Jarní vydání, 1 / 2004
Chcete se opět vykoupat v našem kdysi tak krásném koupališti v Křivolíku.
Chcete se opět vykoupat v našem kdysi tak krásném koupališti v Křivolíku ?
Počáteční představa vychází z rozšíření současného zdevastovaného prostoru o rybník, který se nachází pod břehem starého koupaliště směrem k silnici, tak zvaný Pivovarský.
Tato počáteční etapa by mohla probíhat s malými finančními prostředky.
A - Nejprve provedeme ve městě mezi občany průzkum, zdali máme tuto akci oživit, nebo zavrhnout. To by mělo být stěžejní a veřejnost by se k tomu měla jasně vyjádřit. V našem čtvrtletníku Zpravodaj naleznete ANKETU, kterou vystřihnete, vyplníte a vhodíte do schránky dle uvedeného seznamu připojeného na anketním lístku, tím odpadne placení již tak drahého poštovného a zároveň získáme rychlý výsledek naší ankety.
B - První etapa by měla probíhat vyčištěním dna rybníka s případným možným prohloubením. Břehy upravit pro snadnější přístupy do vody a opalování. Umístit v blízkosti chemické WC. Přesto věříme, že i toto pro začátek udělá obyvatelům radost. Víme, že v dnešní době je hlavně bedlivě sledována kvalita vody, proto by mohlo být toto koupání vyhlášeno jako: NEVEŘEJNÉ A NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ.
A náhle tady máme přírodní koupání, které v parném létě sháníme po okolí: Presy, Zádolka, Mandl či Lanškroun. Později, dle finančních možností by se mohlo pokračovat vzhůru do svahu k původnímu koupališti s vybudováním schodů a utvořit tak do budoucna velký ucelený objekt. Tato fáze se nám jeví jako nejrychlejší cesta, jak ještě letos osvěžit naše spoluobčany v parném létě, které nám dlouhodobě meteorologové předpovídají z důvodů oteplování naší planety.
Tato myšlenka mne napadla při návštěvě městského koupaliště v Jičíně. Tam mají rybník přímo ve městě, dvě třetiny využívají jak rybáři, tak návštěvníci koupaliště na pramičkách či šlapadlech a zbývající část slouží jako přehrazený bazén koupaliště s patřičným zázemím.
A ještě jeden příklad z loňského roku - koupání mezi Pardubicemi a Hradcem Králové u Opatovic. Hlava na hlavě, auta není pomalu kde zaparkovat, WC žádné, jeden pojízdný bufet, ale kolem plno spokojených, nic nenamítajících relaxujících ná-vštěvníků. V našem ještě krásném okolí, které můžeme nabídnout jak místním tak i cizím návštěvníkům, by určitě nebylo na škodu vybudovat záchytný kempinkový prostor právě v této lokalitě. I když díky minulé době (zástavba Sigmy) poměrně zmenšený. Po našem vstupu do EU určitě stoupne počet cizích návštěvníků, kteří často přijíždějí ve vlastních karavanech a budou zvědaví, i když třeba krátkodobě, co naše okolí a město nabízí. Nebylo by určitě na škodu být na tyto návštěvy připraveni. Informační tabule při vjezdu, přípojky pro karavany, hlídané parkoviště, pojízdný bufet, půjčovna loděk, šlapadel či slunečníků. A právě i tady by mohl podnikavý občan bez práce nalézt sezónní uplatnění i když i to je na pováženou, protože velký boom zažívá parkování v karavanech u lyžařských středisek. I po této stránce máme co nabídnout.
Pavel Langhans
V zimním čísle tištěného Zpravodaje bylo na straně 7 a 8 „změněno“ každé ž na ť. Toto neuniklo žádnému pozornému čtenáři (mile nás překvapilo, co jich bylo). Závada vznikla při digitálním zpracování textu a v předvánočním shonu, toto obsluze rotačního tiskového stroje uniklo. Každý, kdo pracuje s výpočetní technikou, ví, jak si čeština dokáže s počítačem „zažertovat“. Pokud se snad tento omyl někoho dotkl, velmi se mu omlouvám, pokud se někdo zasmál, jsem rád, že se pobavil a pokud si tohoto někdo nevšiml, čtěte prosím pozorněji náš Zpravodaj!
