Jarní vydání, 1 / 2003
Březnová jednání městského zastupitelstva
....Jak to vidím já - zamyšlení nad rychlostní komunikací R35
Koupaliště a zimní stadion... - proč zničit Křivolík?!
K činnosti kontrolního výboru zastupitelstva
Návštěva úřadu - pracovní doba úředníků?!
Představujeme autoservis S.O.B.
Nový městský redakční systém Genesis
Klácelova ulice - z historie jedné "zapomenuté" ulice v centru města
Oddíl bikrosu před další sezónou
Vážení spoluobčané,
dovolujeme si Vám nabídnout první pravidelné číslo našeho Zpravodaje. Od komunálních voleb uběhly více než čtyři měsíce.
Jak jistě víte, naše sdružení se dle výsledků povolebních jednání stalo součástí opozice. Naší snahou je, abychom byli konstruktivní opozicí. Myslíme, že se nám to zatím daří. Spolupráce s vedením města je velmi dobrá. Naše požadavky na obsazení komisí zastupitelstva města, rady města a dozorčích rad městských podniků byly plně akceptovány. Zapojili jsme se do práce pro město. Náš zástupce ve sportovní komisi navrhl provozování kluziště na hřišti gymnázia, další náš zástupce v komisi navrhl oslovení českotřebovských podnikatelů ve stavebních pracích a společně s vedením města připravujeme velký sportovní projekt.
Chtěli bychom touto cestou ocenit snahu vedení města spravovat město nadstranicky a spolupracovat se všemi, kteří chtějí pro Českou Třebovou něco dobrého udělat.
Miroslav SeďaBřeznová jednání městského zastupitelstva
Předmětem prvého zasedání městského zastupitelstva, které se konalo dne 12. března 2003, bylo především projednání a schvalování rozpočtu našeho města na rok 2003. Pro zastupitele našeho sdružení to bylo vůbec první projednávání rozpočtu za trvání našich mandátů. Vedení města nejdříve s dostatečným časovým předstihem předjednávalo rozpočet se skupinami zastupitelů z jednotlivých politických subjektů samostatně. Tento postup nutno hodnotit pozitivně a přínosně, a to zvlášť pro nás "začátečníky".
Předem bohužel musím konstatovat, že výdajová stránka navrhovaného rozpočtu obsahovala většinu "mandatorních" položek, tedy položek, které město prostě musí na základě obecně závazných právních předpisů ze svého rozpočtu hradit. Dále zde byly položky, které vyplývají z největších v současnosti realizovaných investičních akcí města, a sice výstavba domu s pečovatelskou službou (45,247.000,- Kč), domova důchodců (56,401.000,- Kč) a rekonstrukce budov, ve kterých působí a bude působit městský úřad (20,840.000,- Kč). Nemyslím si sice, že předchozí městské zastupitelstvo rozhodlo šťastně, když prvé dvě jmenované akce započalo realizovat prakticky současně a že by tyto stavby byly pro město v současnosti nejpotřebnější. Nicméně dnes již samozřejmě není jiné východisko, než tyto stavby dokončit, a to i bohužel za situace, že náklady, především na výstavbu domova důchodců budou vyšší, než se původně plánovalo.
Zbylé prostředky, se kterými může město Česká Třebová v roce 2003 nakládat, podle svého uvážení jsou velmi omezené. Toto konstatování je smutnější při pohledu na rozpočty jiných srovnatelných měst v našem okolí, kde prostředků na různé investiční akce zbývá daleko více. Navíc město musí splácet i 60 mil. úvěr, který bude tento rok proinvestován. Proto se tento rok mimo shora uvedených akcí počítá jen s úpravou stravovacích zařízení v mateřských a základních školách (nová jídelna na ZŠ Nádražní) tak, aby vůbec vyhovovaly hygienickým požadavkům. Zatím bohužel nejsou v plánu ani výraznější rekonstrukce místních komunikací, z nichž je nemalá část ve značně havarijním stavu.
Celkový stav městského rozpočtu se však může zlepšit, jen když a) budeme šetřit, ale pak stojíme před otázkou na čem a jak, nebo b) zvýšíme příjmy, pak nás trápí od koho a jak? Nelehká odpovědět na tyto "jednoduché" otázky by jistě zabrala místo na více než jeden článek.
Při předjednání rozpočtu jsme měli výhrady především k vysokým nákladům na provoz městského úřadu, především pak městské policie (6,920.000,- Kč z toho 380.000,- Kč na nové auto). Podle našeho názoru by město mělo v budoucnu velmi pečlivě vážit, zda vůbec městskou policii potřebuje, a pokud ano, zda v počtu 15 až 16 strážníků. Máme za to, že náklady na její provoz jsou ve zcela hrubém nesouladu s jejími výsledky. Panem starostou jsme však byli ujištěni, že městská policie změní priority, a osobně dohlédne jako její „vrchní velitel”, aby v její práci došlo k pozitivnímu posunu. K tomuto jí může dopomoci i novela zákona o městské policii, která její pravomoci částečně rozšířila. Doufáme, že městská policie není ve městě zřízena jen za účelem pokutování nesprávného parkování a její strážníci se ve vstupním školícím kurzu, který město stojí asi 250.000,- Kč za jednoho strážníka naučili více než rozdávat lístky za stěrače automobilů. Co se týče ostatních nákladů na provoz městského úřadu chápeme, že s rozšířením jeho pravomocí nelze předem zcela odhadnout, kolik úředníků město skutečně potřebuje a jaké další náklady jsou v této souvislosti zcela nezbytně nutné. Je proto vhodné počkat alespoň jeden rok a tuto otázku si znovu položit a pokusit se na ni i odpovědět.
Z těchto a samozřejmě i z jiných důvodů jsme rozpočet podpořili. Podle našeho názoru ani jiná cesta nebyla, jelikož o struktuře rozpočtu z velké části fakticky rozhodlo minulé zastupitelstvo. Doufáme, že v příštích letech bude více finančních prostředků, o kterých bude moci zastupitelstvo rozhodovat. Jsme sice v opozici, ale určitě nemíníme vše bořit za každou cenu.
