TOPlist Zpravodaj Léto 2003

Letní vydání, 2 / 2003

Úvodník

Lyžařský areál Peklák

Z jednání zastupitelstva Města Česká Třebová

Koupaliště versus zimní hala II.

Upozornění živnostenského odboru  - předcházejte zbytečným postihům

Kam za kulturou

Několik poznámek k jednání zastupitelstva města 11. 6. 2003

Je libo čip - něco pro majitelé psů

Neuvěřil jsi, tak zaplať - cena vody v České Třebové

Možná pěší zóna!

Vzpomínka na léta minulá - z historie, tentokrát vzpomínky na městskou část Parník

Tradice lyžování v České Třebové a Parníku

Vážení spoluobčané.
    Dvacátý čtvrtý týden roku 2003 se stal významným týdnem pro celou českou republiku. Poprvé mohli obyvatelé naší země rozhodovat v referendu o své budoucnosti, o návratu do Evropy. Mnoho lidí čekalo na tento den celý život, někteří měli štěstí a dočkali se, některým to nebylo dopřáno. Doufejme, že se nám ve velké rodině evropských národů bude dařit a že budeme jejich rovnocenným partnerem.
    Tento týden byl také důležitým pro město Česká Třebová. Dne 11.června 2003 schválilo zastupitelstvo jednomyslně záměr Sdružení českotřebovských živnostníků a podnikatelů postavit v České Třebové na Peklovci lyžařský vlek. Je to velký den pro celou českotřebovskou veřejnost a ne jen sportovní. Je to znovu-vzkříšení tradic sjezdového lyžování v České Třebové.
    Slíbili jsme ve svém volebním programu práci pro město a jeho občany. Sliby se stávají skutečností. Na tomto místě je nutno vyzdvihnout vstřícnost vedení města, pana starosty a všech dalších zúčastněných lidí. Jestliže se tento záměr uskuteční, Česká Třebová se může zviditelnit v našem regionu zařízením vyhledávaným veřejností z širokého okolí.
                                                                                                                                                                           Miroslav Seďa

 