Ještě jedna věc se nepovedla. Zkusil jsem zaujmout pozornost „roztrháním“ článků na různé stránky. Z Vašich ohlasů již vím, že to bylo šlápnutí …. vedle. Jak mě upozornil pozorný čtenář, takový „experiment“ zkusili v redakci 100+1 ZZ před léty a také od něj rychle upustili. Budiž mi toto malou obhajobou. U některých článků je rozdělení na více stránek nezbytné a zcela běžné z důvodu využití místa.
V novém ročníku budeme vycházet ve větším formátu. Rozšířili jsme okruh roznášky o Třebovici a jsme připraveni zveřejnit i Váš příspěvek. V případě zájmu o spolupráci nás kontaktujte.
Jaroslav Koníček
V květnu vstoupíme do EU. Co se asi změní například pro živnostníky nebo podnikatele v souvislosti s obchodováním se zahraničím? Potřebná povolení a podobně si každý oběhá sám, to je samo sebou, ovšem pokud o tom má povědomí. Začátkem ledna jsem byl dotázán německým obchodním partnerem, kdy konečně dodám mezinárodní daňové číslo. Protože mě to překvapilo, pokračovali jsme na toto téma. Sdělil mně, že jim už poslali potřebná čísla vloni Maďaři, Poláci a už v září Slovinci. Poté mně okopíroval brožurku vydanou tamními úřady, kde bylo napsáno, kam se mám v (Česku) obrátit a k čemu je to dobré. Informace tam mají opravdu dokonalé, včetně kontaktů.
Obrátil jsem se tedy na příslušný odbor Ministerstva financí, kde jsem asi za dva dny a po přibližně pěti telefonátech zjistil potřebné. Číslo jsem obdržel, ale je zatím k ničemu, neboť se zatím nesmí používat. Naši poslanci dosud nestihli odhlasovat patřičné zákony. Kolik dalších zákonů asi chybí a kolik se jich ani nestihne odhlasovat, raději ani pomyslet. Tiskem proběhlo množství „několik“ desítek. Jedno však vím: politici ve Slovinsku, Polsku, a dokonce i v Maďarsku jsou v lecčem rychlejší.
Daniel Řehák
Kde bude stát umělá ledová plocha ?
Myslím si, že již několik generací Třebováků si přálo jít si navzdory stále rozmarnějšímu zimnímu počasí zahrát hokej nebo si jen tak zabruslit na místo, kde budou mít po celou dobu zimní sezóny jistotu kvalitní ledové plochy. Umělá ledová plocha, ať již zpočátku jen otevřená a až následně krytá, České Třebové již léta skutečně schází. Mám zato, že zimní stadion je potřebnou součástí sportovní vybavenosti města naší velikosti, o čemž svědčí i to, že většina okolních měst se umělou ledovou plochou již může pochlubit.
Zastupitelstvo města již v minulém roce přijalo záměr umělou ledovou plochu v České Třebové vybudovat. Tento záměr byl přijat vysokou většinou a napříč celým politickým spektrem. Otázka dnes již naštěstí nestojí, jestli „ANO“ či „NE“, ale spíše „KDE?“. První lokalita, kterou vytipovalo vedení města, byl areál dnes již bývalého městského koupaliště u Křivolíku. Předběžně se počítalo se zasypáním bazénů a vybudováním zimního stadionu právě v tomto místě. Tento návrh se však nesetkal z různých důvodů s obecnou podporou. Mnozí zastupitelé, ale hlavně občané se ještě zcela nerozloučili s myšlenkou obnovy tohoto areálu k účelu, ke kterému v minulých desetiletí vděčně sloužil. Následně padaly různé návrhy v jaké jiné lokalitě tento záměr realizovat. Mezi jinými např. areál bývalé teplárny Primony, lokalita u silnice číslo 14 naproti hale KORADO či oblast Semanínské ulice. Na základě jednání všech klubů zastupitelů byla zřízena pracovní skupina, jejímž úkolem právě bylo nalezení vhodné lokality pro výstavbu tohoto zařízení.
