení města, aby se popasovalo s nelehkým úkolem: „vyškrábat“ z velmi omezených státních financí dotace na tuto velmi potřebnou stavbu. Uvidíme, co nám v oblasti investic přinese členství v EU. Záměrně se v článku vyhýbám číslům, protože předložený návrh je studie, ne projekt. Dění okolo hal Na Skalce budeme i nadále sledovat a včas budeme veřejnost informovat.
Jaroslav Koníček
Studie možného provedení areálu Na Skalce. Pouze vjezd do podzemních garáži bude asi níže.
Toto číslo vyšlo za přispění firem:
Karel Suk, cukrárna, tel.: 465 534 769
Výletní restaurace Na Horách, tel.: 603 496 864
ČMKS - Lokomotivy a.s., tel.: 465 558 191, e-mail: lanova@cmks.cz
printo - reklamní atelier, tel.: 737 537 050, 465 533 279, e-mail: printo@ceskatrebova.com
Ivana Vondrová, účetní služby, tel.: 603 967 697, 777 102 255
Mgr. Zdeněk Krása, prodej a výkup řeziva, tel.: 776 598 964, e-mail: sidonius.k@seznam.cz
Intermont, truhlářství, tel.: 603 217 824, 465 391 667, e-mail: apacha@seznam.cz
M. Pirkl, elektroservis, tel.: 465 533 108, 603 486 241, 603 948 130
Růžena Paukertová, účetní firma, tel.: 465 533 102, 465 532 224, 603 170 153
Felix Mehl, sklenářství, tel.: 465 532 625