Lyžařský areál ,,Peklák''
    Tento článek není rozhodně rozvahou o tendencích radnice ani ničím podobným, co by se tomu mělo přiblížit . Jeho cílem však je i to, aby se nenašlo mnoho takových, kteří budou odsuzovat současný krok k podstatným zlepšením zimních podmínek ve Třebové. To, že se přesto objeví některé názory nutnosti přednostního vybudování úplně jiného zařízení, je zcela přirozené.
    Sám jsem přesvědčen, že se udělalo hodně pro to, aby se ze škaredého "ajznboňáckého'' města s nádherným okolím stalo město, za které se nebudou jeho obyvatelé stydět. Nelze však nevzpomenout, že železniční zastávka Parník mohla existovat již před více než padesáti roky, že nemuselo být zlikvidováno nádherné údolí Křivolík, když průmyslová oblast měla být přece úplně jinde, že vynikající svah Peklovec nemusel být částečně znehodnocen a malé děti se mohly chodit klouzat tam, kde se klouzali jejich prarodiče. Je možné vyjmenovat celou řadu dalších chyb, kterými nejsou Třebováci nadšeni. Kdo to vše zavinil? Kdo takto rozhodoval?
Nevracejme se nyní k nenapravitelnému, ale měli bychom vždy fandit radnici, která bude směřovat ke zpříjemnění bydlení ve městě a udělá něco pro to, aby se o takovém městu mluvilo s uznáním. Spokojenost obyvatel každého města vyplývá především ze skutečnosti převládajících kladů a výhod nad existujícími nedostatky. Pokud bychom zvažovali, které skutečnosti mohou přímo ovlivnit spokojenost pobytu v České Třebové, je jich jistě celá řada. Od těch, které jsou nutné jako základní předpoklady běžného života až po ty, které mohou zpříjemňovat chvíle volna ať v oblasti kulturní nebo jakékoliv jiné. Naše město nemůže a nikdy asi nebude moci nabídnout stálou scénu oblastního divadla, stejně jako uspokojení v zájmových oblastech jakými jsou kanoistika, horolezectví apod. Naproti tomu má naše město neobyčejně příznivé klimatické i geografické podmínky pro lyžování, které má ve městě nakonec i přirozenou tradici. V oblasti sjezdového lyžování jsou zde přiměřeně výhodné podmínky terénní i klimatické. Bohužel v současné době ve své podstatě neexistují některé podmínky nutné pro jeho úspěšné provozování.
    Za současné situace je k uspokojení takových zálib nutné navštívit místa vzdálená desítky kilometrů, která jsou dosažitelná s nepřiměřenými časovými ztrátami i zbytečnými náklady finančními. Po odstranění zmíněných nedostatků i absence nezbytných potřeb a tím vytvoření podmínek nutných v současné době k provozování sjezdového lyžování, může vzniknout areál uspokojující nejen přání a zájmy obyvatel města. Velmi uspokojivé řešení se nabízí i zájemcům z míst relativně značně vzdálených.
    V České Třebové nemáme Alpy ani Krkonoše, ale je překvapující, že podle meterologické stanice na letišti v Ústí nad Orlicí se zde vyskytuje 115 dnů v roce s teplotou pod bodem mrazu. Když hovoříme s odborníky ze Špindlerova Mlýna a jiných horských středisek o našem svahu Peklovec, považují nás za pohodlné hazardéry, kteří neumějí využít náklonnosti přírody pro lyžování, existující přímo v centru města. Neodmyslitelnou skutečností je fakt, že v současné době se budování příměstských lyžařských středisek považuje za řešení optimální. V takovém středisku lze potom hledat uspokojení podobně jako v tělocvičně, v hudební síni, v městském parku nebo kuželně. Zcela krátkodobě bez zvláštních časových a finančních nároků. Příslušné zařízení u nás zatím neexistuje, ale bylo by chybou je nevybudovat. Neobávejme se toho, že obyvatelé budou ochuzeni v jiných částech finančního rozpočtu města. Počáteční investiční náklady se musí beze zbytku vrátit a racionálním přístupem k řešení problému musí město a jeho obyvatelé celkově získat.
    Prostor nad českotřebovským fotbalovým stadionem je v mapách většinou nazýván Peklovec. V některých podkladech a mezi většinou mládeže se mu však říká "Peklák''. Proto vznikl i název: "Lyžařský areál Peklák''. Víme, že sníh zde je ještě v době, kdy se již pracuje na zahrádkách. Víme také, že zde sloužil lyžařský vlek poplatný svou konstrukcí době, ve které vznikl. Není náhodou, že vhodnost terénu je uznávána i dnes existencí alespoň t.zv. "rodinného'' vleku.
Takže ti, kteří stojí v čele města, i ti, kteří chtějí, aby Třebová měla to, zač se rozhodně nebude stydět, vymysleli "Peklák". Nejedná se jen o sport. Rozhodně více jde o rekreaci, cestu za zdravím, výcvik školní mládeže i zviditelnění města, které možná v budoucnu zvýší zájem o návštěvu kulturních akcí, muzea, obchodní sítě ad. těmi, kteří ve městě přímo nebydlí. O schválení tohoto záměru příslušnými orgány je psáno jinde.
    Lyžařský areál Peklák bude mít hlavní sjezdovku dlouhou téměř 700 m a bude obsluhován vlekem dlouhým cca 650 m s kapacitou 1200 osob/hod. Výhledově je možné vytvořit další sjezdovky a to ve spojení s nabízejícím se velmi solidním slalomovým svahem, nebo naopak sjezdovku velmi mírnou - turistickou. Převýšení bude zhruba 150 m (Javorník 561 m n.m.) Těchto parametrů se dosáhne prodloužením svahu v horní části až po hřeben Jelenice. Návaznost na lyžařské běžecké tratě a rychlé překonání výškového rozdílu vlekem z centra města není třeba zdůrazňovat, podobně jako provázanost těchto tratí od Kozlova až po Ústí nad Orlicí.
Pokud se má jednat o solidní lyžařské středisko, je neodmyslitelná instalace systému technického zasněžování, kterým se prodlouží a zejména zkvalitní používání svahu. Stejně tak je nutné umožnit vyžití i těm, kteří jsou časově zaneprázdněni a mohou se věnovat lyžování až večer. Solidní večerní osvětlení svahu to umožní a zkušenosti naznačují, že oblíbenost večerního lyžování není pouhý rozmar. Samozřejmostí je pravidelně prováděná údržba svahu i lyžařských běžeckých tratí.
    Zatím není všude samozřejmostí používání lyžařských úschoven. Úschovnu věcí nikoliv pro dobu kdy lyžuji, ale úschovnu pro lyžařskou výstroj naopak pro dobu, po kterou jsem mimo areál - ze dne na den. Vycházkově ustrojen přijdu nebo přijedu do areálu, převléknu se, dvě hodiny si zalyžuji a po úpravě zevnějšku odejdu pryč. Mohu si jít zaplavat jako v nejlepších světových střediscích. Plavecký bazén je vzdálen jen necelých 700 m. Neodmyslitelná musí být možnost přijet k areálu autem, nebo uskutečnit zájezd autobusem. Parkování osobních automobilů musí být v těsné blízkosti vleku, aby odpadla ,,námaha a ztráta času'' neproduktivním přesunem. Samozřejmá je i existence obslužného bloku jak pro potřeby provozu areálu, tak i pro potřeby jeho uživatelů. K tomu patří nabídka malého občerstvení podobně jako možnost seřízení vázání, přebroušení hran lyží atd.
    To vše musí lyžařský areál Peklák splňovat. Ne všechno hned v první etapě, ale snahou bude, aby se tak stalo bez zbytečných průtahů. Nebudeme rozhodně křísit všelijaké sobotní brigády a podobné akce. Skutečností však je, že od projekčních prací až po poslední úpravu svahu je možná účast Třebováků i takovou formou, která je ve skutečnosti třeba určitou formou sponzorování.
J    e na místě připomenout, že vznikem areálu Peklák není vůbec ohrožena prosperita blízkých lyžařských středisek. Jak byla navštěvována dosud, budou navštěvována i nadále. Jen se zvýší možnost lyžování přímo v České Třebové - pro mnohé v pracovních dnech, pro mnohé večer a pro mnohé se nově objeví možnost věnovat se této zálibě s celou rodinou kdykoliv. Okolní města mají zařízení a důvody proč jsou navštěvována obyvateli okolních měst. Nevznikají takové podmínky i v České Třebové?
                                                                                                                                                                       Ing. Jan Matějka

Červená čára je trasa starého, již dlouho nepoužívaného vleku. Žlutá čára naznačuje možnou trasu nového vleku.

Obavy z ničení přírody nebo stavby obludných obrovských staveb v přírodě nejsou na místě. Takto například může vypadat stanice vleku, zabírající pouze několik málo metrů.