Pracovní skupina vytipovala jako nejvhodnější lokalitu jak k výstavbě zimního stadionu, tak i k výstavbě multifunkční sportovní haly areál „Na Skalce“. Vize rozsáhlého sportovního komplexu zahrnujícího již existující fotbalové hřiště a atletický ovál, novou multifunkční halu a zimní stadion, to vše s napojením na sportoviště „Na Skále“ a též přemostěním řeky Třebovky na bikrosovou dráhu, v jejíž blízkosti by bylo vybudováno i hokejbalové hřiště, je jistě zajímavá a mnohé nadchla. Pozitivem je blízkost ubytovacího a stravovacího zařízení. Zpracovaná architektonická studie navrhuje podle mého názoru velmi funkční řešení prostoru ve středu města, který je v současnosti využit pouze okrajově. Skutečná realizace této myšlenky však bohužel, tak jak již tomu v životě bývá, od počátku naráží na každodenní realitu. Prvním nezbytným krokem k realizaci je vyřešení majetko-právních vztahů k pozemkům, na nichž celý areál má stát. Od počátku bylo jasné, že část areálu zasáhne do dnes v podstatě nevyužívaného a částečně i zdevastovaného parku Primony, který je v současnosti ve vlastnictví soukromé osoby a je včetně „ředitelské vily“ zatížen zástavními právy. Předběžně již však v této otázce došlo k dohodě a byla smluvena cena, za kterou by město celý park i s vilou odkoupilo. Další problém se však vyskytl v souvislosti s nutností vykácet v tomto parku cca 160 stromů. Názory na tuto otázku se z ekologického hlediska různí. Je nepochybné, že vykácením stromů by došlo k určitému zásahu do životního prostředí, na druhé straně však studie počítala s výsadbou daleko většího počtu nových stromů a s kultivací celého prostoru takovým způsobem, že by lokalita po stránce životního prostředí chápaného ve svém celém komplexu v žádném případě neutrpěla.
Vzhledem ke shora naznačeným problémům se začalo diskutovat o nalezení alternativní lokality pro výstavbu umělé ledové plochy. Vedení města navrhlo jako jednu z možností tuto akci realizovat na místě třetího fotbalového hřiště na Jelenici a tuto stavbu spojit s plánovanou výstavbou lyžařského vleku na Pekláku. Podle mého názoru však tato naznačená možnost postrádá komplexnost předešlé a sama o sobě není zcela plnohodnotnou variantou. V současnosti nelze ani vyloučit možnost vzniku dalších návrhů.
Jako většina občanů města doufám i já, že vhodné místo k výstavbě zimní ledové plochy nakonec bude nalezeno a Třebováci si budou moci jít zabruslit i tehdy, kdy rtuť teploměru nebude výrazně pod bodem mrazu.
Marek Hylena
Třebovské lesy a voda - naše bohatství.
Naše město, náš region má v současnosti značné starosti s perspektivou a zaměstnaností. Likvidace textilního průmyslu, omezení zaměstnanosti na železnici, hodně omezená zemědělská výroba (likvidace státního statku) a stagnace drobného podnikání, jsou fakta, která musí vyvolat snahu o aktivaci všech možných zdrojů a investičních záměrů, které v České Třebové máme. Z obnovitelných zdrojů, které jsou mimo jiné předmětem dotačních titulů i Evropské unie lze uvést dva následující: Za prvé to jsou městské i státní lesy v našem regionu, které přinášejí nejen hospodářský efekt za odprodej kvalitního dřeva, ale především tvoří krajinářský základ a perspektivu turismu. Obecně je velmi neekonomické a přímo trestuhodné, že z naší republiky vyvážíme kulatinu bez zhodnocení a zpracování. Dokonce i „Banánové republiky“ střední a Jižní Ameriky mají uzákoněno, že vývoz surového dřeva není možný. A takový dřevozpracující závod by v České Třebové měl bohaté zdroje z nejbližšího okolí. Jistě by se našel i vhodný prostor v bývalých kasárnách či u nákladového seřadiště.
Za druhé je to zcela mimořádné třebovské bohatství kvalitní vody. Primona a „dráha“ byly dlouhodobě podstatnými odběrateli vody. Dnes velká část vody z Vrbovky odtéká bez užitku do kanalizace a do Třebovky. U zrušeného pivovaru v prostorách dnešního Pewagu s.r.o. existuje hluboká studna, která sloužila jako náhradní zdroj. V poválečných letech si zajistil plzeňský Prazdroj rozbor třebovské vody pro potřeby expanze svého podnikání. Výsledky rozboru byly pochopitelně vynikající. Kvalita vody se v České Třebové nezhoršuje, ale přesto je nutné neustále kontrolovat a řádně hospodařit v ochranných pásmech třebovských zdrojů. Je potřebné neustále omezovat a likvidovat divoké skládky, monitorovat staré ekologické zátěže, kontrolovat dodržování havarijních řádů apod.