Při tomto zasedání zastupitelstvo navrhlo radě členy dozorčích rad obchodních společností zřizovaných městem. Samozřejmě kvitujeme, že do každé dozorčí rady máme navrženého zástupce našeho sdružení: Eko Bi, s.r.o. - Milan Rybka, Vodárenská společnost Česká Třebová, s.r.o. - Miroslav Seďa, st. a TEZA, s.r.o. - Marek Hylena.
Následné zasedání, které se konalo o týden později, bylo především věnováno rychlostní komunikaci R 35, jejíž trasa je plánována v okolí našeho města. Tento problém se dotýká všech občanů našeho města a o tom, že mají o tuto problematiku zájem, svědčila i jejich účast na zasedání a jejich připomínky, dotazy a podněty. Máme zato, že v současnosti otázka nestojí tak, zda výstavbu této komunikace podpořit, či nikoliv, ale jaká trasa bude pro obyvatele města po všech stránkách nejpřijatelnější. Hledisek k posouzení je mnoho a na seřazení priorit každý pohlíží zcela individuálně. Výsledek hlasování však vyzněl všemi hlasy pro severní variantu. Smutné na celé věci je to, že se s výstavbou této komunikace počítá v řádu desítek let, obchvat České Třebové v plánu není a již nyní kritická dopravní situace v našem městě se vzhledem ke stálému nárůstu dopravních prostředků bude stále zhoršovat. Musím však připomenout, že rozhodnutí městského zastupitelstva má v této věci jen doporučující charakter.
Dalším bodem zasedání tohoto zastupitelstva bylo řešení pohledávky obchodní společnosti INTES - INVEST, s.r.o. Tato pohledávka činí 3.400.000,- Kč a s příslušenstvím kolem pěti miliónů. Před zastupiteli stály dvě základní varianty řešení: 1) podat návrh na vyhlášení konkurzu na tuto společnost, či 2) přistoupit na návrh bývalého společníka a jednatele této společnosti pana Ing. Wacníka, že dluh v podstatě převezme obchodní společnost Kabelová televize, s.r.o a dále se za dluh zaručí i Ing. Wacník. První varianta byla výhodná tím, že by se otázka dluhu vyřešila jednou provždy a již nikdy by se k této otázce nemuselo zastupitelstvo vracet. Nevýhodou této varianty však byla skutečnost, že město by muselo zaplatit zálohu na náklady konkurzního řízení a ani část pohledávky města by po ukončení konkurzního řízení s největší pravděpodobností nebyla uspokojena. Pro druhou variantu, která byla nakonec s mírnou převahou zvolena a pro kterou jsme hlasovali, svědčí to, že dluh bude dále splácen, i když ze začátku v poměrně symbolických splátkách. Nevýhoda spočívá v tom, že nelze zcela zaručit i přes poměrně přísné právní zajištění (zástavní právo a avalovaná vlastní směnka), zda splátky budou řádně a včas plněny a že zastupitelstvo v budoucnu nebude stát před řešením obdobného problému.
Na obou zasedáních byly projednávány i další body, především pak majetkové záležitosti, územní plán, půjčky z fondu bydlení a udělení cen „KOHOUT 2002".
Marek Hylena....Jak to vidím já:
Na posledním zasedání Městského zastupitelstva jsme odsouhlasili směr budoucí rychlostní komunikace R35 (varianta A - severní ), která vede tunelem pod Kozlovcem (vedle Andrlova chlumu ) a v Hylvátech pokračuje nad Českou Třebovou severním směrem.
Prý to ještě bude vzdálená budoucnost, obzvláště, když státní kasa je stále prázdná a různými zbytečnými arbitrážemi ji jen tak brzy ani nenaplníme. Když ale na druhé straně vidím, jak úspěšně pokračuje výstavba železničního koridoru za vydatné podpory EU a na jak vysoké moderní úrovni se řeší kolejový svršek, mosty, zastávky, protihlukové bariéry, tak snad jen největší škarohlíd může toto velkolepé dílo kritizovat. Proč se tedy bránit něčemu, co by mohlo přinést do našeho prostoru modernizaci silniční sítě, rychlé propojení do dalších míst naší republiky a tím i vyšší atraktivnost našeho regionu. S tím v návaznosti i vyšší zaměstnanost.
Když projíždíme kterýmkoliv městem v našem okolí, vidíme, jak jsou hlavně centra měst zatížena silničním provozem.Na obchvaty měst asi dlouho peníze nebudou. Jen se podívejme, jak flekujeme rok co rok silniční povrch po zimě. A náhle se nám nabízí řešení, jak rychle finanční prostředky získat (podpora z EU) a my to odmítneme?
Proti tomuto řešení snad musí být jenom lidé, kteří jako by se spokojili s tím, co je, a brání se jakémukoliv rozvoji. Proč je tak málo slyšet (ekology a další odpůrce) již dnes, když naším městem projíždějí tisíce aut denně, znečišťují v našem dolíku ovzduší, zatěžují silniční podloží a ohrožují statiku okolních domů, které byly našimi předky vybudovány za daleko menšího provozu. Jaké řešení navrhují? Přesunout rozvoj vedle k sousedům co nejdál a bude klid. Jenom mám vážné obavy, aby právě tam sousedé nevyužili naší rozhádanosti a nabízenou šanci neprosadili právě u nich. Byla by to velká škoda, protože když se podíváme na mapu, tak naše největší město okresu se v nedaleké budoucnosti zákonitě spojí se sousedním Ústím nad Orlicí. V tomto prostoru bohužel (a nebo bohudík), jiná možnost ani nebude. Proto i vyústění tunelu pod Kozlovcem a napojení v Hylvátech se stane vlastně křižovatkou v centru jednoho velkého města.Vypadá to sice jako utopie, ale tak to vidím já. Myslím si, že i ti, kterých se to bezprostředně dotkne, nepřijdou zkrátka.Vždyť za asanaci objektu, zábor půdy atd. přijdou možná k ještě modernější nemovitosti, než mají v současnosti.Proč tedy tolik protestu a silných slov? Vždyť i pole kolem, která jsme kdysi znárodňovali, snad ani nemají takovou výnosnost, jak by si některý soukromý zemědělec přál. A některý bude dokonce možná rád, že to výhodně prodá . A tak to vidím já.