Z jednání zastupitelstva Města Česká Třebová
    Na středu 11. června 2003 svolal starosta města poslední předprázdninové jednání zastupitelstva Města.
V pravidelném a rozsáhlém bodu programu ,,majetkové záležitosti'' byla mimo jiné již opakovaně řešena problematika prominutí místního poplatku za zábor veřejného prostranství, za vyhrazení 6-ti parkovacích míst na Starém náměstí před hotelem Korado. Tento návrh byl nakonec těsnou většinou přijat, a to za období od jejich vyhrazení do konce roku 2016. Důvodem byla rozsáhlá sponzorská činnost společnosti Korado, a.s. Návrh, aby byl poplatek prominut jen po dobu funkčního období tohoto zastupitelstva, přijat nebyl. V tomto bodě se též rozhodovalo o prominutí místních poplatků za zábory veřejného prostranství (za předzahrádky cukráren a restaurací a za vystavené květinářské zboží), s tím, že podmínkou prominutí je uzavření nájemní smlouvy na zabraná prostranství s městem. Dále byly řešeny další majetkoprávní záležitosti, a to především záměry koupí a prodejů. V dalším bodě programu byl bez vážnějších připomínek schválen závěrečný účet Města Česká Třebová za rok 2002.
    Po tomto bodu městské zastupitelstvo jednomyslně schválilo záměr výstavby lyžařského vleku na Peklovci. O tomto investičním záměru se podrobně referuje v jiném článku tohoto zpravodaje. Na tomto místě se však sluší zmínit, že tento záměr byl iniciován členy našeho sdružení, a to především pány Miroslavem Seďou st. a Karlem Sukem za odborného přispění Ing. Jana Matějky, kteří přípravě tohoto záměru nezištně věnovali již mnoho svého volného času.
    Na programu jednání tohoto zastupitelstva bylo též projednání a schválení již v pořadí II. letošní rozpočtové změny. Tato rozpočtová změna byla předjednávána vedením města se zastupiteli o týden dříve. Předmětem této rozpočtové změny mělo být mimo jiné i uvolnění finančních prostředků na zpracování projektových dokumentací k již dříve schváleným investičním záměrům. Při předjednání této rozpočtové změny se znovu otevřela diskuse, zda setrvat na původním investičním záměru a zpracovat projektovou dokumentaci ke stavbě umělé ledové plochy v Křivolíku a venkovního plaveckého bazénu u krytého bazénu na Parníku. Členové zastupitelstva z řad ODS a "živnostníků'' namítali, že k těmto zásadním investičním záměrům byla vedena krátká debata a nebylo dostatek času zvážit jednotlivá pro i proti. Otázka však v žádném případě nestála a nestojí tak, zda mají či nemají býti tyto investiční záměry realizovány, ale zda byly k jejich realizaci vybrány vhodné lokality. Vedení města nakonec došlo k závěru, že lokality schválené již v investičních záměrech nebudou fundamentem a bude o nich i dále diskutováno. Toto vyústilo v rozhodnutí zastupitelstva vytvořit mimořádnou pracovní komisi zastupitelstva, jejímž účelem bude nalezení vhodných lokalit pro tyto investiční záměry. V této komisi budou pracovat zástupci všech subjektů působících v zastupitelstvu města.
    Starosta Města v posledním bodě informoval zastupitele o výběrovém řízení na funkci ředitele (jednatele) městské společnosti Eko Bi, s.r.o. Tohoto výběrového řízení se zúčastnilo pět uchazečů, avšak ani jeden z nich nebyl výběrovou komisí vybrán a celé řízení se bude ještě tento rok novu opakovat. Panu Františku Čechovi bylo prodlouženo jeho "prozatímní ředitelování'' v této společnosti.
    S přáním příjemného prožití letních měsíců se zastupitelé rozešli.
                                                                                                                                                                          Marek Hylena

Koupaliště versus zimní hala II.
    Toto téma se konečně začalo vážně "přetřásat'' jak mezi občany Třebováky, ale i na radnici, samozřejmě třebovské. Dokonce je v tomto čísle několik velmi podobných zmínění tohoto tématu.
    Připomínky mají sousedé'' budoucího koupaliště na Parníku a v našem předešlém čísle Zpravodaje jsem se podělil o názor, nejenom za sebe, na problematické umístění obou zmíněných sportovišť.
    Zimní hala na místě nefunkčního koupaliště, toto je další téma, které se začíná častěji zmiňovat na veřejnosti, ale i v tisku (Orlické noviny 12.6.2003) článek s místostarostou Dobromilem Keprtem. Z tohoto důvodu navrhl RNDr. Vlastimil Hruška vznik pracovní komise, která by společně s radou města hledala společný názor na tato dvě, nebo spíše tři daná témata: venkovní bazén u krytého bazénu, umělé zastřešené kluziště a tím pádem i na vzdálenou budoucnost: případná obnova koupaliště a jeho postupné zdokonalování do podoby moderního aquaparku. Starosta Jaroslav Zedník (Nez.), který podnět ke vzniku této pracovní skupiny přivítal, vyzval zastupitelstvo ke jmenování svých zástupců v této pracovní skupině do 15. 6 2003. Při uzávěrce tohoto čísla 22. 6. 2003 byli jmenováni pouze zástupci Nezávislých, ODS a Živnostníků. Snad to neznamená, že zastupitele KDU-ČSL, US-DEU, ČSSD a KSČM tato problematika nezajíma. Myslím, že jejich voliče výstavba zimní haly a koupaliště určitě ano.
                                                                                                                                                                        Jaroslav Koníček

Upozornění živnostenského odboru
    Městského úřadu Česká Třebová pro podnikatele, fyzické osoby, které používají u svého jména a příjmení dodatek obsahující slůvko "firma''. Upozorňujeme podnikatele na znění § 8, 9 a 10 obchodního zákoníku (zák. č. 513/1991 Sb.), kde je uvedeno kdo je "firma'' na koho se ustanovení o firmě nevztahují a dále o zaměnitelnosti "firmy'' s jiným podnikatelem.
Protože chceme předejít postihu podnikatele při případné kontrolní činnosti prováděné nejen naším odborem, upozorňujeme podnikající fyzické osoby, které mají v dodatku u svého jména a příjmení uvedeno slůvko ,,firma'' v jakékoliv podobě, že porušují výše uvedená ustanovení obchodního zákoníku. Pro úplnost uvádím znění výše uvedených § 8, 9 a 10 obchodního zákoníku.
    Obchodní firma § 8
    (1) Obchodní firma (dále jen "firma'') je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou.
    (2) Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahují ustanovení o firmě; právní úkony je povinen činit, je-li fyzickou osobou, pod svým jménem a příjmením, a je-li právnickou osobou, pod svým názvem. U svého jména a příjmení nebo názvu může podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku užívat při podnikání odlišující dodatek nebo další označení za předpokladu, že nepůsobí klamavě a jeho užívání je v souladu s právními předpisy i dobrými mravy soutěže; takový dodatek nebo označení není firmou a je chráněn právem proti nekalé soutěži.
    § 9
    (1) Firmou fyzické osoby musí být vždy její jméno a příjmení (dále jen "jméno''). Firma fyzické osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání.
    (2) Firmou obchodní společnosti nebo družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. Firmou právnické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku na základě zvláštního právního předpisu a která vznikla před tímto zápisem, je její název. Součástí firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu.
    § 10
    (1) Firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. U fyzické osoby postačí zpravidla k odlišení uvedení jiného místa podnikání. Má-li fyzická osoba stejné jméno s jiným podnikatelem působícím v témže místě, je povinna doplnit ve firmě údaj o jménu dostatečně odlišujícím dodatkem ve smyslu § 9 odst. 1.
    (2) Podniká-li více osob pod společným jménem bez založení právnické osoby, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a nerozdílně. Společné jméno není firmou.
                                                                                                                          za živnostenský odbor MÚ Stanislava Řeháková