Vzorně se o ochranná pásma minerálních vod starají například v Luhačovicích a bylo by velice dobré zajet tam na zkušenou. Podnikatelských záměrů s kvalitní vodou je dnes celá řada. Především to je „balení“ vody, použití v ekologických technologiích, pivovarnictví atd. Že kvalitní voda má i „podnikatelskou“ budoucnost, to každý, kdo sleduje problémy současného světa, dobře ví. Získávání investorů je obtížné, ale možné. Chce to propagaci ve všech dostupných mediích, jednání s Čechofrachtem, prezentaci v podnikatelských časopisech, oficiální návštěvy u možných investorů apod. Areál třebovských kasáren jsme získali bezplatným převodem od státu a je zde možnost nabídnout pro investory výhodné zajištění pozemků s využitím stávajících energetických zdrojů a všestranného dopravního napojení.
Je skutečně nezbytné využít odborného, podnikatelského poradenství a nápaditým způsobem prověřit možnosti i v dalších směrech podnikání v našem regionu. Každý nápad je potřeba ověřit a prověřit. Nikdo to za nás, Třebováci, neudělá. Každý má svých starostí dost.
Ing. Miroslav Dostálek
Člen ČSOP a Okrašlovacího spolku
Již mnoho let jsem vyznavačem turistického lyžování. Jízda v krásné zasněžené, prosluněné krajině, to je přímo balzám na duši. Mám radost, jak narůstá počet lyžařů a vyznavačů tohoto sportu v našem krásném členitém okolí. Hřebenovka na Kohoutě, zvaná Václavák, je někdy opravdu zaplněna, jak název trefně napovídá. Lyžaři z Ústí přijíždějí směrem k nám a my tam. Myslím, že v tomto směru máme opravdu co nabídnout. Hlavně nás potěšila změna majitele na Kozlovském kopci. Náhle si nemáte pomalu ani kde sednout, což dříve nebývalo zvykem. Krásně upravené lyžařské stopy. Jen tak dál, ať se o nás ví. Málokde mají tak pěkné členité okolí, aby mohli vmžiku vychutnat nádhernou zimní krajinu a projet se dle libosti všemi směry. Jenom tuto krásnou romantiku někdy naruší necitlivý dřevorubec. Stále mi to přijde, že to je schválně a stále se v tom utvrzuji. Tento poznatek mám z poslední únorové soboty letošního roku.
Při sjezdu z Kozlova na Hory je několik výborně značených příjezdů. Zvolili jsme jeden z nich. Jako na potvoru jsme nevědomky vybrali tu nejhorší. Jaké bylo naše překvapení, když v půlce cesty pod Kaplí nás čekal šok. Napadané větve o průměru 15 cm bez ladu a skladu , těžba dřeva nebo výbuch, jinak se to nedá nazvat. A pod tím vším přikrytá lyžařská stopa v délce asi 40m!!! Jenom stále nemohu pochopit, jak někdo s klidem odejde od práce, když vidí, že vlastně lyžařům znemožnil průjezd. S motorovou pilou by to byla odhadem otázka půl hodiny. Je to stále nad moje chápání.
Přesto se s tímto problémem občas setkáváme všichni a stále mne to utvrzuje, že to je úmysl. Nebo nezájem? Asi obojí. Jenom je škoda, že asi málokterý dřevorubec tento sport vyznává. To se prosím odehrálo v centru lyžařského značeného areálu a nikdo neprotestoval. A nebo protestoval a není to nic platné. To byl můj zážitek z BÍLÉ STOPY.
Pavel Langhans
V únorovém čísle Českotřebovského zpravodaje v článku s tímto nadpisem je rekapitulován loňský rok. Je zde i malá zmínka o opozici v našem městě. Chtěl bych podotknout k tomuto odstavci ve zmíněném článku několik vysvětlení:
Stručná citace zpravodaje: opozičnímu Sdružení českotřebovských živnostníků a podnikatelů je vytýkáno ostatními podnikateli, že se vydávají za zdánlivé mluvčí všech podnikatelů, ale mluví pouze hlasy stále mírnější opozice.
Nevím, kde pan Mikolecký „sebral“, že nám je toto vytýkáno. Žádný z našich aktivních členů se nesetkal s takovouto výtkou. Naopak, v poslední době jsme byli několika, (asi 15) živnostníky osloveni s nabídkou zapojení se do činnosti našeho sdružení. Pokud ale přece jen některý živnostník, podnikatel nebo občan sdílí výše uvedený názor, nevidím důvod, proč neosloví přímo některého z našich zastupitelů nebo členů. Již několikrát jsme osloveni byli a nikomu hlava utržena nebyla. Spíše jsme se snažili pomoci a pokud to bylo v našich „opozičních“ silách, pomohli jsme. Doby agitátorů a náhončích do řad jedné strany jsou již pryč, i když to vypadá, že se někomu po těchto dobách „stoprocentní jednoty“ stýská.