A proto bych byl pro co nejrychlejší realizaci celého projektu. Zůstávám přesto optimistou a věřím, že se ještě i já svezu po R35-A, i třeba na stařeckém invalidním vozíku.
TAK TO VIDÍM JÁ!!!! Pavel Langhans
Koupaliště a zimní stadion...
Při projednávání městského rozpočtu byla dosti obsáhlá diskuze o výstavbě nového koupaliště na Parníku vedle teplárny a krytého plaveckého bazénu a umělé ledové plochy v prostorách koupaliště, které je již patnáct let mimo provoz. Obě sportoviště jsou v našem městě velice potřeba a netroufám si říci, které více.
Dovolím si předložit několik bodů a názorů. Většinou již připomínky zazněly přímo při projednávání, ale i mimo ně. Tento námět jsem měl připraven již od podzimu, když jsem se poprvé dozvěděl o tomto záměru z materiálů SNK, které poskytla firma Eko Bi.
Pro postavení koupaliště na Parníku jednoznačně hovoří využití stávajících technických systémů pro krytý plavecký bazén, školený personál a v neposlední řadě i zařízení jako šatny, pokladny atd. Toto koupaliště bude z jedné strany ohraničeno dosti frekventovanou silnicí, z druhé strany budovou již zrušené teplárny a ze třetí strany nepříliš vzdáleným železničním koridorem. Koupaliště u bazénu by podle mého názoru mělo smysl pouze pokud další etapou rozvoje této části města bude využití prostoru po staré teplárně k rekreaci a zábavě (bowling, střelnice, další jiná sportoviště, ubytovací zařízení, diskokluby atd.). Sevření silnicí a železnicí bude sice stejné, ale využití k “rekreaci” veliké. Možná jednou budeme mít silnici R35 nebo obchvat města a bude zde pouze ulice místního významu. V Liberci je zábavní komplex Babylon a ten je údajně přestavěn z bývalé textilky - námět k zamyšlení. Názor několika zastupitelů, že do aquaparků budeme jednoduše jezdit do okolních měst a v našem městě bude pouze mini koupaliště, se mi ani trochu nelíbí.
Spíše by se mi líbila myšlenka, aby bazén na Parníku byl postaven tak, že jednou v budoucnosti se bude moci zastřešit a vznikne tak velký “dvoubazén”. Je to sice fantazie, ale myslím, že pro většinu spoluobčanů příjemná.Ještě si dovolím jednu fantazii i když zdaleka nejsem první, kdo se jí zabýval. Spíše mám obavy, abych nebyl poslední.
Jak je všeobecně známo, již v minulém režimu byl záměr vytvořit v údolí Křivolíku rekreační zónu. Pro rekonstrukci "starého" koupaliště hovoří mimo tradice i to, že jeho poloha je situována mimo zástavbu do přírody, ale je vlastně uprostřed města. Sice okolo vede silnice na Litomyšl, ale tak málo frekventovaná, že toto nestojí ani za řeč. Areál koupaliště se může rozšiřovat o prostory ven z města a o přilehlé poldry (rybníčky). Tyto jsou sice hlavně určeny na zadržování přívalové vody, ale určitě by šlo vyřešit i jejich rekreační využití na loďky a různá vodní "přibližovadla".V neposlední řadě je hřích nevyužít svahy okolo jako nosný prvek skluzavek a tobogánů. Rekreační části mohou být využity i mimo koupací sezónu např. minigolf, kurty na tenis a volejbal včetně plážového, hrací plochy na petanque, ruské kuželky atd. Třebová by možná také na “přilákání” turistů potřebovala i autokemp. Nejsem stavební odborník, ale určitě existuje něco jako výstavba po etapách. Nemusí být přece vše najednou.
Protože ale opravdu není v současných silách města obnovit koupaliště v Křivolíku a vyřešit alespoň nějaké koupání “novým” koupadlem na Parníku, asi najde velkou podporu u veřejnosti (opravdu je asi lepší malé koupaliště než žádné). Přesto by mělo vedení města hledat pro umístění zimní haly jiné místo. Toto řešení navrhoval Dr. Jaroslav Demel, bohužel bezúspěšně. Nejen můj je názor, že krásné údolí Křivolíku je již dosti poznamenáno necitlivým umístěním skladů bývalé Armaturky. Myslím, že většina Třebováků raději snese “zakonzervování” současného nedobrého stavu tohoto koutu přírody a výstavbu rekreační zóny na několik let odsunout, než navždy tuto lokalitu poznamenat krytou halou. Ta by jistě mohla stát v prostorách okolo bývalé cihelny, směrem ke "kasárnům", nebo po zmíněné teplárně. Také “záplavové” zóny v Benátkách nebo u Korada by mělo vedení města řešit.
Ještě jedna malá zmínka o Křivolíku, kterou bych chtěl zdůraznit a vyzvat odpovědné, aby se již nyní všichni, kteří mají co do činění s územním plánem města, nedopustili neodpustitelné chyby a to výstavby nové silnice údolím Křivolíka, která by se pravděpodobně pod poldrem v Křivolíku měla stáčet doleva a vyústit pod restaurací Na Horách a zajistit dopravní obslužnost budoucího sídliště rodinných domků a chatové oblasti. I toto se zmiňuje jako jedna z částí možného územního plánu. Doufám, že je to jen neuváženě vyřčený názor a nedojde k devastaci tohoto koutu přírody jako za komunistů, když do Křivolíku ve jménu budování RVHP vyváželi stavaři suť z pivovaru (v nedávné době se zase odvážela).