Kam za kulturou ?
    Tak se jmenoval v loňském roce leták vydaný naším městem společně s Ústím nad Orlicí. Matně si vzpomínám, že většina kultury byla adresována do sousedního města. Kromě jedné nebo dvou akcí během prázdnin byla jediným programem města - Vycházka ke Florianovi. Ta byla uvedena asi šestkrát. Akci pořádali aktivní parničtí hasiči a osobně pochybuji, že by jim v tom Kulturní centrum nebo město pomáhalo. Nebýt hasičů, přes prázdniny by zde nebylo nic. S pobavením pak člověk čte výměnu názorů na stránkách Českotřebovského zpravodaje mezi ředitelem Kulturního centra a dvěma studentkami. Z textu vyplývá poměrně arogantní názor - já to dělám dobře řadu let, nemáte žádné zkušenosti, jste mladé, tak buďte zticha. Nemyslím si , že by práce ředitele byla zas tak špatná. Ale při pohledu do našeho nejčtenějšího deníku MF Dnes -příloha Kraj Pardubický oko čtenáře zesmutní a dá zapravdu spíše studentkám. V rubrice Tipy pro volný čas (5 a 6. 6. 2003) se například dozvíme - program kina v Hlinsku, Jablonném nad Orlicí. V Holicích je taneční zábava a malá Polička pořádá dvě výstavy, akci na radnici a program kina nechybí. Akci mají v Králíkách i v Hlinsku. O Litomyšli raději nebudu psát (divadlo, pět výstav,..). Naše město, kde se dělá mnoho, řadu let a s velkou zkušeností, na stránkách nejčtenějšího deníku ani nenajdete. A kdo z čtenářů si vzpomene na výstavu uspořádanou zaměstnanci (přibližně pěti?) městského muzea. Také Vás napadá jen každoroční Betlém?
                                                                                                                                                                       Ing. Daniel Řehák

Několik poznámek k jednání zastupitelstva města 11. 6. 2003
    Případného návštěvníka tohoto jednání jistě překvapil poměrně poklidný průběh (až na zbytečně emotivní vystoupení pana Luboše Vašiny, zastupitele za US-DEU, které jen dokresluje napjaté vztahy mezi sportovní a kulturní komisí, o kterých cvrlikají už i vrabci na střeše). Velkou zásluhu na tom má jistě fakt, že před vlastním jednáním zastupitelstva proběhlo několik „předjednání“, na kterých se vyřešila řada sporných bodů. Pan starosta Jaroslav Zedník např. pozval zastupitele opozice na předjednání II. rozpočtové změny. Mnohem významnější, alespoň z mého pohledu, bylo setkání, které inicioval den před zastupitelstvem rovněž starosta města. Výsledkem byla politická dohoda, která pak byla den po té zastupitelstvem jednomyslně přijata a která následně umožní další jednání ohledně investičních záměrů postavit v Křivolíku umělou ledovou plochu a u krytého bazénu vetší venkovní bazén (řada z nás si totiž myslí, že pro umělou ledovou plochu lze najít v České Třebové jiné místo, kdežto pro venkovní „velké“ koupaliště je v České Třebové místo jen v Křivolíku). Zastupitelstvo města vytvořilo pracovní výbor, který bude hledat vhodnější místo pro umělou ledovou plochu než je prostor v Křivolíku a rovněž bude hledat schůdné řešení pro venkovní bazén u krytého plaveckého bazénu. Tento venkovní bazén by měl být podstatně menší, než bylo původně navrženo a uvažuje se např. i o možnosti propojení s krytým plaveckým bazénem, což by využití těchto bazénů jistě zvýšilo. Řešení obou problémů by mělo být definitivně uzavřeno na zářijovém jednání zastupitelstva města. Výzva: Pokud máte nějaké náměty k těmto dvěma investičním záměrům, kontaktujte naše zástupce v pracovním výboru: pana Ladislava Vraspíra (prodejna zahradních potřeb v Nádražní ulici) nebo paní učitelku Mgr. Hanu Frühaufovou (lze pochopitelně kontaktovat i mě).
    Velikou radost mám z přijetí investičního záměru výstavby lyžařského vleku na Peklovci. Jeho schválení v zastupitelstvu města proběhlo přímo „raketově“. Zde patří oprávněná chvála představitelům sdružení „Českotřebovských živnostníků a podnikatelů“, kteří pro přípravu této akce odvedli opravdu hodně práce. V rámci II. rozpočtové změny se projednávalo zpětné „posvěcení“ postavení čtyř vlajkových stožárů před radnicí na Starém náměstí. Pan starosta se zastupitelům omluvil a vzal celou odpovědnost, že tato akce byla dokončena dříve, než na to zastupitelstvo uvolnilo peníze, na sebe. Přiznám se, že se mi umístění těchto vlajek na Staré náměstí nelíbí, což jsem také panu starostovi na předjednání II. rozpočtové změny řekl. Je možné, že odborná veřejnost má jiný názor než já - laik, ale přesto se mi zdá, že se sem opravdu toto „stožářiště“ nehodí. Vzpomínám si, jaká byla vášnivá diskuse ve veřejnosti i v zastupitelstvu, než se podařilo odtud přemístit pomník Sbratření, který sem jakožto cizorodý prvek rovněž nepatřil. A teď nic. Žádná diskuse, jen jsme se dozvěděli, že to, co visí na stožárech, vlastně ani vlajky nejsou, a proto tedy nemusí skutečné vlajky věrně kopírovat. Rád bych si vyslechl nebo přečetl k vhodnosti či nevhodnosti tohoto „vlajkoviště“ na Starém náměstí názory odborníků, ale rád bych znal i názor veřejnosti.V závěru jednání zastupitelstva jsem upozornil na stanovisko Ministerstva dopravy k rychlostní silnici R 35, ve kterém se požaduje, aby nebyla sledována tunelová varianta vedoucí pod vrchem Kozlovec, ale naopak doporučují variantu vedoucí přes Zacharovec, která rozděluje naše město v oblasti Lhotky na dvě části. Závěr Ministerstva dopravy je přesně opačný než je stanovisko našeho zastupitelstva, ale i starostů měst našeho okresu. Stanovisko Ministerstva dopravy bude mít jistě velkou váhu, ale konečné stanovisko přece jen bude záviset na tom, jak se ve svém hlasování rozhodnou zastupitelé Pardubického kraje. Vedení města přislíbilo, protože se jednání o Konceptu územního plánu Pardubického kraje uskuteční zřejmě až na podzim, že se této důležité problematice začne intenzivně věnovat koncem prázdnin. Březnového jednání o R 35 se zúčastnil i náměstek ministra dopravy Ing. Kubínek. Přiznám se, že mě mrzí a udivuje, proč se o zamítavém stanovisku Ministerstva dopravy nezmínil ani slůvkem, i když mu bylo v té době jistě známé. Navíc se toto stanovisko opírá výhradně o studie z roku 2000, tedy o ne nějaká nová fakta. Jsou to pochopitelně mé spekulace a rád si vyslechnu vyjádření Jirky Kubínka.
    Daly by se jistě učinit i další poznámky, např. k vystoupení RNDr. Jaroslava Demela, jak si představuje koncepční práci a hlavně taktiku vedení města v získávání finančních prostředků nebo zda poskytnout finanční úlevy obyvatelům žijícím u silnice I/14. Ale to jsou oblasti, které si zaslouží větší pozornost než jen pár vět. Tak tedy třeba zase příště.
                                                                                                                                                             RNDr. Vlastimil Hruška