Ke slovům o stále mírnější opozici bych chtěl sdělit všem, kteří čekali v našem sdružení nějaké anarchisty, že bude zklamán. Snažíme se naší prací ve zmíněných komisích a dozorčích radách firem města, pokud to jde, pracovat jak nejlépe umíme.
Naši členové Miroslav Seďa a Karel Suk přišli s nápadem oživení sjezdového areálu Peklák. Tento nápad přednesli vedení města, které jej přijalo. Dokonce i nezanedbatelné finanční prostředky byly díky jejich úsilí navíc přiděleny městu na tuto akci. Námětu věnovali mnoho svého volného času a společně s ing. Janem Matějkou připravili dosti podkladů k dokumentaci a projektu, i když jsou v „opozici“.
Velký úspěch „celé opozice“ (nejenom našeho sdružení) v loňském roce je i přičinění se o zachování areálu Křivolík pro obnovu letního koupaliště. Chtěl bych připomenout volební program politického hnutí Nezávislí, kteří měli v roce 2002 výstavbu zimní haly v Křivolíku a výstavbu mini „koupaliště“ na Parníku, jako „pilotní“ program. Zastupitelstvo tento záměr na jaře v roce 2003 nejdříve přijalo a v červnu přehodnotilo jako špatný. Na návrh „opozičního“ zastupitele RNDr. Vlastimila Hrušky (ODS) byla vytvořena pracovní skupina, která hledala a snad i našla, vhodnější umístění pro zimní halu. Pan Mikolecký přesto celé loňské léto ve svém Zpravodaji „bojoval“ za výstavbu zimní haly v Křivolíku. V zářijovém čísle dokonce cituje ing. Vladimíra Rozehnala, který píše o lokalitě Křivolík jako o bezkonkurenčním místě pro výstavbu zimní haly. Toto si většina lidí ve Třebové naštěstí nemyslí.
Poznámka nakonec: jedna věc je nám opravdu vytýkána, a sice, že náš Zpravodaj Sdružení českotřebovských živnostníků a podnikatelů nevychází častěji. Zatím bude Zpravodaj i nadále jako čtvrtletník, ale pokud budou témata a sponzoři (náš Zpravodaj dotace z Městského úřadu nedostává) můžeme dvě, tři čísla do roka přidat.
Jaroslav Koníček
Od loňského roku existuje u nás ve městě pověřený úřad, o který naše město bojovalo a statečně tento boj dotáhlo do vítězného konce. Pro nás obyvatele, živnostníky a podnikatele to přineslo mnoho dobrého. Po zrušení okresních úřadů přešla velká část státní správy právě na pověřené úřady, ale bohužel část státní správy také přešla na krajské úřady, je tedy nyní o mnoho vzdálenější.
Dříve k vyřízení záležitostí stačilo dojet do bývalého okresního města, kde si stačilo vyčlenit pouze jednu až dvě hodiny, ale nyní to máme pomalu na celodenní výlet. Do našeho krajského města musíte ujet tam a zpět 140 km, do Ústí to bylo 20 km. Dalším problémem je, že do našeho krajského města není dobré silniční spojení (tuto otázku by vyřešila výstavba rychlostní komunikace R35). Jediným přímým spojením je využití služeb ČD. Dalším problémem je v úřední dny v krajském městě zaparkovat. Když už zaparkujete, nastane vám další problém najít konkrétní budovu, ve které sídlí dotyčný správní odbor. Ale ještě jste nezvítězili, protože když najdete správnou budovu, budete nuceni hledat správnou kancelář. Logicky uvažující člověk by si myslel, že třeba na jedné chodbě bude sídlit celý konkrétní správní odbor, ale opak je pravdou. V suterénu budovy najdete jednu kancelář, v přízemí další kancelář a tak dále. Při první návštěvě krajského úřadu si normální obyvatel tohoto státu připadá jako v nějaké pohádce. Když se vrátíte z návštěvy krajského úřadu, budete dlouho sbírat síly k jeho další návštěvě. Po této návštěvě si člověk uvědomí, jak je dobré, že v našem městě vznikl pověřený úřad s jednotlivými odbory státní správy a lituje, že pod pověřené úřady nebyly pře-vedeny veškeré kompetence státní správy. Pak člověk zjistí, že slibovaná výhoda pověřených úřadů - státní správa blíž k lidem - není tak docela pravda. V určitých záležitostech se státní správa naopak na hony vzdálila od lidí, kteří jsou nuceni plýtvat časem i financemi.