Na úplný závěr doporučuji všem, kteří nevědí, o čem píši, aby se prošli údolím Křivolíka buďto celým až do Údolí smrti a dále do Kozlova nebo jen ke “Svobodné obci”, aby věděli, proč jsem tímto návrhem tak rozhořčen. Spíše bych podporoval myšlenku zachovat zde a vylepšit další stezku přírodou. Třeba nebude naučná, ale určitě je pěkná.
Jaroslav Koníček
K činnosti kontrolního výboru zastupitelstva
Kontrolní výbor pracuje ve složení: předseda RNDr. Jaroslav Demel, členové PaedDr. František Doležal, p. Karel Suk, p. Oldřich Felgr a RNDr. Vlastimil Hýbl. Pravidelně se scházíme na schůzkách, kde kontrolujeme usnesení rady ( k dnešnímu dni existuje již 182 usnesení rady od počátku tohoto volebního období), řešíme podněty ze strany občanů a další od členů výboru. Výbor je respektován starostou i pracovníky městského úřadu. Na požadavek doplnit výbor o pracovníka městského úřadu a na nabídku, že výbor provede kontrolu jednoho odboru a jedné organizace zřizované městem však nikdo nereagoval. Připomínky, které výbor vznesl, byly vyřešeny nebo vysvětleny s výjimkou problému s placením míst pro parkování hotelu Korado. Předpokládáme, že na příští zastupitelstvo přijde rada s návrhem řešení i v tomto případu. Staronovými členy jsou pánové Felgr a Hýbl, své zkušenosti z práce na radnici vhodně uplatňuje i PaedDr. Doležal. Tato krátká zpráva o dosavadní činnosti výboru mě inspirovala k malému zamyšlení.
Na radnici je v našem systému kumulována samospráva a státní správa. Nedávno jsem navštívil Prešovský kraj. Na Slovensku jsou tyto dvě oblasti oddělené. Existují tam vedle samosprávných krajů i krajské úřady. To bych samozřejmě nechtěl, protože podle profesora Parkinsona bychom měli dvojnásobek úředníků, ale na oddělení těchto dvou činností něco je. U nás představuje samosprávu ( ta uplatňuje vůli a práva voličů) zastupitelstvo a rada. Výkon státní správy (což představuje užití zákonů a souvisejících předpisů v řízení města) zajišťuje starosta , místostarostové a pracovníci městského úřadu. Na jednání zastupitelstva vystupuje starosta, vedoucí odboru, někdy místostarostové. Zřídka vystoupí část radních, někteří ještě vůbec nepromluvili. A tak se ptám. Reprezentuje rada voliče, nebo úřad? Kdy začneme pracovat koncepčně? Např. při řešení situace zdravotnictví ve městě. Analýzu a výhled by si zasloužilo i školství a určitě i jiné oblasti. Ani občané, se kterými jsem mluvil, nemají pocit, že by se na radnici něco změnilo.
Jaroslav DemelNávštěva úřadu
Většina lidí se s trochou nadsázky dopředu děsí z návštěvy u úředníků. Osobně pokládám obavy za poněkud přehnané,vždyť jsme všichni lidé a nějak to vždy dopadne. Nejinak tomu bylo i při mé návštěvě pokladny MěÚ, kde jsem měl zaplatit celoroční svoz odpadů.
První návštěva v 16,10 (středa) se minula účinkem. Kdo by tam v takzvaný úřední den kvůli několika lidem seděl. Zkusil jsem to tedy druhý den asi v 11,30. Ani napodruhé jsem bohužel neuspěl. Alespoň jsem pohledem na dveře několika odborů zjistil hodinovou přestávku od 11,00 do 12,00. Zřejmě jim zákonem daná půlhodinka na oběd nestačí. Takto poučen jsem přišel před jedenáctou následující den. Patřičná úřednice se na mně obořila "jak to že nechodím v úřední den, navíc jdu před obědem". Namítl jsem, že jim nesu pár korun a zmínil jsem dvě předchozí návštěvy. Bylo mně doporučeno navštívit příště poštu, tam mají otevřeno každý den do 18,00. Toto jednání mě vedlo k následujícím úvahám. Jak je možné, aby byl celý odbor hodinu uzavřen. Vždyť v kanceláři pracuje několik úředníků, kteří se mohou vzájemně vystřídat. Nota bene když jich je v současnosti asi o 35 víc. Možná, že by jim samotným bylo na obědě smutno, nebo by dokonce sami zabloudili. Mám osobní zkušenost z Prahy, kde se úředníci běžně střídají, aby byl vždy někdo přítomen. U nás to asi možné nebude, vždyť oni tam nepracují kvůli lidem, ale kvůli ....
A na závěr sci-fi představu.
Co kdyby, když úředníků několik přibylo, směnovali a střídali se například dopoledne a odpoledne. Pak by úřad mohl mít otevřeno až do 18,00 hodin. To určitě nepůjde, protože se najde tolik protiargumentů, že by je nikdo ani nespočítal.
Ing. Daniel ŘehákEkologie - ochrana přírody
Zajisté ochrana přírody organizovaná ČSOP patří mezi velice záslužnou činnost. Tato organizace v našem městě je velice aktivní. Přednášky, soutěže a skutečná ochrana přírody, jak mohu posoudit laickým názorem, je určitě na vysoké úrovni. Práce Ekocentra a vybudování naučné stezky "Údolím Skuhrovského potoka" patří v posledních letech zajisté k nepřehlédnutelným akcím v širokém okolí, které slouží k poučení nejenom mládeže o přírodě našeho města a chování v ní.