Je libo čip?
    RFID (radiofrekvenční identifikace ) je moderní metoda, která v možnostech průkazného označování zvířat znamená kvalitativní posun vpřed. Používání mikročipů znamená jednoznačné, nezaměnitelné, dlouhodobé a velmi šetrné zajištění identity jedince a odstraňuje tak známé nevýhody dosud používaného tetování či jiných způsobů značení. Tuto metodu dnes doporučuje i Mezinárodní kynologická federace (FCI) a je součástí rozsáhlého programu EU a projektu FVE ( Evropská veterinární federace). Majitelé psů a koček mnohdy tápou v záplavě neúplných a mnohdy i protichůdných informací o RFID. Co tedy "čipování'' znamená v praxi? Čip je skleněný nebo plastový váleček se zaoblenými konci velikosti cca 12 x 2 mm, váhy 67 mg se zalisovaným "elektronickým srdcem'', které v sobě nese numerickou informaci. Toto číslo je jedinečné a z čipu se nemůže vymazat či ztratit. Dvanáctimístná číselná kombinace vylučuje duplicitu čísla. Jednoduše řečeno, na světě neexistují dva číselně shodné čipy. Pravděpodobnost této možnosti je 1 : miliardě. Každý čip začíná identifikací příslušné země. U nás je to předčíslí 09 = ČR a dále následuje vlastní číslo čipu = číslo zvířete. Mikročip neobsahuje žádný zdroj energie. Jeho číselný kód a tím i možnost přečtení je aktivována až radiovlnami o frekvenci 134,2 kHz vyzařovanými z ruční čtecí pistole. Vrchní pouzdro čipu je skleněné, absolutně nedráždivé pro živou tkáň, díky jeho speciální konstrukci a plazmatické pólové čepičce nemůže kamkoli cestovat a pevně se usadí v tkáni. Nalezení a chirurgické vyjmutí již implantovaného čipu je velmi pracné a podle vlastní zkušenosti bych řekl že až nemožné. Pro implantaci čipu jsou mezinárodně stanovená jasná pravidla. U psů a koček se implantuje pod kůži na levou stranu krku zhruba mezi linii obojku a lopatku. K zavedení čipu slouží jednorázová sterilní dutá jehla, ze které se čip do podkoží vytlačí. Princip je stejný jako u obyčejné injekce. Místo vpichu nebolí, a je-li provedeno lege-artis, nepodléhá ani zánětům. Pes takto označený si doživotně s sebou nosí tuto elektronickou psí známku, která ho neopustí ani po smrti. Čip svou funkcí kryje celý život zvířete, neboť jeho životnost je garantována minimálně na 25 let. V České republice se používají dva různě technologicky řešené systémy čipů a odečítacích zařízení. Jeden ze systémů je doporučen Komorou veterinárních lékařů ČR a používá ho valná většina kolegů, kteří psy a kočky čipují.
    Tento systém je kompatibilní i s normami ISO 11784 a 11785. Reprezentují ho i registrované typy čipů pod komerčními názvy DATAMARS (Švýcarsko), INDEXEL (Francie) a TEXAS INSTRUMENTS (USA). Naproti tomu systém EURO I.D. TROVAN není Komorou veterinárních lékařů pro psy a kočky doporučen. Chovatel, který chce od veterináře "očipovat'' kočku nebo psa, by se měl vždy zajímat, v jakém systému příslušný kolega pracuje. Použitím Komorou nedoporučených čipů se sice očipovanému zvířeti absolutně nic nestane, ale problémy nastanou s možností odečítání čipu. Většina pracovišť pracuje s čipy INDEXEL a DATAMARS a nemají čtecí zařízení na odečtení čipu TROVAN. Poněkud jiná je situace s čipováním exotů a plazů, zde se spíše prosadil systém EURO ID TROVAN. Takže sečteno a podtrženo: systém radiofrekvenční identifikace a infoservis Národního registru poskytuje - vysokou pravděpodobnost návratu ztraceného nebo zaběhnutého zvířete,- ochranu proti krádežím,- rychlou a snadnou identifikaci,- průkaznou záruku pro pojišťovnu,- jistotu chovu,-jistotu při koupi,- "čitelnost'' zvířete v evropském systému RFID. To vše za cenu běžné večeře pro čtyřčlennou rodinu, navíc s možností úlev z poplatků ze psů a z komerčního pojištění psů. Často dostávám otázku, zda lze čipovaného psa identifikovat například satelitním detekčním systémem, jako třeba podobně "očipovaný'' automobil. To samozřejmě spadá zatím do oblasti "JAMES BOND 007''. U automobilů je mikročip energeticky aktivní a je schopen sám vysílat svoji frekvenci. U psa a kočky nemůže být čip napojen na zdroj energie z důvodu absolutní zdravotní nezávadnosti a tudíž je pouze pasívní součástí systému a musí být zevně aktivován čtecím zařízením. Možná, že ti mladší z nás se dočkají. Každopádně ale věřím, že se brzy dočkáme "plošného'' zavedení systému u našich mazlíčků, jak jsme toho svědky v EU, neboť tento systém je přínosný pro všechny zainteresované strany. A mohu-li soudit, současné vedení města umí ekonomicky přemýšlet, ne jako před 5-6 lety, kdy jsme tento systém identifikace psů městu již nabízeli a nebyl shledán přínosným. Bylo by škoda čekat, až nás fungující Evropa do systému tak jako tak logicky dotlačí, ovšem bez patřičného finančního 