Dalším neduhem našeho města je absence úřadů, které sídlí v bývalém okresním městě a nejsou zastoupeny přímo v našem městě. Například Finanční úřad, který sídlí v Ústí nad Orlicí a jeho pobočky mají menší města např. Vamberk nebo Vysoké Mýto, ale bohužel největší město bývalého okresu žádnou pobočku nemá. Dalším státním úřadem, který chybí v České Třebové, je Úřad práce. Detašovaná pracoviště Úřadu práce mají Králíky, Lanškroun, Vysoké Mýto, ale město s jednou nejvyšších nezaměstnaností v okrese, nemá ani malou kancelář. Je asi lepší, když do Ústí jede měsíčně 800 žadatelů o práci, než by třeba do České Třebové zavítalo několik úředníků (že by nezaměstnaní měli více finančních prostředků než státní úředníci?). Proč třeba VZP může mít svoji pobočku v České Třebové a ostatní instituce ne?
Milan Rybka
Tradiční způsob letos předčasného loučení se sněhem přilákal v sobotu 6.března 2004 do lyžařského areálu v Čenkovicích spoustu lidí. V mrazivém, ale slunečném počasí zaplnili čenkovické sjezdovky nejen lyžaři v overalech, ale také v karnevalových maskách. Vše začalo ve 13 hodin na dojezdu třebovské sjezdovky, kde se všechny masky shromáždily. Karnevalové dění moderovali střídavě Standa Berkovec a Pepa Hubálek, zvaný Pepíno. Návštěvníky karnevalu pozdravil také hejtman Pardubického kraje Roman Línek.
Po příjezdu zimního vládce zdejších svahů Čenbusáka, který přijel tradičně na saních, se celý průvod masek na lyžích spolu s Čenbusákem vydal na spanilou jízdu po sjezdovce. Byl pro ně připraven krátký slalom a skok na můstku. Přihlížející „kritická“ porota hodnotila jak vzhled masky, tak provedený sportovní výkon. Poté byly oceněny masky na lyžích i bez nich. Pro ostatní přihlížející bylo připraveno zábavné odpoledne, pro děti zde byl skákací hrad, kolo štěstí a různé soutěže o ceny.
Karneval opět přispěl k propagaci malé obce Čenkovice. Přeji si, abychom mohli už za dva roky zakončit první lyžařskou sezonu na Pekláku také karnevalem. Jenom nevím, jak se zdejší vládce hor bude jmenovat, ale určitě v jeho družině nebude chybět ČERT.
SKOL Karel Suk
Prolistujte malé fotoalbum z vydařeného odpoledne
na "třebovské" sjezdovce v Čenkovicích.
Lyžníci vyhlížejí Čenbusáka
Ve spodní části třebovské sjezdovky nedočkavě očekávají lyžaři v maskách i bez nich na příjezd Čenbusáka.
Toto číslo vyšlo za přispění firem:
Sklenářství Felix Mehl, tel.: 465 532 625
Cestovní agentura, Alena Francová, tel.: 465 534 541, 608 811 188
Finanční poradenství, Libuše Štěpánková, tel.: 604 282 568
ČMKS - Lokomotivy a.s., tel.: 465 558 111
Reklamní atelier - printo, tel.: 465 533 279, 737 537 050
Truhlářství Intermont, tel.: 465 558 684, 465 535 535, 465 530 517, 603 217 824
Etima s.r.o. - elektroinstalace, tel.: 465 511 012, 608 979 001
Vinotéka Na Splavě, tel.: 603 897 430
Prodej truhlářského a stavebního řeziva, tel.: 776 598 964, 465 531 812
Hypomarket - vše pro bydlení, tel.: 465 500 420, 603 508 750
Truhlářství Jasanský a Markové, tel.: 465 533 304, 605 571 896, 603 313 805
Autoservis K plus, tel.: 465 532 168-9, 608 887 054
Cukrárna Suk, tel.: 465 534 769
Hypo stavební spořitelna, tel.: 777 805 780
Nenašli jste ve Zpravodaji něco, co chcete sdělit spoluobčanům? Napište nám příspěvek, nebo námět.