Chtěl bych vyzvat k větší aktivitě ochránce přírody, kteří berou za tuto ochranu plat. Nyní již snad má oddělení městského ekologa nástroje (nemyslím kosy a hrábě) na zajištění normálního chování ke svému okolí a sice: že pozemky se udržují v bezplevelném stavu. Co to podle mě znamená? Hlavně se minimálně jednou do roka poseká, ale každý ví, že louky se sekají dvakrát za rok. Ještě nedávno se tak většinou dělo. Nebylo to kvůli tomu, že se sedláci, později družstevníci snažili "vyždímat" pozemky co nejvíce, ale kvůli tomu, že porost takové louky byl silný a zdravý, pestrý co do množství druhů, ale hlavně se zde nedrželi škůdci a plevelné rostliny, které nyní některé lokality masivně ničí.
Nyní na jaře je pro toto zavedení normálního stavu jedinečná příležitost. Nemusí přece úředník vyzývat občany, aby na tyto pozemky upozorňoval, jak tomu bylo v letech předešlých. Okolí našeho města není zase tak velké, aby sami úředníci ekologického oddělení nestačili toto zmapovat a okamžitě ve spolupráci s evidencí pozemků jednali s majitelem či uživatelem o nápravě.
Ještě jeden velmi vážný důvod pro bezvadné udržování pozemků je hoden zmínění, a to slimáci. Každý kdo má pozemek u neudržovaného zapleveleného pole nebo louky, které se i několik let nesekají, ví, o čem píši. Stará slehlá tráva je ideální azyl pro tyto škůdce, kteří berou potom vaši zahradu útokem po stovkách každou noc. Jejich invaze je nezastavitelná a boj s nimi nerovný. Možná s těmito nepříjemnými protivníky "zacvičily" prosincové holomrazy, ale na to bych nespoléhal. Raději bych jim pobyt v této lokalitě znepříjemnil prostou údržbou. V neposlední řadě je pozemek o rozloze několika hektarů nesekaný několik let obrovským nebezpečím svou vrstvou staré trávy, která k vzniku požáru přímo vybízí. Proto úředníci na ekologickém oddělení: nazujte sportovní obuv nebo pohorky a vzhůru do práce. Podporu proti “nepořádníkům” od většiny občanů zajisté máte.
Jaroslav KoníčekPředstavujeme autoservis S.O.B.
V neděli 9. 2. v odpoledních hodinách byl vedle křižovatky ke krytému bazénu na Parníku, před Autocentrem KOS ruch, který odpovídal spíše všednímu dni nežli neděli. Důvod přítomnosti asi dvou desítek lidí byl jediný - prostory nově zrekonstruované na autoservis v tomto objektu byly slavnostně představeny pozvané veřejnosti. Nejdříve ve vstupním vestibulu autoservisu sousedícím s prodejnou náhradních dílů a autodoplňků, byla firma Auto Kos představena panem Miroslavem Šmejdířem, který připomenul, že tento komplex poskytuje mimo jiné prostory i dílně na šití přesných autopotahů. Při kratičké diskuzi byli přítomní ubezpečeni, pokud se stane, že požadovaný díl není skladem, toto se již v dnešní době řeší kurýrními službami, takže většinou do druhého dne je požadovaný náhradní díl nebo doplněk připraven k odběru.
V 16 hodin již byla panem starostou Jaroslavem Zedníkem slavnostně přestřižena páska a představení prostor nového autoservisu s pneuservisem mohlo začít. Úvodního představení se ujal pan Kamil Botai, který je jeho provozovatelem, odtud název Servis Opravy Botai. Poměrně velké prostory umožňují práci současně na třech automobilech, včetně dodávkových. Moderní testovací zařízení HEKA slouží k přezkoušení, případně odhalení závady v geometrii podvozku a testování tlumičů. Zároveň vám toto zařízení odhalí závady nebo nepřesnou funkci brzdového systému. Touto diagnostikou se tato autodílna řadí na přední místo ve městě a širokém okolí. Autoservis S.O.B. v tuto dobu nabízí servisní akci, kdy kompletní jarní prohlídka je zcela zdarma. V případě nutnosti opravy jsou odborní pracovníci servisu připraveni okamžitě provést opravu, včetně výměny vadného náhradního dílu nebo špatných kapalin, které již neodpovídají správné funkci. Může se stát, že ne zcela běžný náhradní díl nebude okamžitě na skladě. Jak již bylo uvedeno v úvodu, je v silách pracovníků autoservisu tento chybějící díl dodat a namontovat do druhého pracovního dne. Tato rychlá služba platí samozřejmě i pro pneuservis, i když drtivá většina pneumatik, včetně velikého výběru disků na běžná vozidla je skladem okamžitě, za překvapivě nízké ceny. Když tento článek vznikal (druhý dubnový týden), stála např. pneumatika GOOD YEAR s letním špičkovým dezénem 1350,- Kč.Autoservis nabízí i nové netradiční služby. Mezi novinky v těchto službách patří bezesporu služba "GARÁŽMISTR". Jak již název napovídá, tato služba vlastně přebírá správu kontrol a prohlídek za soukromý nebo firemní automobil. Je bezplatná, ale určitě ne bezcenná. Služba zahrnuje kontrolu na diagnostických zařízeních za velmi výhodných podmínek. Při využívání "GARAŽMISTRA" jste upozorněni v dostatečném předstihu na blížící se termín prošlé TK, výměny olejů a všech provozních kapalin. Na tento termín je automaticky blokován nejen čas a prostor v servisu, ale jsou i připraveny možné náhradní díly na váš vůz. Často se vůz porouchá v nejméně vhodný čas. I na toto "GARÁŽMISTR" pamatuje a vůz s tímto servisním programem má přednost před všemi vozy v opravně.
Tuto službu ocení každý jednotlivec, živnostník, firmy, ale i organizace, prostě každý, kdo potřebuje spolehlivý vůz a není posedlý jeho údržbou, i když dnešní moderní vozy již kutilské opravy zcela vylučují .