                                                                                                                                                                       MVDr. Jiří Karlík

Neuvěřil jsi, tak zaplať.
    Když MS ODS ve svém předvolebním článku „Cena pitné vody v našem městě" poukázala na to, že jsou dvě žáby na pramenech ve Vrbovce a že není důvod k tak velikému zdražování ceny vody za 1 m3 o 3,10 Kč v roce 2003, tak tomu mnozí neuvěřili. Snad další fakta převzatá z Lidových novin ze dne 20. prosince 2002 na 14. straně ze článku „Jak poroste cena vody ve vybraných městech ''je přesvědčí:
Cheb o 8 %, Jičín o 7 %, Pardubice o 4,9 %, Ústí nad Orlicí o 13 %, Praha o 2,1 %. V České Třebové je navýšení o 14,7 % a to se jedná o město, které má nejlepší přírodní podmínky.
    Hladce naolejovaná hlasovací mašina rady města a členů valné hromady - starostové J. Pásek (dnes už bývalý starosta), obce Němčic Ing. Racek a obce Přívrat M. Veselý spolu s ORVOSem - který za ně zajišťuje odborný provoz vodárny - ráda využila svého monopolního postavení. Občánku neuvěřil jsi, tak zaplať! Rozhodující slovo při hlasování však mají zástupci města Česká Třebová, neboť město vlastní 98 % obchodního podílu z majetku Vodárenské společnosti Česká Třebová a má naprostou převahu při hlasování o hospodářském plánu a stanovení ceny.
    Hospodářská čísla navrhuje ORVOS (Ing. Carba). Ing. R. Budil (Vodárenská společnost Česká Třebová) prostým dělením spočítá o kolik je nutno cenu zvýšit.
    V roce 2003 to je o 3,10 Kč za 1 m3.                                                                                                       Ing. Miroslav Šašinka

Možná pěší zóna?!
    V současné době probíhá připomínkové řízení k regulačnímu plánu městské památkové zóny našeho města. Návrh zadání byl vystaven k veřejnému nahlédnutí na odboru rozvoje města a investic MěÚ. Dne 24.6. 2003 se uskutečnilo veřejné projednávání spojené s výkladem. Zhotovitelem RP MPZ je Ateliér AURUM s.r.o. Pardubice. Pozváni byly vlastníci nemovitostí v městské památkové zóně. Přítomní majitelé domů vznesli několik užitečných podnětů a připomínek, bylo poukázáno na neutěšený stav několika nemovitostí v centru města ( např. v ulici Na Splavě a v ulici Lidické přímo pod náměstím ) a na stav komunikace v okolí světelné křižovatky, kde se při každém dešti tvoří kaluže a projíždějící auta na přilehlé domy stříkají špinavou vodu.
    Jednou z dalších připomínek bylo znovuoživení Klácelovy ulice obchody a vybudování pěší zóny v Hýblově ulici od prodejny Obuvi po Staré náměstí.                                                                                                                                                        Karel Suk

Jak vypadá zastupitelská odpovědnost?
    Minulou středu jsme se s mou paní podruhé narodili. Protijedoucí řidič tmavého Audi, přes plnou čáru a v naprosto nepřehledném místě, předjížděl čtyři za sebou těsně jedoucí kamiony, neměl kam uhnout. Do čelného nárazu chyběly dva metry.
    To mně připomnělo provoz na "naší'' silnici č. 14. Jezdím po ní nejméně dvakrát denně. Provoz vzrostl podle místostarosty Keprta z 10 na 14 tisíc aut denně. Obce, které na této silnici leží, se brání, jak umějí. Dlouhá Třebová výrazně rozšířila své hranice, kde se má jezdit padesátkou, před Sopotnicí je nový kilometrový úsek omezený sedmdesátkou. To ale vadí některým řidičům, kteří jsou stále agresivnější. Po těchto zkušenostech oceňuji rozhodnutí zastupitelstva ohledně R 35. Každá jiná varianta než severní by přinesla ještě větší provoz přes naše město k napojení na rychlostní komunikaci za Českou Třebovou. Domníval jsem se, že v práci zastupitelstva je politická příslušnost až na druhém místě. Například příspěvek Miloslava Bednáře na podporu vstupu do EU nebyl pro něho (jak ukázal pozdější vývoj v KSČM) asi jednoduchý.     Vyjádřil však mínění většiny občanů nehledě na politiku.
Tím nepříjemněji mě překvapilo, že rada předložila zastupitelstvu znovu usnesení ohledně prominutí poplatků za parkování hotelu Korado. Předložila to bez dalšího vysvětlení a to přesto, že minulé hlasování skončilo 13:13. Pokud by nám někdo zdůvodnil, proč je prominutí poplatků důležité pro většinu občanů, hlasoval bych také pro. Pokud to byla ukázka síly (pro usnesení hlasovalo tentokrát 15 zastupitelů stejně jako při klíčovém hlasování o starostovi), pak je jasné, že radniční koalici vládne pevná ruka.
                                                                                                                                                                          Jaroslav Demel