Na aktivaci GARÁŽMISTRA je potřeba:
- velký technický průkaz (samozřejmě pouze na výpis dat)
- servisní knížka, pokud ji vůz má vystavenou
- veškeré vám známé informace o minulých opravách vozu
- jakékoliv spojení na vás (telefonní číslo nebo e-mail)
a samozřejmě navštívit autoservis S.O.B.
Opravdu tak málo stačí a vše začne fungovat s nevídanou kvalitou.
Jaroslav Koníček
Nový městský redakční systém Genesis
Na jednání zastupitelstva města 12. 3. 2003 jsem podpořil realizaci nového redakčního systému Genesis, který by měl nahradit již překonaný stávající informační systém města Česká Třebová. Tento nový internetový portál by měl být využíván nejen jako oficiální informační kanál k občanům města, ale měl by informovat i o dalším dění města v oblasti kultury, sportu, školství, atd. Občanům by mělo být umožněno okamžitě reagovat, zasílat své články. Vše by měla řídit redakční rada včele se šéfredaktorem.
Připomněl jsem ovšem, že je nutné tento prostředek, jehož cena není nijak malá, řádně využívat. Zatím budí nový redakční systém spíše rozpaky. Nutno však konstatovat, že byl oficiálně zpřístupněn 1. 4. 2003. Přesto si však myslím, že mohlo být věnováno přípravě „rozjezdu" více pozornosti. Informace dokonce obsahují i řadu faktografických chyb. Uvedu alespoň jednu. Našemu nejvyššímu vrchu v okolí - Palici je přiznána výška jen 460 m. Musíme jen doufat, že to jsou jen „dětské nemoci", které se podaří napravit. Vedení takového systému vyžaduje pevnou ruku. Nelze opakovat situaci, že by nový redakční systém po vzoru toho starého opět poskytoval občanům (ale i ostatním návštěvníkům těchto stránek) informace chybné, neúplné nebo dokonce žádné. Podle mého názoru, by měl být šéfredaktorem člověk, který je dobrý koordinátor, který by však měl na druhé straně i příslušné kompetence. Současně je nutné, aby se pohyboval v centru dění - tedy na městském úřadě (MěÚ), kde by měla vznikat většina informací. Těžištěm by měly být informace z radnice a ostatní by mělo být jen doplňkem, který by „přilákal" i další návštěvníky těchto stránek. Z tohoto důvodu si myslím, že by šéfredaktor měl být zaměstnanec MěÚ, což jsem také řekl i na jednání zastupitelstva. Přičemž by mělo být automatickou podmínkou, aby nedošlo k navýšení celkového počtu zaměstnanců MěÚ.
Vedení města (SNK a ČSSD) má ale jiné představy. Rozhodlo se uzavřít smlouvu s panem Karlem Kubištou (kandidujícím v komunálních volbách za SNK), který by měl řídit oblast příspěvků. Na tuto činnost bylo pro rok 2003 vyčleněno z městských peněz 130.000 Kč. Jistě není žádným překvapením (i když pro řadu zastupitelů to překvapením bylo), že pan Kubišta nebyl vybrán ve výběrovém řízení, ale byl prostě určen.
Dále jsem upozornil na to, že by mělo město vydávat v daných časových periodách (např. měsíčně) informace z redakčního systému tiskem, protože přístup na internet je přece jenom stále ještě určitý nadstandard a většina občanů města se k těmto informacím nedostane. Neměl by být problém distribuovat tuto tiskovinu do všech domácností města. V současné době má město s panem Mikoleckým (kandidujícím v komunálních volbách za SNK) uzavřenou „Smlouvu o spolupráci mezi Městem Česká Třebová a Českotřebovským zpravodajem". Vydavatel ČtZ pan Mikolecký se zavazuje publikovat po dobu účinnosti této smlouvy bez jakýchkoliv úprav všechny materiály, předané Městem Česká Třebová, bez ohledu na jejich rozsah a zaměření. Doba účinnosti smlouvy je sjednána vždy na 12 měsíčních vydání ČtZ. Rozpočtovaná částka na rok 2003 (170.000 Kč) vychází z nákladů z příspěvky do ČtZ za rok 2002, kdy tyto činily 163 400,- Kč (v průměru 15 stran na číslo). ČtZ však odebírá asi jen polovina všech domácností města. Náklady spojené s vydáváním „městského informátora", který by byl rozesílán zdarma, by jistě z velké části pokryla částka plánovaná na příspěvky do ČtZ, protože by přestalo mít smysl stejné příspěvky nechat tisknout ještě jednou v ČtZ.
Bez splnění těchto předpokladů (perfektní fungování redakčního systému Genesis a tiskový výstup pro občany města) bych považoval finanční prostředky vynaložené na tuto oblast jako velmi špatnou investici, kterou jsme (my zastupitelé) uzavřeli za občany našeho města. Pan starosta slíbil, že se problematice nového redakčního systému Genesis, bude věnovat na příštím jednání zastupitelstva. Jistě nebudu sám, kdo bude se zájmem očekávat a sledovat tyto informace.
RNDr. Vlastimil HruškaNezaměstnaní !?
Vím, že nezaměstnaným a lidem na sociální podpoře (mimo některé výjimky) není co závidět. Žádný z nás by se do jejich situace nechtěl dostat. Víme, že každá i malá pomoc je milá. MěÚ v České Třebové má v plánu dosti velké investiční akce, počínaje stavbou koupaliště, až po zimním kluziště, kde by se naši nezaměstnaní dali využít. Je zřejmé, že hodně práce bude manuální. Chtělo by to, aby se náš MěÚ zaměřil především na zajištění prací, které jsme schopni pokrýt z našich českotřebovských nezaměstnaných, jejichž práce bude jistě levnější než pomocné práce prováděné firmou, která bude tyto stavby zajišťovat. Nejen že se ušetří městu náklady, ale měla by to být sice krátkodobá, ale přesto pomoc pro naše nezaměstnané a potřebné. Nemluvě o tom, že se zároveň ukáže, kdo má o práci opravdový zájem a kdo má zájem jen o sociální dávky. Naši spoluobčané poukazují na to, že se v některých případech sociálních dávek zneužívá a byla by to jedna z možností dokázat, že mají o práci opravdový zájem. Pokud by to bylo možné, mohla by se tzv. brigáda kompenzovat za odpracované hodiny potravinami. Nikoliv cigaretami, nebo alkoholem a dovíme se kdo opravdovou pomoc potřebuje a má opravdový zájem. Samozřejmě vše v mezích zákona.