Vzpomínka na léta minulá
   
Parník - vesnice, městys, dnes jedna z městských čtvrtí České Třebové. Obec byla dříve bohatá, s malými rodinnými domky i většími usedlostmi. Měla samostatný obecní úřad, starostu, obecní radu se zastupitelstvem, vlastní poštu a školu s pěti třídami obecnými a třemi třídami měšťanskými. Obecní strážník se procházel denně ulicemi obce.
Obec byla zásobována dobrou pramenitou pitnou vodou z vlastního pramene. Ta ale dnes teče otevřeným neupraveným korytem a pak vtéká potrubím do řeky Třebovky.
    Po obou stranách hlavní ulice - dříve Husovy, potom Dr. Beneše, Švermovy a dnes Ústecké - byly v rodinných domcích umístěny drobné a větší živnosti, obchody a obchůdky. Našli byste tu tak několik řeznictví, cukrářství, pekařství, drogerii, dvě trafiky, kovářství i kolářství, holičství a klempířství. Ve dvou hostincích s velkými tanečními sály se také promítaly filmy. Dále zde fungovalo několik obchodů s koloniálním zbožím, prodejna mléka i zeleniny, prodejna knih, papírnictví, hodinářství, zlatnictví a prodejna obuvi Baťa. V jednom z domků se na pravém tkalcovském stavu tkaly hadrové deky a v jiném zase pletly na pletacím stroji punčochy. Na hlavní ulici bylo umístěno také větší truhlářství s pilou vybavenou katrem a horizontální pilou.
    I v dalších ulicích obce se provozovala řemesla jako krejčovství, dvě ševcovství a několik menších truhlářství a fungovaly tři hostince bez sálů a také hostinec "Za Vodou" s velkým tanečním sálem, který využívala ke cvičení Tělovýchovná jednota Sokol.
Textilní továrna zaměstnávala poměrně velké množství občanů jednak místních, jednak z blízkého i dalekého okolí. Stejně tak i továrna na zpracování kovů, ta byla obnovena po sametové revoluci.
Selské usedlosti s rozsáhlými polnostmi byste našli především na kopci, několik jich ale bylo i při hlavní silnici. Také některé živnosti měly menší hospodářství.
    Hlavní ulicí, která byla prašná, později dlážděná, jezdily povozy tažené koňmi, ale také kravami. Lidé tu často vídávali formanské vozy s plachtou, které rozvážely sudové pivo z třebovského Lomova pivovaru do místních i vzdálených hostinců.V obci panovala sousedská pohoda, občané dbali na pořádek v okolí svých domů i usedlostí, a protože nebyla televize, po večerech se v domácnostech, ale také v hostincích často besedovalo.
    Kulturní život se odbýval v několika spolcích - početný byl Sbor dobrovolných hasičů vybavený na tehdejší dobu moderním zařízením, Tělovýchovná jednota Sokol, Dělnická jednota i Okrašlovací spolek. Tyto organizace pořádaly různé oslavy státních, sokolských i hasičských svátků. Při těchto oslavách se domy zdobily státními vlajkami a pořádaly se průvody s dechovou kapelou pana Václava Kyrala. Při jejich pochodech se probouzelo to pravé češství, kterého bylo zapotřebí po vymanění se z rakousko-uherské říše.
    Tak to bylo a je škoda, že tomu tak není dnes. Nás pamětníků, Parničáků - patriotů ubývá. Hektická doba dneška, plná stresu, emocí a chvatu, závislá na televizi, počítačích a jiných zábavách přináší jiný styl života. Zkusme se vrátit alespoň k některým zvyklostem uplynulé doby.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                      Blanka Marková

Tak začínal pan Antonín Jasanský, jako 20-ti letý v truhlářském řemesle na Parníku v č.p. 97 po smrti svého otce, zakladatele řemesla pana Františka Jasanského v roce 1922. Foto: archiv Truhlářstvi JaM

Tradice lyžování v České Třebové a Parníku
    Od historie k současnosti
    V České Třebové i na Parníku bylo v minulosti velice mnoho vhodných a ve značné míře využívaných míst a terénů pro provozování rekreačního i závodního lyžování. Odvětví tohoto sportu má v tomto regionu dlouholetou tradici spojovanou s velmi dobrými sportovními výsledky. Při závodech v běhu na lyžích, sjezdových disciplinách nebo ve skocích na lyžích a ty byly ve Třebové zvlášť oblíbeny a hojně navštěvovány, docilovalo mnoho závodníků tehdejších lyžařských oddílů prvenství v okresních i krajských přeborech. S ohledem na dostatek zkušeností s pořádáním závodů a dostatek činovníků (bafuňářů) byl v mnoha případech některý z oddílů pověřen uspořádáním okresních nebo krajských závodů v některé disciplině nebo kategorii. Ve všech oddílech existovaly mládežnické kategorie. Oddíly, ve kterých byla podle terénních a daných podmínek organizovaná činnost:
    Sokol Česká Třebová běh na lyžích, KČT Česká Třebová sjezd, Loko Česká Třebová běh, skok a sjezd s pozdějším těžištěm činnosti v Čenkovicích, SKI klub - Česká Třebová běh na lyžích v areálu "Hory''se zaměřením na mládež a v Čenkovicích sjezdové discipliny hlavně pro mládež, DTJ Parník běh na lyžích, Sokol Parník běh na lyžích, skok a v menším rozsahu i sjezd, JISKRA Perla Parník všechny discipliny až do sloučení s Lokomotivou v roce 1961.
Kam se před lety chodilo lyžovat
    "Roubák'' svah s dojezdem k sadu "Javorka'' a na opačné straně, kam byl také dojezd od "Serpentýn'' ze ,,Sahary''. "Údolí smrti'', odkud se dalo jet po ,,Sahaře'' také až k "Javorce'' nebo na "Hory'', odkud se po obou stranách silnice na "Hory'' dojíždělo až k pivovaru. Na ,,Horách'', vlevo od kapličky, bývalo rozběžiště pro štafetové závody. To bylo i po otevření českotřebovské plovárny na rovince u šaten a hospody. Nyní je na ,,Horách'' za restaurací vybudován běžecký areál jak s rozběžištěm, tak s bezvadně vyznačenými a udržovanými tratěmi, které využívá a obhospodařuje SKI klub - Česká Třebová. "Šklíbanda'' - zde se dalo často jezdit i na Velikonoce a přesun na "Hory'' byl velmi krátký. "Strojvůdcovská chata'' (Zástěra) na "Serpentýnách''- mírný svah, velice vhodný pro úplné začátečníky s dojezdem k silnici. ,,Na střeše'' zde byl dřevěný lyžařský můstek s hodně příkrým doskočištěm, ale svelice krátkým dojezdem do protisvahu. Docilovaly se zde skoky okolo 15 m. "Jelenice'' - slušný sjezd byl před zahrádkami a pro sjezd i slalom byly vhodné svahy směrem k Parníku. Tyto svahy pro svoji činnost i pořádané závody ponejvíce využíval lyžařský oddíl KČT Česká Třebová. "Březina'' hodně využívané svahy - dojezd až k parnickému hřbitovu. "Habeš''- zde existovala přírodní neupravovaná sjezdovka s dojezdem nad lyžařskou chatou, kterou vybudoval lyžařský oddíl TJ Jiskra Perla v roce 1954 ze zlikvidovaného domova mládeže, závodní kuchyně a jídelny za Vilami (lágr). Původní skokanský můstek s přírodním nájezdem a odrazištěm na cestě k restauraci sloužil do roku 1947, kdy byla postavena věž z křídla letadla, zhotoven umělý nájezd a překlenutí cesty (buben). V roce 1969 byla postavena nová vyšší věž, prodloužen nájezd a upraveno doskočiště. Po rekonstrukci měl můstek kritický bod 35 m. Od roku 1980, kdy lyžařská chata vyhořela a nastaly velice špatné sněhové podmínky, nemohl být můstek využíván a jenom chátral. Dnes zde stojí jen železná konstrukce. Zasvé vzala i věž rozhodčích, která byla postavena v roce 1947. "Peklák''- již v dřívějších dobách byl tento svah využíván mnohými vyznavači lyžování. V roce 1965 zde byl vybudován kotvičkový lyžařský vlek. I když se jedná o poměrně krátký vlek, byl svah využíván širokou veřejností v plné míře.
    Nyní po provedené lesní těžbě nad travnatou částí svahu se naskýtá možnost prodloužení vleku. Případným uskutečněním daných možností, by se prodloužila trasa vleku cca na 650 - 700 metrů. Nárůstem výškového rozdílu rovněž stoupne úroveň sjezdovky. Peklák je dnes opravdu jediným vhodným a po všech stránkách vyhovujícím místem, kde se dá přímo v České Třebové lyžování provozovat. Pro širokou a poměrně náročnou českotřebovskou veřejnost je "Peklák'' velice vhodným prostředím jak k lyžování, tak i ke zdravému pobytu na čerstvém vzduchu.
    Všechna jmenovaná místa, která si museli dříve lyžaři sami "ušlapat a ujezdit''a kde se v minulosti lyžovalo, zanikla bytovou výstavbou nebo vznikem chatových oblastí.
                                                                                                                                                                           Jaroslav Holec

Unikátní fotografie z archivu pana Martina Šebely ukazuje pohled na skokanský můstek na Habeši, který již má nájezd z věže. Na snímku vpravo je prostor kde stávala lyžařská chata, která bohužel vyhořela a obnovena nebyla.

Věž, která ještě stojí, ale není přístupná veřejnosti nabízí možnost opravení a zpřístupnění jako možná místní rozhledna. Z rozhledny "třebovské", totiž bohužel město téměř nevidíte. Třeba by se našla firma, která by ji zrekonstruovala pro tento provoz. Možné umístění reklamy, hlavně světelné, by vše možná pomohlo financovat.

Toto číslo vyšlo za přispění firem:

Felix Mehl, sklenářství, tel.: 465 532 625

Mgr. Zdeněk Krása, prodej řeziva, tel.: 776 598 964

Výletní restaurace Hory, tel.: 603 496 864

Karel Suk, cukrárná, tel.: 465 534 769

Jaroslav Koníček - printo, reklama & tiskservis, tel.: 737 537 050

Ing. Daniel Řehák, prodej zbraní, tel.: 776 570 954

Aleš Pácha - Intermont, truhlářství, tel.: 603 217 824

Ladislav Vraspír - ELVA, zahradní technika, tel.: 465 533 228

Vinotéka Na Splavě, tel.: 603 897 430

Alena Francová - Palma c.a., cestovní kancelář, tel.: 465 534 541

Karel Král - K plus, autoservis a tiskárna, tel.: 465 532 168-9

Kamil Botai - S.O.B, autoservis, tel.: 777 553 735

Ivan Bouška - Drelin, prodej výpočetní techniky, tel.: 777 334 470

Tipsport bar, sázková kancelář, tel.: 608 473 455

Jiří Synek, autoservis, tel.: 465 391 075

 

Nenašli jste ve Zpravodaji něco, co chcete sdělit spoluobčanům? Napište nám příspěvek, nebo námět.

zivnostnici@ceskatrebova.com