Sociálními dávkami mohou poplatit bytové náklady, nebo umořit dluhy a prací zajistit stravování. Věřím, že i potraviny mohou být přispěním do rodiny a jak velkým, záleží jen na nich. V případě, že by bylo vyrovnání peněžité, byla by o tuto částku snížena podpora, nebo sociální dávky a nebylo by to účelné. Žádám proto MěÚ o zamyšlení, jak by se dal tento návrh uskutečnit, nebo najít jinou možnost, (brigáda, úklid města apod.) Ušetřilo by to náklady města. Věřím, že i ostatní občané pomohou při zlepšení a zkrášlení našeho města, a že nechceme být na posledních místech z okolních měst.
František Ondráš
Klácelova ulice
Na rohu Klácelovy ulice a Školní uličky, která nese nejdéle z třebovských ulic svůj původní název, stojí empírový dům čp. 11, budoucí sídlo městského muzea, vystavěný v roce 1804, jak dosud připomíná letopočet na kamenné zárubni dveří. Původně měšťanský dům se stal sídlem třebovské školy a dodnes jej starší spoluobčané jmenují "stará škola". Odtud i jméno vzpomenuté přilehlé uličky. V přízemí domu byly později zřízeny dva krámy, v nichž se během času vystřídala řada nájemců. Tak např. okolo roku 1881 zde sídlil Vondrův první kloboučnický závod ve Třebové, později se v levém krámě objevilo hodinářství a počátkem 20. století sem na krátký čas přesídlilo cukrářství Josefa Šenkýře s výrobou sodové vody. V roce 1895 se dům dostal do vlastnictví Josefa Gzíla, obchodníka tu- i cizozemským ovocem, zeleninou a drůbeží, od něhož převzal firmu syn Josef Gzíl ml., jenž spolu se svým švagrem Václavem Krásou otcův obchod postupně přebudoval na známý velkoobchod ovocem a zeleninou firmy Gzíl & Krása. Dům čp. 11 je památný i tím, že se v něm narodil senátor a syndik československých novinářů Jiří Pichl a také, jak připomíná pamětní deska, žurnalista, literární kritik a spisovatel F. V. Krejčí.
V sousední proluce stávala do roku 1962 stará chalupa s lepenkovou střechou čp. 10. Patřila obuvníku Františku Klaclovi. Jeho dcera Terezie spolu s manželem Janem Matouškem, rodákem z Kyšperka, chalupu později převzala a zřídila v ní zelinářský obchod.
Na vedlejší parcele stávaly původně dvě dřevěné pavlačové chalupy bratří Schejbalových. V jedné z nich se nacházel řeznický závod Adolfa Krásy. Dne 11. listopadu 1902 obě chalupy zcela vyhořely a na jejich místě postavil MUDr. Josef Böhm, praktický a železniční lékař, nový dům čp. 8 - 9 v tehdy panujícím secesním slohu. Novostavba, ozdobená arkýřem s věžičkou, se stala okrasou a chloubou celé ulice. Bohužel pozdější nevhodná přestavba architekturu Böhmova domu zcela znehodnotila.
Ve vedlejším, původně Šauerově domě čp. 7 byla v roce 1898 otevřena prodejna a sklad Konzumní jednoty. V roce 1908 došlo v zadním traktu domu ke zřízení parní pekárny. Sám majitel domu Šauer provozoval výkroj kůží. Jeho živnost později převzal Stanislav Gregar. V domě čp. 7 otevřel svoji první provozovnu také klempíř Josef Vodička, později sídlící v čp. 467 v Moravské ulici. Dnes se v přízemí domu nachází poštovní úřad. Dalším domem v pořadí je čp. 6, od roku 1904 v majetku pekaře Josefa Kristka. Před I. světovou válkou zde kromě pekařského obchodu sídlil obchod použitými oděvy Emílie Hirschové, dcery obchodníka starým železem Mořice Poppera z Trávníka. V roce 1923 si prostory v přízemí domu pronajal Josef Štusák a se společníkem Burešem zde založili druhou českotřebovskou knihtiskárnu. Josef Štusák se v roce 1919 oženil s dcerou zelináře Jana Matouška z nedaleké chalupy čp. 10, Antonií. Tiskárna byla v roce 1935 převedena na Otakara Štancla.
Na místě sousedního domu čp. 4 - 5 stávaly do roku 1878 dva zděné patrové podsíňové domy s podloubím o třech pilířích. Levý z nich, nesoucí čp. 4, náležel rodině Matýskově, druhý, čp. 5, pak Hartmanovým, původně Pirklovým. Nově vystavěný dům se od roku 1904 nacházel v majetku Oldřicha Tykače, ředitele Občanské záložny v České Třebové, později jeho dcery Marie Vacníkové. V domě byla otevřena první holírna ve městě, záhy však pro nezájem občanů uzavřená, nacházelo se zde i první sídlo klempířského závodu Čeňka Slezáka a živnost tu rovněž provozoval krejčí Antonín Novák, nadšený člen zdejšího Sokola.
Ve vedlejším domě čp. 3 v majetku rodiny Preislerovy žil ředitel kůru u sv. Jakuba a kapelník městské dechové hudby František Preisler. Dům dříve patřil rodině Wenclově. V přízemí bývaly dva krámy. V levém z nich měl majitel domu Emanuel Wencl kupecký a železářský obchod, v pravém zase jeho bratr František krupařství. Od roku 1892 v domě sídlila Občanská záložna, první peněžní ústav ve městě.
K Preislerovu domu přiléhá dům č. 69, dnes ve velmi neutěšeném stavu. Býval zde kupecký krám Antonína Duspivy, v roce 1860 vystřídaný nově otevřenou lékárnou U bílého orla. Jejím majitelem byl lékárník František Feigl. Z dalších živností v domě postupně působících uveďme „moučný obchod Františky Metznerové", později, v letech první republiky první sídlo řeznictví Alexandra Gregara, pohřebního ústavu Quido Čáslavky a velkoobchod vínem a výrobu likérů Jana Nováka.
Poslední stavbou v řadě je domek čp. 2, od roku 1797 v majetku svérázného lékaře dr. Františka Hübla. V jeho dnešní zahradě stávala do roku 1900 chalupa, v níž prožil svá dětská léta filosof F. M. Klácel.
Klácelova ulice prošla za uplynulých sto let mnoha změnami. Dnes se zdá až neuvěřitelné, kolik obchodů, živností a provozoven řemeslníků zde sídlilo. Doufejme, že se dočkáme úprav často znehodnocených fasád starobylých domů a Klácelova ulice se opět zaskví v plné kráse a stane se ozdobou památkové zóny našeho města.
Martin Šebela
Oddíl bikrosu před další sezónou
V roce 2003 se naši českotřebovští závodníci zúčastní již čtvrté sezóny seriálu závodů bikrosových kol - BMX. Kalendář těchto akcí čítá 40-50 závodů po celé republice. Vrcholem každého ročníku je mistrovství České republiky. Dále pak ME a MS, kterého se pravidelně česká reprezentace účastní.
BMX je extrémní adrenalínový sport pro mladé. Jedná se o cyklistickou disciplínu, která je prozatím tak trochu na pokraji zájmu medií. Našli bychom určitě celou řadu jiných sportovních odvětví, která se těžko dostávají do povědomí veřejnosti, stejně tak jako bikros. Pokusím se toto alespoň trochu napravit.
Abychom se i my mohli pokusit dosáhnout co nejlepších výsledků, nezbylo nám než hledat místo pro vybudování vhodného areálu k tréninku. Již třetí rok se snažíme tento záměr realizovat v Benátkách. Hrubá stavba je již hotová, zbývá dokončit povrch, vydláždit startovní pahorek a instalovat sklopné startovací zařízení. V konečné fázi přijdou na řadu terénní úpravy celého pozemku, který ozdobí tuto městskou lokalitu. Jako ve většině klubů "malých" sportů ani u nás není mnoho členů . Bohužel jsme prozatím jen tři nadšení rodičové a nejdou nám některé činnosti tak rychle, jak bychom potřebovali. Navíc vše něco stojí a naše klubová pokladna sice není prázdná, avšak nepřetéká. Určitě patří poděkování novému městskému zastupitelstvu, které přispělo finanční částkou na částečné dobudování BMX areálu.
Obtíže nám nebrání v úsilí o uspořádání některého závodu České ligy v roce 2005 na naší dráze v Benátkách. Věříme, že v budoucnu se naše členská základna rozroste o další "bikrosáře" a že i náš oddíl BMX Česká Třebová se bude moci pochlubit třeba i titulem mistra republiky.
Pro mládež je BMX jedinečné sportovní vyžití a pro rodiče konec konců také. Pomoc při trénincích a závodech není jenom postávání u dráhy. Bikros nepatří mezi nejdražší sporty, ale není to ani nejlevnější záležitost. Proto nabízíme možnost umístit reklamu na doprovodná vozidla našeho teamu, ale i okolo budoucího závodiště.
Kontaktní telefony : 603 893 720, 723 501 516
Felix Mehl
Do uzávěrky jarního čísla našeho Zpravodaje jsou "odjety" dva závody Českomoravského poháru BMX. Závodníci českotřebovského oddílu se na závodech umístili následovně:
v Pardubicích: M. Válka 10, F. Mehl 14, D. Mrštný 16, M. Mrštný 18
v Brně: F. Mehl 4, M. Válka 8, M. Mrštný 12, D. Mrštný 16
Toto číslo vyšlo za přispění firem:
Pavel Langhans, reklamní agentura RENA, tel.: 776 304 493
Auto ESO, auto a pneu servis, tel.: 608 888 391
Ladislav Vraspír - ELVA, centrum zahradní techniky, tel.: 465 533 228
Tip sport bar, sázková kancelář, tel.: 608 473 455
Výletní restaurace Na Horách, tel.: 603 496 864
Finanční služby, HYPO stavební spořitelna, 465 500 450
Karel Král, K plus - autoservis a tiskárna, 465 532 168-9
Koruna, rychlé občerstvení a restaurace,
Kamil Botai - S.O.B., autoservis, tel.: 777 553 735
Vladimír Jukl, voda, topení, plyn, tel.: 603 522 486
Felix Mehl, sklenářství, 465 532 626
Blanka Pecháčková, vedení účetnictví, tel.: 465 533 454
Radomír Gregor, restaurace Javorka, tel.: 465 532 295
Mgr. Zdeněk Krása, prodej řeziva, tel.: 776 598 964
Táňa Hejlová, kosmetické studio Táňa, tel.: 776 793 552
MVDr. Jiří Karlík, veterinární ambulance, tel.: 603 486 377
Karel Suk, cukrárna, tel.: 465 534 769
Jasanský a Markové - JaM, truhlářství, tel.: 465 533 304
Milan Rybka - SDO, kamionová autodoprava, tel.: 777 751 110
Jaroslav Koníček - printo, reklamní atelier & tiskservis, tel.: 737 537 050
Nenašli jste ve Zpravodaji něco, co chcete sdělit spoluobčanům? Napište nám příspěvek, nebo námět.
